Bělorusko propustilo jednoho z vězňů svědomí

Začátek srpna přinesl dobrou zprávu pro ty, kteří zasílali své apely běloruským úřadům, a také všechny ostatní, kterým není lhostejný osud pronásledovaných odpůrců nesvobody v Bělorusku. Z vězení byl totiž podmínečně propuštěn významný běloruský lékař, profesor Jurij Bandaževský, který za mřížemi strávil polovinu z osmiletého trestu. Náhlé propuštění umožnila amnestie, kterou 5. května vyhlásil prezident Lukašenko při příležitosti 60. výročí konce druhé světové války.

Profesor Bandaževský byl v červenci 2001 odsouzen k osmiletému vězení za údajné přijímání úplatků od studentů, kteří usilovali o přijetí na lékařský institut, jehož byl rektorem. Bandaževský vždy tvrdil, že je nevinný. Místní i mezinárodní pozorovatelé, kteří se zúčastnili soudního přelíčení, nabyli přesvědčení, že soud nebyl spravedlivý a podle informací Amnesty International (AI) Bandaževskému v průběhu vazby nebyl umožněn kontakt s právníkem. AI jej adoptovala jako vězně svědomí, protože se domnívá, že byl odsouzen kvůli své otevřené kritice úřadů v souvislosti s výbuchem elektrárny v Černobylu.AI se ale obává, že profesor bude v následujících letech úřady sledován, pravděpodobně ho čekají pravidelné kontroly na policii a zákaz zastávat významnější funkce, ať v zaměstnání nebo v politické sféře. AI bude nadále usilovat o zrušení těchto omezení.Podpora světové veřejnosti pronikla i do běloruské vězniceProfesor Bandaževský rozhovoru s AI uvedl, že se nyní snaží přivyknout svobodě a hledá si práci. „Rád bych velmi poděkoval všem členům AI na celém světě, jejichž podporu jsem cítil. Činnost AI je velmi užitečná,“ prohlásil Bandaževský 10. srpna.Od roku 1999 se Bandaževského zastávaly různé národní i mezinárodní organizace a také celebrity včetně populární ruské skupiny Leningrad a anglické skupiny The Cure.V Lukašenkově zemi se musí mlčetLetos 19. dubna, při příležitosti devatenáctého výročí havárie černobylské elektrárny, se v Minsku konalo několik vzpomínkových akcí. Proti účastníkům ale zasáhla speciální jednotka a několik demonstrantů bylo zadrženo, a to za použití donucovacích prostředků i bití. Na konci dubna soudy v Minsku odsoudily více než tři desítky osob, mezi nimiž bylo 14 Rusů (včetně členů politických seskupení Jabloko a Unie pravicových sil), pět Ukrajinců a 13 Bělorusů. Rozsudky za organizování nepovolených shromáždění spočívaly buď v odnětí svobody po dobu až 15 dnů nebo se jednalo o vysoké pokuty. Podle informací AI byli zadržení odsouzeni bez právního zástupce a bez přístupu ke svým ambasádám. Igor Guts z ukrajinské Národní Aliance, který byl odsouzen k deseti dnům vězení, při přelíčení nesl viditelné stopy špatného zacházení. Mezi zatčenými byli také dva ruští novináři, jeden z týdeníku Ruský Newsweek a druhý z Moskevského Komsomolce. Oba muži psali o vzpomínkových akcích k výročí černobilské katastrofy.

Podobné příběhy

14.9.2017

Idil: „Vězení zvýšilo moji odhodlanost"

Generální tajemník Amnesty Salil Shetty se setkává s uvězněnou ředitelkou Amnesty International Turecko, Idil Eserovou.


10.9.2017

Zákon ve službách perzekuce

Úřady mnoha zemí na celém světě stále častěji zneužívají trestní, občanské i správní právní předpisy za účelem perzekuce obhájců lidských práv a pokoušejí se tak postavit jejich aktivity mimo rámec zákona a odradit je od pokračování v takových aktivitách.


31.8.2017

Vyběhni s bezprávím

Amnesty pořádá lidskoprávní orienťák mezi ambasádami. Běžci i neběžci budou moct originálním způsobem poukázat na porušování lidských práv v konkrétních zemích.


27.8.2017

Cenzura a obránci lidských práv

Počítačová cenzura je v současné době globálním fenoménem, který se neomezuje pouze na blokování jednotlivých webových stránek. Během roku 2016 byli celkem v 55 státech lidé zatýkáni pouze za to, co řekli prostřednictvím internetu.


Tyto webové stránka používají cookies pro zlepšení uživatelského komfortu, předvyplnění údajů podporovatele. Zjistit více... Díky za upozornění...