Migranti a uprchlíci

Lidé prchají do Evropy z různých důvodů. Někteří před pronásledováním, válečnými konflikty, porušováním lidských práv či chudobou. Ačkoli v současné době čelíme největší uprchlické krizi od druhé světové války, největší počet světových uprchlíků (86%) zůstává v rozvojových zemích a v zemích sousedících se zeměmi, odkud lidé prchají.

  • V roce 2016 dosáhl světový počet uprchlíků téměř 66 milionů.
  • 51 % běženců bylo v roce 2016 mladších 18 let.
  • Od začátku války v Sýrii muselo opustit své domovy 12 milionů lidí, z nich 5 milionů uprchlo mimo Sýrii.
  • 9 z 10 zemí hostících nejvyšší počet uprchlíků jsou rozvojové země.
  • Na cestě do Evropy jen v roce 2016 zemřelo 5096 mužů, žen a dětí.

(statistika UNHCR)

Migranti a uprchlíci jsou jednou z nejzranitelnějších skupin a jejich práva bývají často hrubě porušována. Čelí násilí a nebezpečí na cestě do bezpečí a někdy také posléze v zemích, kde hledají ochranu. Amnesty upozorňuje na případy porušování lidských práv těchto lidí, žádá nápravu a přináší jejich příběhy tak, aby nezůstali jen pouhými čísly.

V současnosti čelíme největší uprchlické krizi od druhé světové války. Miliony lidí prchají před bombardováním a chemickými zbraněmi v Sýrii, mučením a zotročováním v Eritrei, před násilím ve svých domovech.

V roce 2015 se na milion lidí, většinou uprchlíků, vydal na nebezpečnou cestu s cílem najít ochranu v Evropě. Téměř 4 000 lidí tuto cestu zaplatily životem. Utrpení těch, co přežijí, ale příchodem do Evropy často zdaleka nekončí.

Největší dopad uprchlické krize ale není v Evropě nebo u jejích hranic. Libanon přijal jen ze Sýrie přes milion uprchlíků, tedy čtvrtinu jeho populace. Země jako Pákistán, Etiopie a Čad přijímají tolik uprchlíků, že oproti tomu jsou počty těch, které přijímá většina evropských zemí, zanedbatelné.

Novinky

9.4.2018

9 důvodů, proč by mělo Norsko přestat nutit mladistvé k návratu do Afghánistánu

Mnoho vlád v Evropě nutí tisíce lidí po (včetně mladistvých) po odmítnutí jejich žádosti o azyl k návratu zpět do nebezpečného Afghánistánu. Norsko patří k zemím, které tam vrací nejvíce lidí, a to i přesto, že norská ministryně spravedlnosti, národní bezpečnosti, imigrace a integrace řekla, že by osobně nenavštívila hlavní město Afghánistánu – Kábul. Zde jsou důvody, proč tvrdíme, že by zpět do této země neměl být nikdo posílán.

7.4.2018

9 důvodů, proč by mělo Norsko přestat nutit mladistvé k návratu do Afghánistánu

Mnoho vlád v Evropě nutí tisíce lidí (včetně mladistvých) po odmítnutí jejich žádosti o azyl k návratu zpět do nebezpečného Afghánistánu. Norsko patří k zemím, které tam vrací nejvíce lidí, a to i přesto, že norská ministryně spravedlnosti, národní bezpečnosti, imigrace a integrace řekla, že by osobně nenavštívila hlavní město Afghánistánu – Kábul. Zde jsou důvody, proč tvrdíme, že by zpět do této země neměl být nikdo posílán.

5.3.2018

Ostrov Manus: Austrálie odsuzuje uprchlíky k životu v nejistotě a nebezpečí

Australská vláda zanevřela na stovky uprchlíků a žadatelů o azyl. Zanechala je v situaci podobající se více trestu než ochraně v Papui-Nové Guineji, uvedla dnes Amnesty International ve své výzkumné zprávě.

26.2.2018

Petice pro Taibeh předána!

V pondělí odpoledne (26. 2.) jsme předali na norské ambasádě v Praze celkem 2029 podpisů pod peticí proti absurdnímu vyhoštění Taibeh Abbasíové do Afghánistánu.

15.2.2018

Rok po migrační dohodě mezi Itálií a Libyí je čas vysvobodit tisíce lidí z hrozných podmínek

Lidé jsou drženi v nelidských libyjských detencích, kde je běžné špatné zacházení a mučení.

Další zprávy

Úspěchy

1.3.2017
UPRCHLÍCI A MIGRANTI MRZNOUCÍ V SRBSKU: @ Srbsko

Srbská vláda slíbila řešit stav migrantů na ulici!

Uzavíráme urgentní akci týkající se přijímacích podmínek migrantů a žadatelů o azyl, která byla zacílena na srbské úřady.