Utajované věznění v boji s terorismem je vážnou hrozbou pro lidská práva

Spojené státy a s nimi další země musí zastavit zadržování vězňů na utajených místech, jejichž podmínky umožňují mučení. Postup, kdy vězněný člověk prakticky „zmizí“ a nemá žádný kontakt s právníkem, rodinou ani humanitárními organizacemi, představuje zločin podle mezinárodního práva. Takovým způsobem by se s žádným člověkem zacházet nemělo. Na tomto porušování lidských práv se kromě USA podílejí mnohé další státy jako Jordánsko, Indonésie a Jemen.

Amnesty International (AI) navštívila dva vězně v Jemenu a vyslechla jejich zkušenosti se zadržováním v utajených věznicích spravovaných USA. Muži byli déle než rok a půl umístěni v samovazbě, po tu dobu ani jednou nespatřili denní světlo, většinu času byli spoutáni a měli zavázané oči, zůstávali zcela bez kontaktu s okolním světem. Netušili ani, v jaké zemi a na jakém místě se nacházejí. „Už jsem to dál nemohl snášet… nevydrželo by to ani zvíře,“ uvedl jeden ze zadržovaných mužů Salah Nasser Salim Ali. Byl zatčen v srpnu 2003 v Indonésii, když cestoval do Jordánska. Jordánské bezpečnostní služby jej ale zadržely a po několika dnech byl přesunut do podzemní věznice na neznámé místo, kde byl zadržován bez obvinění déle než 18 měsíců. V průběhu věznění byl každý den vyslýchán americkými vyšetřovateli. V květnu 2005 byl konečně vydán do Jemenu, kde jej zatkly tamní úřady. Muž má téměř dvouletou dceru, kterou však ještě nespatřil. Podle druhého z vězňů Muhammada Faraje Ahmeda Bašmiláha byli američtí vyšetřovatelé celou dobu maskováni „na způsob Ninžů“ a při výslechu používali psychologické techniky.„Je vrcholem nespravedlnosti, že oba muži byli opět zatčeni - nyní jemenskými úřady, které navíc samy uznávají, že k jejich zadržování nemají žádný důvod. Bylo to však podmínkou jejich přesunu z amerického vězení,“ říká Sharon Critoph z americké pobočky AI. Pokud je jemenské úřady neobviní ze standardního trestného činu a nezajistí spravedlivý soudní proces, měly by muže co nejrychleji propustit.Guantánamo je jen vrcholkem ledovceAmerická věznice Guantánamo, o které veřejnost ví, představuje pouze vrcholek ledovce, protože USA provozují věznice na dalších utajených místech, které jsou uzavřeny okolnímu světu. Lidé věznění v Guantánamu a jinde, jsou drženi za mřížemi, aniž by byli odsouzeni a měli přístup k řádnému soudnímu procesu. V prosinci 2002 ministr obrany Donald Rumsfeld dokonce schválil extrémní metody výslechu; jím podepsané memorandum dovoluje postupy jako vyhrožování smrtí, vystavování chladu a podobně. Tak je podkopáván absolutní zákaz mučení, který je daný mezinárodním právem. Mučení je nejzazším popřením lidskosti, snaha o jeho ospravedlnění u státu, který jako vůdčí mocnost do velké míry určují standardy chování dalších zemí, je nebezpečnou hrou s lidskými právy.Média v uplynulých týdnech s odvoláním na AI informovala, že je takto zadržováno až na 70.000 osob. Tento údaj je ale chybný a vznikl při nepřesném překladu tiskové zprávy u švýcarské sekce AI, který převzala zahraniční a pak také některá česká média. Skutečností je, že AI nemůže konkrétní údaje uvést, protože není možné je zjistit – věznění probíhá v atmosféře maximálního utajování. Dle dosavadního šetření AI nejspíše půjde o tisíce osob – zbavených základních práv. Spojené státy by měly odtajnit identitu všech lidí, kteří jsou tajně vězněni, a zpřístupnit jejich případy mezinárodnímu vyšetřování. Ti, co jsou podezřelí se zapojení do terorismu, musí být řádně obžalováni a souzeni u soudů splňujících mezinárodní standardy. Musí jim být garantován kontakt s právníkem i rodinou.Lidská práva jsou hodnotou, o kterou je třeba stále pečovat. A naléhavě to platí i ve „válce proti terorismu“. Děsivé je, jak snadno na tyto hodnoty rezignují Spojené státy, které mají dlouholetou lidskoprávní tradici. Přitom pro členy ozbrojených skupin vraždící civilisty v mnoha zemích světa je takový postup jen vítaným bianco šekem k stupňování jejich brutality.Je naivní se domnívat, že naši bezpečnost zajistíme tím, že přestaneme respektovat práva druhých.

Podobné příběhy

18.5.2018

Globální editování Wikipedie se zaměřilo na neznámé ženy, které hájí lidská práva po celém světě

Nadšenci Wikipedie z celého světa spojili 19. a 20. května síly, aby se zúčastnili celosvětového ,,Wikipedia edit-a-thon“ a podpořili tak mimořádné, i když neznámé ženy - obránkyně lidských práv, které zasvětily své životy boji proti nespravedlnosti.


Tyto webové stránka používají cookies pro zlepšení uživatelského komfortu, předvyplnění údajů podporovatele. Zjistit více... Díky za upozornění...