Česká republika nesmí mlčet o hrubém porušování lidských práv v Číně

  Článek

publikován 7.12.2005

Koalice pěti nevládních organizací písemně požádala prezidenta ČR Václava Klause a premiéra ČR Jiřího Paroubka, aby při jednání s premiérem ČLR Wenem hovořili také o lidských právech, která jsou v Číně zásadním způsobem porušována.

Právě tato oblast dlouhodobě zatěžuje vztahy mezi Čínou a zeměmi demokratického světa. Pod žádost připojili své podpisy nejvyšší představitelé organizací Olympic Watch, Amnesty International ČR, Kofederace politických vězňů ČR, společnosti Člověk v tísni a sdružení Lungta.

Premiér Wen Ťia-pao navštíví ČR ve čtvrtek 8. prosince a pátek 9. prosince. „Představitelé ČR by měli při jednání s čínskou stranou hovořit o porušování lidských práv tak, jak činí další země demokratického světa. V opačném případě vyjádří tichý souhlas s jejich porušováním,“uvedl předseda české pobočky Amnesty International Martin Kryl.

„Naše země se svou zkušeností s totalitou má samozřejmou morální povinnost brát se za práva a svobody utlačovaných lidí jinde na světě,“ dodává Jan Ruml, předseda výboru Olympic Watch. „Nelze se snažit ekonomicky profitovat na zemi, která porušuje lidská práva a svobody. Navíc je pod naši důstojnost ponižovat se znovu před totalitním režimem kvůli pochybným ekonomickým výhodám.“

Olympic Watch a Amnesty International vítají, že v květnu 2004 Čína do své ústavy zahrnula ustanovení, že „stát chrání a respektuje lidská práva.“ Nyní je však třeba, aby tyto proklamace naplnila také v realitě. Zatím jsou lidská práva porušována v obrovském rozsahu. V zemi pokračuje systematické svévolné zatýkání z politických důvodů, nepohodlní lidé končí v pracovních táborech. Svoboda slova, sdružování i náboženství je zásadním způsobem potlačena, stejně jako práva náboženských a etnických menšin. Palčivým problémem je extrémně časté vykonávání trestu smrti. Jenom v loňském roce bylo popraveno nejméně 3.400 osob. Čína tak popraví ročně více lidí, než všechny ostatní státy světa dohromady, a to často bez spravedlivého soudu.

K omezování lidských práv dochází i v souvislosti s přípravou olympijských her 2008 – tisíce obyvatel Pekingu jsou násilně a nezákonně vysídlovány ze svých domovů. Zásadní omezení politických práv, svobody slova a výměny informací, stejně jako cenzura internetu, vede také k vysoké korupci a byrokracii, která ztěžuje obchod, o který se čeští představitelé tolik zajímají.

„Pokud si chce ČR zachovat svou důvěryhodnost před okolním světem, nesmí při tomto setkání ignorovat druhou stranu čínského ekonomického růstu, kterým je bezpráví. Politici musí dát jasně najevo, a to při uzavřených jednáních i veřejně, že v moderním světě není možné zatýkat ty, kteří se legitimně domáhají svých lidských práv. Pokud tak neučiní, promeškají příležitost napomoci dodržování lidských práv a svobod ve světě,“ podotýká Martin Kryl.

„Naši představitelé by si neměli nechat jednostranně vnutit témata pro diskusi, jak tomu bohužel bylo během jejich posledních návštěv v Pekingu. Měli by sebevědomě prosazovat politiku naší země, do níž patří úcta k lidským právům a snaha o nastavení férových podmínek pro mezinárodní obchod,“ dodává Petr Kutílek, výkonný tajemník Olympic Watch.

Na dnešní tiskové konferenci byl představen text dopisu, který pět organizací včera odeslalo prezidentu Klausovi a premiéru Paroubkovi. Dopis stručně shrnuje situaci na poli lidských práv a české představitele žádá, aby se formou otázek zajímali o vývoj na poli lidských práv v Číně. Jedná se o ratifikaci Mezinárodního paktu o občanských a politických právech, používání trestu smrti, mučení a o situaci politických vězňů. Pět konkrétních případů je obsahem přílohy. „Formu otázek jsme zvolili proto, že při minulých příležitostech naši vrcholní představitelé tvrdili, že své čínské protějšky nemohou poučovat. Jako rovnoprávní, sebevědomí partneři se ovšem jistě mohou zeptat na tyto závažné problémy, které dlouhodobě zatěžují vztahy ČLR s Českou republikou a dalšími demokratickými zeměmi,“ dodává k tomu Petr Kutílek.

Aktuální petice

  Rusko

Ukrajinský lidskoprávní aktivista válečným zajatcem Ruska. Pomůžete Maksymovi Butkevyčovi?

Maksym Butkevyč se jako dobrovolník přidal k ukrajinské armádě, aby bránil svoji vlast. V červenci 2022 se stal ruským válečným zajatcem. Od té doby je odstřižen od světa a ruská média proti němu vedou očerňovací kampaň. V březnu 2023 byl odsouzen v nespravedlivém soudním procesu k třinácti letům vězení za údajné válečné zločiny. Podepište petici a připojte se k boji za jeho okamžité propuštění.

 

Aktuální počet podpisů: 2208 Náš cíl: 3000

Podepíšu

Všechny petice

Tyto webové stránky používají cookies pro zlepšení uživatelského komfortu, předvyplnění údajů podporovatele. Zjistit více...
Díky za upozornění...