Dárfúrská tragédie se šíří také do Čadu

  Článek

publikován 29.6.2006

Ve východní části Čadu se schyluje k nové tragédii, která je produktem dlouhodobé krize v dárfúrské provincii sousedního Súdánu. Milice džandžauí podporované a vyzbrojené súdánskou vládou, které jsou zodpovědné za brutální zločiny na obyvatelích Dárfúru, nyní provádějí systematické útoky také v pohraničních oblastech sousedního Čadu. Hrozí destabilizace této oblasti, uvedla dnes Amnesty International (AI).

Pracovníci AI při svém pobytu na východě Čadu viděli civilní obyvatelstvo v obrovském zmatku, zoufalství a bez možnosti vrátit se do svých domovů. Ozbrojenému teroru jsou zde vystaveny tisíce lidí.

„Súdánská vláda dovoluje milicím džandžauí beztrestně útočit na civilisty v Čadu – zabíjet, rabovat, zabírat půdu podél hranic,“ uvedla generální tajemnice AI Irene Khan. Vláda Čadu přitom prakticky rezignovala na zodpovědnost zajistit ochranu svých občanů.

AI zdokumentovala početné případy zabíjení a rabování, které mají na svědomí dobře vyzbrojené arabské milice. Útoky v Čadu od září loňského roku vyhnaly z domovů 50.000 - 70.000 tisíc lidí především afrického původu. Jejich situace je zoufalá a zhoršuje ji akutní nedostatek humanitární pomoci. Ve dvanácti táborech na východě Čadu navíc přežívá více než 180.000 uprchlíků z Dárfúru, kteří jsou vystaveni vzrůstající frustraci a beznaději.

AI vyzvala představitele Rady bezpečnosti OSN a Africké unie, aby se postavili neschopnosti a nezájmu vlád Súdánu a Čadu a okamžitě podnikli kroky k ochraně civilistů v těchto státech. Je třeba, aby OSN v Dárfúru rozmístila mírové síly, v jejichž mandátu bude zajišťovat také ochranu civilistů v pohraničních oblastech mezi Súdánem a Čadem.

„Milice džandžauí útočí na bezbranné komunity, které neochraňuje ani súdánská, ani čadská vláda. Mezinárodní společenství proto musí začít jednat – dříve, než se situace ještě více vyhrotí,“ dodává Irene Khan.

Aktuální petice

  Rusko

Ukrajinský lidskoprávní aktivista válečným zajatcem Ruska. Pomůžete Maksymovi Butkevyčovi?

Maksym Butkevyč se jako dobrovolník přidal k ukrajinské armádě, aby bránil svoji vlast. V červenci 2022 se stal ruským válečným zajatcem. Od té doby je odstřižen od světa a ruská média proti němu vedou očerňovací kampaň. V březnu 2023 byl odsouzen v nespravedlivém soudním procesu k třinácti letům vězení za údajné válečné zločiny. Podepište petici a připojte se k boji za jeho okamžité propuštění.

 

Aktuální počet podpisů: 2207 Náš cíl: 3000

Podepíšu

Všechny petice

Tyto webové stránky používají cookies pro zlepšení uživatelského komfortu, předvyplnění údajů podporovatele. Zjistit více...
Díky za upozornění...