Světový den svobody tisku – státní represe v zemích bývalého Sovětského svazu

  Článek

Svoboda slova a vězni svědomí publikován 3.5.2005

Ve Světový den svobody tisku Amnesty International (AI) upozorňuje, že kontrola médií a zastrašování novinářů brání rozvoji demokracie a umožňuje tiché porušování lidských práv v mnoha zemích bývalého Sovětského svazu. Za velmi závažný považuje AI útlak svobody tisku a vyjadřování v Bělorusku a Turkmenistánu i v Ruské federaci.

Pronásledování v zemi prezidenta Lukašenka

Běloruské úřady netolerantně zasahují vůči jakékoli veřejné kritice nebo disentu. AI se vzrůstajícími obavami sleduje vývoj v této zemi, jejíž občané jsou za vyjadřování názorů pronásledováni. Běloruské úřady s nebývalou razancí utlačují občanský a politický disent, za využití metod jako zastrašování, zatýkání nebo i použití síly.Více informací o situaci v Bělorusku.

Turkmenistán – život pod dohledem státu

Porušování lidských práv v Turkmenistánu probíhá ve velikém rozsahu, občanská a politická práva jsou maximálně omezena. V zemi nepracují žádné občanské organizace ani nezávislé politické strany. Vše je pod kontrolou úřadů, které tvrdě postihují šíření svobodných myšlenek a názorů.

Stát přijal početná opatření s cílem znemožnit veřejnosti přístup k nezávislým informacím a zabránit šíření kritiky místních poměrů, která se vyskytuje v zahraničních médiích. Zahraničním novinářům bylo mnohokrát odmítnuto vydání víza ke vstupu do země.

Prezident Saparmurat Nijazov v únoru 2005 oznámil rozsáhlé rušení sítě knihoven, včetně knihoven provozovaných v odlehlých venkovských oblastech. Podle agentury

Prima-News Nijazov prohlásil: „Nikdo v naší zemi knihy nečte a lidé nechodí do knihoven. Zůstane nám Ústřední knihovna a studentské knihovny na vysokých školách, všechny ostatní musí být zavřeny.“

V červenci 2004 byl korespondent Rádia Svobodná Evropa Saparmurat Overzberdiev přinucen k odchodu do exilu kvůli své práci v turkmenské sekci této stanice. Již před tím byl dlouhá léta vystaven nátlaku, aby svou práci opustil. Dokonce i nyní po jeho odchodu jsou zastrašování jeho příbuzní, kteří v zemi zůstali. Úřady se tak snaží Saparmurata vydírat a umlčet.

Ruští obránci lidských práv jsou v neustálém ohrožení
Aktivisté, kteří se v Rusku snaží informovat domácí veřejnost i zahraničí o stavu lidských práv v oblasti severního Kavkazu, se vystavují pronásledování a hrozbám. Několik z nich dokonce bylo zavražděno. V podobné situaci jsou oběti porušování lidských práv, které hledají spravedlnost u Evropského soudu pro lidská práva. Ruské úřady zesilují svou kontrolu médií a zpravodajství je značně poznamenáno cenzurou nebo autorskou cenzurou novinářů. Vládní představitelé také opakovaně kritizovali činnost novinářů. Ti jsou vedle restriktivních postojů úřadů ohroženi také působením mimostátních skupin.

Svoboda slova a vyjadřování patří všem
Všichni lidé by měli mít právo svobodně a beze strachu šířit své názory a přesvědčení. Amnesty International proto vyzývá mezinárodní společenství, aby vytvořilo nátlak na vlády výše uvedených zemí s cílem zastavit pronásledování a zastrašování novinářů, lidskoprávních aktivistů a disidentů.

Aktuální petice

  Rusko

Ukrajinský lidskoprávní aktivista válečným zajatcem Ruska. Pomůžete Maksymovi Butkevyčovi?

Maksym Butkevyč se jako dobrovolník přidal k ukrajinské armádě, aby bránil svoji vlast. V červenci 2022 se stal ruským válečným zajatcem. Od té doby je odstřižen od světa a ruská média proti němu vedou očerňovací kampaň. V březnu 2023 byl odsouzen v nespravedlivém soudním procesu k třinácti letům vězení za údajné válečné zločiny. Podepište petici a připojte se k boji za jeho okamžité propuštění.

 

Aktuální počet podpisů: 2207 Náš cíl: 3000

Podepíšu

Všechny petice

Tyto webové stránky používají cookies pro zlepšení uživatelského komfortu, předvyplnění údajů podporovatele. Zjistit více...
Díky za upozornění...