Krize ve Středozemním moři

Evropské státy uprchlíkům neustále znesnadňují přístup, nutí je tak podnikat nebezpečnou cestu přes Středozemní moře, která řadu z nich stojí život.

„Zkoušel jsem obejít řadu ambasád v Káhiře - německou, belgickou, švédskou... Snažil jsem se najít v těchto zemích útočiště. Udělali jsme vše proto, abychom se do Evropy dostali legální cestou, ale prostě nám to neumožnili.” Mohamed, 47, Sýrie

Kolik dalších migrantů a uprchlíků se utopí ve Středomoří?

  • Tisíce lidí prchají před válkou, pronásledováním a násilím do Evropy. Jiní utíkají před chudobou. Mnozí z nich podnikají nebezpečnou cestu přes Středozemní moře, které si jen v roce 2015 vyžádalo 3.771 životů (číslo zahrnuje i pohřešované osoby).

Ke snížení počtu lodí nedošlo, zato vzrostl počet úmrtí na moři. 

  • Nová iniciativa Triton nedokáže původní operaci zcela nahradit. Disponuje menšími plavidly, nižším počtem letounů i zaměstnanců než Mare Nostrum. Operuje mnohem blíže italským i maltským břehům a naopak dále od míst, kde dochází k největšímu počtu záchran.
  • Nicméně po nárůstu počtu úmrtí v první polovině roku 2015 informovala agentura Frontex3 o plánovaném rozšíření operačního území o 138 námořních mil na jih od Sicílie spolu se zvýšením počtu operačních prostředků. Pro rok 2016 přislíbila Evropská Komise pro posílení operací v italských a částečně i řeckých moří navýšit rozpočet o dalších 45 milionů eur.   
    3  Zdroj: Frontex rozšiřuje společnou operaci Triton, Frontex, 26. 5. 2015. Dostupné zde: http://frontex.europa.eu/news/frontex-expands-its-joint-operation-triton-udpbHP

Jen letos zemřelo, nebo je pohřešováno více než 400 osob, což již tvoří přibližně devítinu úmrtí, ke kterým došlo v loňském roce. Během operace Mare Nostrum byla úmrtnost na moři asi jedna ku padesáti, v současnosti je to přibližně 1:270. 

Kampaň Open to Syria v uprchlickém táboře Bekaa Valley v Libanonu

  • Více než 43 procent cestujících přes Středozemní moře v roce 2014 tvořili uprchlíci prima facie. Podle údajů Frontexu se ve 46 % ze 170.000, kteří dopluli do Itálie, jednalo o Syřany a Eritrejce. Dalšími výraznými skupinami byli Súdánci, Afghánci a Iráčané.
  • Evropské vlády uzavírají pozemní cesty, čímž možnost příjezdu ještě znesnadňují. Žadatelům o azyl je znemožňováno dostat se blíž pozemním hranicím mezi Tureckem a Řeckem i Tureckem a Bulharskem kvůli zvýšeným opatřením na obou stranách.
  • Objevují se stále nová obvinění z nucených návratů lidí v nouzi do Turecka, často provázených násilím. Vytlačování z Makedonie do Řecka je na denním pořádku.
  • Těm, kteří se dostanou do Srbska, je ochrana tak často odpírána, že mnohdy raději pokračují do Maďarska. Vstup do Španělska z Maroka přes oficiální hranici je pro černé Afričany prakticky neuskutečnitelný. Kdo přeskočí plot, je často vyslán bez otázek zpět do Maroka. Mnohým Syřanům se to povede pouze díky falešným dokumentům. Někteří se také schovávají mezi marocké pracovníky, kteří do enklávy míří každý den ve velkých počtech.

Cesta přes Středozemní moře do Evropy zůstává jednou z nejriskantnějších na světě. Uprchlíci ji však budou i nadále využívat, aby unikli otřesným podmínkám ve své zemi. Budou dále vydávat své životy všanc, dokud jim Evropa nenabídne bezpečnou a legální alternativu.

