Uprchlická krize: EU musí formálně varovat Maďarsko, dopouští se totiž porušování závazků a lidských práv

Maďarská vláda investovala více než 100 milionů eur do výstavby plotů na hranicích. Je to třikrát tolik, co vynaloží ročně na přijímání žadatelů o azyl.
Briefing s názvem "Za plotem" naznačuje, jak Maďarsko svými drakonickými opatřeními, kterými se snaží kontrolovat hranice, opakovaně porušuje mezinárodní právo. Jelikož se ve čtvrtek ministři EU sešli v Lucemburku za účelem důležitého jednání o současné krizi, Amnesty International vyzývá EU, aby vedla Maďarsko k odpovědnosti za své selhání v oblasti lidských práv, a chránila tak lidi na cestách tím, že vytvoří bezpečnější a legální cesty ještě předtím, než přijde zima.

Maďarsko je jen pár kotoučů žiletkového drátu od úplného utěsnění své hranice s Chorvatskem a Srbskem. Dokonce i ti, kterým se podaří vtlačit dovnitř, mají téměř stoprocentní jistotu, že budou navráceni do balkánských tranzitních zemí,“ prohlásil John Dalhuisen, ředitel Amnesty International pro Evropu a Střední Asii.

„Maďarsko se účinně transformuje v zemi, kde vládne svoboda nakládání s uprchlíky, přičemž nehorázně ignoruje své závazky v oblasti lidských práv a zjevnou nutnost spolupracovat s ostatními zeměmi EU a se státy Balkánského poloostrova za účelem najít kolektivní a humánní řešení současné krize,“ dodal Dalhuisen.

Kombinace budování žiletkových plotů a kriminalizace těch, kdo zábrany prorazí a vstoupí do země, stejně jako tlačení uprchlíků zpátky do balkánských tranzitních zemí, je předzvěstí izolace Maďarska v globální a evropské uprchlické krizi.

Amnesty International vyzývá členské státy EU a instituce, aby zabránily další eskalaci porušování lidských práv v Maďarsku aktivací preventivního mechanismu, který je uveden v článku 7 (1) Smlouvy o Evropské unii. Mechanismus umožňuje Evropské radě, aby zaslala varování těm členských státům, ve kterých existuje „zřejmé nebezpečí závažného porušení“ ve věci dodržování zásad právního státu a lidských práv.

Evropská unie má pravomoc vyvolat formální jednání s Maďarskem týkající se otřesného zacházení s uprchlíky a migranty a vyslat tak jasný signál, že ´už je toho dost´ těm státům, které přehlížejí EU a mezinárodní zákony. EU by toto měla učinit dřív, než bude příliš pozdě,“ doplnila Iverna McGowanová, úřadující ředitelka evropské kanceláře Amnesty.

„Přezkoumání situace v oblasti lidských práv v Maďarsku opakovaně ztroskotává. Členské státy a instituce si donekonečna podávají pomyslné „žezlo” - totiž kdo nese konečnou odpovědnost za dodržování lidských práv v EU. Tato mezera musí být neodkladně vyplněna silnější reakcí na porušování lidských práv ze strany členských států EU a podobných orgánů.“

Amnesty International ve svém brífingu čerpala z výpovědí a pozorování získaných z rozsáhlého vnitrostátního výzkumu z měsíce září. Výzkumníci zkoumali policejní zacházení s uprchlíky a migranty, podmínky přijímání i zavedení nových omezení v přístupu k azylu v zemi.

Maďarský parlament zavedl nové zákony vedoucí k agresivní reakci zahrnující obsazení hranice vojáky a policií, kteří jsou oprávněni používat gumové projektily, slzné granáty a pyrotechnická zařízení. Podél hranice s Chorvatskem jsou umísťováni obrněné tanky s kulomety a ozbrojení vojáci se speciálními silami vybavenými střelnými zbraněmi.

Svědectví odhalila opakované použití nepřiměřené síly ze strany maďarských orgánů.

Hiba, 32letý žadatel o azyl z Iráku, prodělal zlomeninu stehenní kosti potom, co byl maďarskou policií natlačen na zeď vlakového nádraží v Budapešti.

