Únosy civilistů v Iráku a Afghánistánu

Amnesty International bezpodmínečně odsuzuje zneužívání rukojmích, ke kterému v poslední době dochází v Iráku a Afghánistánu, a vyzývá všechny ozbrojené skupiny, aby respektovaly humanitární právo.

V Iráku bylo v nedávné době uneseno několik lidí, včetně dítěte, kterým z nejrůznějších důvodů hrozí poprava. Ředitelku bagdádské mise mezinárodní organizace Care International Margaret Hassanovou unesla 19. října ozbrojená skupina přímo z jejího automobilu. Únosci od té doby uveřejnili dva videozáznamy na arabské televizní stanici Al-Džazíra. Hassanová v nich žádá britskou vládu o stažení vojenských jednotek ze země. Margaret Hassanová žije v Iráku, odkud pochází její manžel, třicet dva let a vlastní britské a irácké občanství.

V uplynulých sedmi měsících nejrůznější ozbrojené skupiny zajaly desítky cizinců mnoha národností, nejčastěji se jedná o civilisty, včetně několika humanitárních pracovníků a novinářů. Únosci se tímto způsobem snaží donutit vlády zadržených cizinců, aby ukončily vojenskou přítomnost či obchodní aktivity v zemi. Mnoho z rukojmích únosci nakonec popravili, životy dalších jsou vážně ohroženy.

S vidinou výkupného unášejí irácké kriminální skupiny také místní obyvatele, a to především děti. V provincii Diyala, která leží na východ od Bagdádu, byl 23. října při cestě ze školy unesen sedmiletý libanonský chlapec Mohammad Hamad. Únosci požadují od jeho rodiny 150 00 dolarů a stanovili ultimátum na jeho složení do 30. října.

Amnesty International požaduje také okamžité a bezpodmínečné propuštění tří volebních pozorovatelů OSN v Afghánistánu a zdůrazňuje, že se jedná o civilisty, kteří se snažili přispět k obnově země a k ochraně lidských práv afghánských lidí. Anetta Flaniganová ze Severního Irska, Shqipe Habibi z Kosova a Angelito Nayan z Filipín byli uneseni 28. října ze svých automobilů za bílého dne z centra Kábulu. K únosu se ten samý den přihlásila skupina Muslimská armáda.

Zajímání rukojmích, stejně jako mučení, mrzačení, kruté zacházení, ponižování nebo popravy vězňů jsou zakázány čtvrtou ženevskou konvencí z roku 1949.

Podobné příběhy

7.4.2018

9 důvodů, proč by mělo Norsko přestat nutit mladistvé k návratu do Afghánistánu

Mnoho vlád v Evropě nutí tisíce lidí (včetně mladistvých) po odmítnutí jejich žádosti o azyl k návratu zpět do nebezpečného Afghánistánu. Norsko patří k zemím, které tam vrací nejvíce lidí, a to i přesto, že norská ministryně spravedlnosti, národní bezpečnosti, imigrace a integrace řekla, že by osobně nenavštívila hlavní město Afghánistánu – Kábul. Zde jsou důvody, proč tvrdíme, že by zpět do této země neměl být nikdo posílán.


Tyto webové stránka používají cookies pro zlepšení uživatelského komfortu, předvyplnění údajů podporovatele. Zjistit více... Díky za upozornění...