  • V Libyi, ze které odplulo loni nejvíce lodí, trpí velké množství uprchlíků a migrantů zhoršujícími se bezpečnostními podmínkami. Měsíce ukrutných bojů, často v obytných oblastech, vedou ke stovkám ztrát na lidských životech. V některých místech je nedostatek zdravotnické péče, elektřiny, vody i jídla, dochází k ničení nemocnic či škol.
  • V tomto prostředí bez zákonů, kde všechny strany konfliktu mají na svědomí vážné porušování lidských práv, jsou uprchlíci v ohrožení od ozbrojených skupin, armády i pašeráků. Dochází k mučení, znásilňování i zabíjení na základě náboženského vyznání.

Některé země Evropské unie představily kriminální postihy pro nezákonný příjezd nebo pobyt. Migranti jsou zadržováni v obrovských počtech po celé Evropě. Často na dlouhou dobu, někdy ve velice bídných podmínkách. Hledání bezpečí a bezvýchodná situace ale nejsou zločin.

Prchají před válkami nebo hladomorem. Doufají, že naleznou nový domov, bezpečí a lepší budoucnost pro sebe i své rodiny. Mnohdy se nedočkají ani jednoho – evropské státy před nimi zavírají brány a podnikají stále další kroky pro zvýšení imigračních opatření. Nezajímají se, proč tito lidé opustili svou zemi – posílají je zpět tam, kde jim často hrozí smrt nebo mučení. 

Lidská práva se vztahují na každého bez ohledu na to, v jakém migračním postavení se nalézá. Každý včetně přistěhovalců a žadatelů o azyl má právo na svobodu a volnost pohybu.

Chceme po Evropě, aby s lidmi na hranicích jednala s respektem. Chceme, aby jim neodepírala možnost žádosti o azyl. Pro ty, kteří trpí bezprávím, chceme možnost dovolávat se spravedlnosti. 

Některé státy dokonce trestají ty, kteří těmto migrantům pomáhají. Úředníci, učitelé či doktoři musejí nahlásit nezákonné přistěhovalce, se kterými přijdou do styku. Z toho důvodu lidé, včetně dětí, těhotných žen či vážně nemocných, nevyhledávají lékařskou péči. Rodiče se bojí poslat své děti do školy. Když chtějí nahlásit zločin nebo bezpráví, vystavují se riziku zadržení nebo deportace. Vytváří se tím prostředí, kde zločin a porušování práv zůstávají nepotrestány. 

Zahraniční kampaň Amnesty International S.O.S. Europe vyzývá k zastavení utrpení na hranicích.

  • 18 000 mužů, žen a dětí zemřelo u evropských hranic od roku 1988
  • 14 % ze všech uprchlíků světa žije v 28 zemích Evropské unie. To znamená méně než 1,4 milionů uprchlíků. Jen Pákistán je domovem pro více než 1,9 milionů uprchlíků
  • 600 000 mužů, žen a dětí je každý rok zadrženo v Evropě kvůli migrační kontrole, většina z nich bez soudního rozhodnutí
  • 18 měsíců je doba, po jakou zákony Evropské unie umožňují zadržení migranta, aniž by se dopustil nějakého zločinu
  • 17 zemí Evropské unie zvažuje postavení nelegálního pobytu mimo zákon. Ve všech s výjimkou jedné by se mohl trestat uvězněním
  • 5 zemí Evropské unie (Kypr, Dánsko, Estonsko, Řecko a Itálie) zakazuje půjčování majetku nelegálním uprchlíkům

Tématu se podrobněji věnují výzkumné zprávy Amnesty International

Novinky

21.2.2017

Belgický starosta oceněn za práci s uprchlíky

14.2.2017

Maďarsko plánuje zadržovat žadatele o azyl v kontejnerových táborech

9.2.2017

Keňa: Historické usnesení blokuje uzavření uprchlického tábora v Dadábu

8.2.2017

Kanada: Už 40 tisíc přijatých uprchlíků!

V době, kdy se většina evropských zemí handrkuje o desítky či stovky přesídlených uprchlíků, Kanada pomáhá ve velkém.

1.2.2017

Spojené státy americké: Boj proti uprchlíkům

Generální tajemník Amnesty ke krokům Donalda Trumpa.

Další zprávy

Úspěchy

28.2.2015 @ Hongkong, zvláštní administrativní oblast Číny

Hong Kong: Zaměstnavatelka byla shledána vinnou za zneužívání svých podřízených z řad migrantů