V nejistotě a stresu žiju už měsíce,“ uvedl Hiba, který se v současné době nachází v Německu. „Nyní čekáme na rozhodnutí o naší žádosti o azyl, ale lidé [ostatní žadatelé o azyl] nám říkají, že bychom mohli být odmítnuti a posláni zpět do Maďarska a pak zpět do Iráku. Ale zde neexistuje žádný způsob, jak se vrátit do Tikrítu, není to bezpečné.“

Další nové zákony umožnily Maďarsku umístit Srbsko na seznam bezpečných zemí původu a tranzitu. Do těchto zemí mají být nyní žadatelé o azyl vráceni, a to bez ohledu na závažné překážky, s nimiž se ve věci ochrany v těchto státech setkávají. Uprchlíci a žadatelé o azyl, kteří do země vstoupili nelegálně, také čelí trestnímu stíhání, jenž je v rozporu s mezinárodním humanitárním právem.

Zpráva také líčí žalostnou humanitární reakci maďarských orgánů s naprostým nedostatkem vhodných přijímacích náležitostí. Při absenci základních potřeb, jako jsou potraviny a stany, se museli uprchlíci a žadatelé o azyl shromáždění na hlavních nádražích v Budapešti (Keleti, Nyugati a Deli) spolehnout na podporu hojně poskytovanou dobrovolníky a dárci.

Chci začít nový život v míru... Chovají se k nám hůř než ke zvířatům,“ řekla Dina, 46letá syrská žena, která byla v policejní vazbě držena po dobu 16 hodin bez jídla a vody. „To nám brání tady zůstat. Cítíme, že nejsme vítáni.“

Briefing zdůrazňuje obrovský nepoměr mezi anti-imigračními výdaji, které představují většinu, ve srovnání s rozpočtem na vyřízení žádostí těch, co žádají o azyl. Přibližně 98 miliónů eur bylo vynaloženo na stavbu hraničního plotu mezi Maďarskem a Srbskem, což je nejméně třikrát tolik, než jaký měl v roce 2015 rozpočet Úřad pro imigraci a občanství (jehož rozpočet činil 27,5 mil. eur).

„Náklady na tyto odporné anti-uprchlické operace jsou ohromující. To všechno za cenu práva, zdraví a blahobytu tisíců lidí. Tyto peníze by byly daleko lépe investované na záchrany životů a světlejší budoucnost. Je načase, aby všechny členské státy EU urychleně investovaly do soucitného a koordinovaného řešen,“ uzavřel John Dalhuisen.

Pozadí událostí

V roce 2015 bylo více než 3,2 milionů eur investováno do národního výzkumu na téma přistěhovalectví a terorismu, kdy maďarská vláda dala dotazník více než 8 milionům občanů, aby zjistila jejich postoje. Jednalo se například o dotaz, zdali by lidé, kteří nelegálně překračují hranice, měli být zadrženi po dobu delší než 24 hodin. Vláda také investovala 1,3 milionu eur na xenofobní billboardovou kampaň nesoucí sdělení jako „Přijedete-li do Maďarska, neberte Maďarům pracovní místa.”

Podobné příběhy

27.9.2018

MAĎARSKO: Potvrzení trestu pro Syřana obviněného z terorismu je výsměch spravedlnosti

Amnesty nesouhlasí s rozsudkem - poukazuje na rozpad právního státu a démonizaci uprchlíků.


22.10.2018

Maďarsko: Amnesty vyzývá k prošetření zákona proti migraci, který cílí na občanskou společnost

Amnesty International vyzývá maďarský Ústavní soud k prověření ústavnosti kontroverzního zákona kriminalizujícího osoby a organizace, které se zabývají migrací.


20.6.2018

Maďarsko: Drakonickému zákonu budou neziskovky vzdorovat

Na Světový den uprchlíků schválil maďarský parlament kriminalizaci práce s migranty a uprchlíky.


19.2.2018

Maďarsko: Nový zákon představuje existenční hrozbu pro nevládní organizace

K protestu Amnesty proti likvidačnímu zákonu se připojily na dvě stovky evropských nevládek včetně 25 českých neziskových hráčů.


Tyto webové stránka používají cookies pro zlepšení uživatelského komfortu, předvyplnění údajů podporovatele. Zjistit více... Díky za upozornění...