OSN je krok od globálního moratoria na trest smrti

  Článek

Svoboda slova a vězni svědomí publikován 16.11.2007

Včerejší výzva 3. výboru Valného shromáždění OSN k vyhlášení globálního moratoria na nejvyšší trest je "historickým rozhodnutím a obrovským krokem k celosvětovému ukončení poprav," uvedla dnes Amnesty International. K podpoře moratoria vyzývali OSN i čeští odpůrci trestu smrti.

Toto přelomové rozhodnutí mělo podporu napříč regiony: rezoluce byla přijata 99 hlasy, 52 států bylo proti, 33 členů se jednání zdrželo. Předpokládá se, že samotné Valné shromáždění přijme toto doporučení na svém plenárním zasedání v prosinci.

Půjde o rezoluci přijatou orgánem, v němž jsou zastoupeny všechny členské státy OSN. Ačkoli její plnění nebude vymahatelné, bude silným morálním a politickým závazkem. "Moratorium na popravy je důležitý nástroj k přesvědčování států, které stále popravují, aby o trestu smrti zahájily vážnou celonárodní debatu," uvedl ředitel české pobočky Amnesty International Zdeněk Rudolský.

K výzvě za celosvětové odmítnutí nejvyššího trestu se připojila i česká veřejnost. Desáté října 2007, na Světový den proti trestu smrti, se mohli lidé v Praze, Brně, Olomouci , Ostravě a Ústí nad Labem připojit k podpisové akci pořádané Amnesty International ČR. Podepsané dopisy směřovaly na zastupitelské úřady států, které již v praxi nepopravují, ale trest smrti mají stále ve svém právním řádu.

Amnesty International se staví proti trestu smrti ve všech případech a za všech okolností, považuje jej za kruté a nezvratné porušení lidských práv. Nepodařilo se prokázat, že by trest smrti měl větší preventivní účinek než například trest doživotního vězení.

Dosud se nejvyššího trestu vzdalo 133 států z celého světa. V roce 2006 vykonalo popravu jen 25 států, 91 procent jich však proběhlo pouze v šesti zemích: v Číně, Íránu, Iráku, Pákistánu, Súdánu a USA. Podle odhadů AI bylo v loňském roce zabito 1591 osob, skutečné číslo bude pravděpodobně ještě vyšší.

Aktuální petice

  Rusko

Ukrajinský lidskoprávní aktivista válečným zajatcem Ruska. Pomůžete Maksymovi Butkevyčovi?

Maksym Butkevyč se jako dobrovolník přidal k ukrajinské armádě, aby bránil svoji vlast. V červenci 2022 se stal ruským válečným zajatcem. Od té doby je odstřižen od světa a ruská média proti němu vedou očerňovací kampaň. V březnu 2023 byl odsouzen v nespravedlivém soudním procesu k třinácti letům vězení za údajné válečné zločiny. Podepište petici a připojte se k boji za jeho okamžité propuštění.

 

Aktuální počet podpisů: 2208 Náš cíl: 3000

Podepíšu

Všechny petice

Tyto webové stránky používají cookies pro zlepšení uživatelského komfortu, předvyplnění údajů podporovatele. Zjistit více...
Díky za upozornění...