O lidských právech humorem, obrazem i slovem

  Článek

publikován 6.12.2007

Ve dnech 10. – 13. prosince 2007 proběhne v Brně tradiční připomenutí Mezinárodního dne lidských práv, který připadá na 10. prosince. Série akcí pod názvem Dny lidských práv v Brně bude zahájena pondělním Maratonem psaní dopisů na podporu obětí porušování lidských práv.

V týž den se od 20 hodin bude konat vernisáž výstavy barmského karikaturisty Harn Lay spojená s projekcí a besedou o současné situaci v Barmě. V úterý 11. prosince proběhne diskuse s pracovníkem projektu Adopce na dálku a učitelem na vesnických školách v Ugandě. Dny lidských práv vyvrcholí ve čtvrtek 13. prosince besedou českých samizdatových autorů a autorek o podmínkách tvorby v komunistickém Československu.

„Zveřejňování případů porušování lidských práv – takzvaných urgentních apelů – a psaní dopisů odpovědným osobám, je jednou z podob boje Amnesty International proti porušování lidských práv. Podle odhadů ve více než jedné třetině případů dojde ke zlepšení situace,“ uvádí Michal Staša z AI. Brněnská část Maratonu proběhne v pondělí 10. prosince, stejně jako v desítkách zemí na celém světě. Mezi urgentními apely – případy, ve kterých je nutné rychle jednat a odeslat protestní dopis – se objevují případy na podporu obětí porušování lidských práv z Hondurasu, Vietnamu, Ruska, Konga, Číny, Kuby, Iráku aj. V průběhu pondělního dne bude mít veřejnost možnost podepsat urgentní dopisy na střední škole s uměleckou profilací Křížkovského, v atriu FSS MU a v klubech Podobrazy a Veselá vačice. Nebude chybět ani infostánek s podrobnými materiály o činnosti organizace.

U příležitosti 59. výročí přijetí Všeobecné deklarace lidských práv a 57. výročí vyhlášení Dne lidských práv Valným shromážděním OSN bude v Místo galerii Skleněné louky zahájena vernisáží výstava nazvaná Humor plný vzdoru. Jde o kolekci kreseb barmského exulanta Harn Lay. „Nad karikaturami barmského aktivisty se sice člověk zasměje, ale zároveň si uvědomí závažnost a hloubku problémů působených totalitními režimy všude na světě, tedy nejen v Barmě ovládané vojenskou juntou“, říká jedna z organizátorek výstavy Adéla Smažilová z NESEHNUTÍ. Vernisáž doprovodí projekce krátkého dokumentu stejně jako autentických záběrů přímých účastníků nedávných protestů proti barmskému režimu. Komponovaný večer zakončí beseda se zástupci Barmského centra Praha (http://www.burma-center.org).

Úterní program Dnů lidských práv v Brně se zaměří na situaci ve východoafrické republice Uganda. Prostřednictvím fotografií i vyprávění Jiřího Pasze, který v Ugandě pracoval několik měsíců pro projekt Adopce na dálku i jako učitel na vesnických školách se návštěvníci besedy seznámí s příčinami místních kmenových konfliktů, dozví se více o dětských vojácích do nich zapojených i o situaci uprchlíků z válečných oblastí. „Zprávy z Ugandy neplní stránky světových médií. To však neznamená, že by si oběti místního konfliktu a násilí ze strany místních ozbrojených skupin – jak vládních tak protivládních – nezasloužili naši pozornost a pomoc“, zdůvodňuje programové zaměření akce Milan Štefanec z NESEHNUTÍ.

Večer věnovaný Samizdatové literatuře v komunistickém Československu navazuje tematicky na červnovou výstavu o činnosti Amnesty International v Československu před rokem 1989 a o podmínkách tvorby tehdejších literátů. Čtvrteční besedy v Místo galerii na Skleněné louce se zúčastní spisovatelka Jana Soukupová, signatářka Charty 77 a přispěvatelka do Infochu Hana Holcnerová, básník Norbert Holub a Roman Švanda. „Cílem besedy je připomenout statečnost jednotlivců, kteří se i přes výhružky a pronásledování bývalého režimu snažili zachovat svoji identitu a svou tvorbou vytvářeli ostrůvky nezávislé kultury“, vysvětluje Martina Jahodová z Brněnské skupiny Amnesty International.

Po celou dobu konání akcí budou mít jeho návštěvníci možnost připojit svůj podpis k dopisům na podporu obětí porušování lidských práv.

Vstup na všechny akce je zdarma, organizátory Dnů lidských práv jsou Nezávislé sociálně ekologické hnutí – NESEHNUTÍ a Amnesty International. Na přípravě jednotlivých akcí se dále podíleli Barmské centrum Praha, literární revue Weles a klub Skleněná louka.

Aktuální petice

  Rusko

Ukrajinský lidskoprávní aktivista válečným zajatcem Ruska. Pomůžete Maksymovi Butkevyčovi?

Maksym Butkevyč se jako dobrovolník přidal k ukrajinské armádě, aby bránil svoji vlast. V červenci 2022 se stal ruským válečným zajatcem. Od té doby je odstřižen od světa a ruská média proti němu vedou očerňovací kampaň. V březnu 2023 byl odsouzen v nespravedlivém soudním procesu k třinácti letům vězení za údajné válečné zločiny. Podepište petici a připojte se k boji za jeho okamžité propuštění.

 

Aktuální počet podpisů: 2207 Náš cíl: 3000

Podepíšu

Všechny petice

Tyto webové stránky používají cookies pro zlepšení uživatelského komfortu, předvyplnění údajů podporovatele. Zjistit více...
Díky za upozornění...