moderni-dejiny.cz

Charta 77 slaví 40 let od svého zveřejnění

  Článek

Přečtěte si, jak Amnesty podporovala nespravedlivě vězněné chartisty

ceskatelevize.cz

Zveřejnění Charty 77 v lednu 1977 vyvolalo v AI diskusi. Část členské základny, sekcí a veřejnosti volala po výraznější podpoře tohoto nového pokojného hnutí na obranu lidských práv. Aktivisté Charty 77 riskovali osobní pohodlí, svobodu nebo možná i životy, jak se podle první reakce režimu mohlo zdát. Ovšem otevřená identifikace s kritiky politického režimu by byla v práci AI zcela novým prvkem a pravděpodobně by ohrozila úzkostlivě budovanou pověst nestrannosti. Proto se AI držela tak jako dosud podpory konkrétních obětí porušování lidských práv. Přesto lze říci, že občanské iniciativy Charta 77 a VONS, které se věnovaly monitorování porušování lidských práv a jejich vymáhání bez ohledu na politické, náboženské a další postoje a názory, byly AI velmi blízké.

Aktivisté Charty 77 byli podle AI terčem útoků, včetně případů fyzického násilí, očividně s vědomím státní tajné policie. 

Velkým procesům s lidskoprávními aktivisty byla věnována rozsáhlá zpráva „Charter 77 – Human Rights Movement in Czechoslovakia“ z ledna 1978. Zpráva shrnovala obsah dosavadních dokumentů Charty 77 a konfrontovala na papíře zaručené svobody s tlakem politické moci vůči Chartě 77, s akcemi StB, s oficiální propagandistickou kampaní, propouštěním z práce a procesy s Alešem Březinou, Vladimírem Laštůvkou a Alešem Macháčkem a Otou Ornestem a spol. Dále zpráva hovořila o důvodech obvinění, průběhu vyšetřování a seznamovala s nejnovějšími případy.

Co na to StB a SNB?

Hlavním ústředím boje proti AI byl ve Státní bezpečnosti jeden z jejích centrálních útvarů, Správa kontrarozvědky pro boj proti vnitřnímu nepříteli (X. správa FMV). Ta zavedla 28. 6. 1977 na Amnesty International objektový svazek. Jistě i před tímto datem byly shromažďovány informace o aktivitách AI, ale až tehdy uzrál čas věnovat se problému s větším nasazením. Důvodem byl nejspíše helsinský proces a vznik Charty 77. Už z typu svazku lze usuzovat, že byl určen především ke shromažďování informací. Podle registru svazků centrály Státní bezpečnosti byl tento svazek zničen dne 7. 12. 1989. Za více než dvanáct let dosáhl rozsahu okolo 1200 listů.

I z dnešního pohledu je velmi zajímavé zjišťovat, jak si totalitní režimy NEumí poradit s činností Amnesty a jejích podporovatelů. Například referent SNB František Spurný v lednu 1989 mj. píše:

Z pohledu zájmů ČSSR lze konstatovat, že: 

  1. nelze zabránit písemným akcím prováděným AI proti ČSSR. 
  2. nelze ustanovit skupiny z jednotlivých zemí, které budou využity proti ČSSR. 
  3. nelze v plné míře zamezit získání poznatků AI z ČSSR k osobám odsouzeným podle hlavy I. tr. z., jakož i pomě- rům v NVÚ. 
  4. je nutné předpokládat, že proti ČSSR se stejnými cíli jako AI budou vystupovat i československé emigrantské organizace (viz hladovka na podporu československých politických vězňů organizace K-231) 
  5. nelze zamezit spolupráci mezi AI a opozičními skupinami v ČSSR. 

Vzhledem k tomu navrhuji k omezení činnosti AI proti ČSSR:

  1. zabránit vzniku skupiny AI v ČSSR (je zřejmé, že by byla využita proti zemím socialistického tábora)
  2.  inltrovat poznatkový fond AI operativně výhodnými informacemi, kterých by později mohlo být využito v kontrapropagandistických opatřeních (dlouhodobý program) 
  3.  narušovat tok informací od opozičních skupin vztahujících se k programům AI 
  4.  zjišťovat poznatky o plánovaných akcích proti ČSSR a stycích na československé emigrantské organizace i opozici v ČSSR, soustřeďovat důkazní materiál o protičeskoslovenské činnosti AI 
  5.  zjišťování forem a metod práce z pohledu centra i jednotlivých národních sekcí 6) rozpracovávat stoupence zjištěné v ČSSR s cílem jejich operativního využití 

Informace čerpány z práce Prokopa Tomka "Amnesty International a Československo"

moderni-dejiny.cz

Z materiálů Amnesty o chartistech

PETR UHL

„Proces byl uzavřen před veřejností a mezinárodními pozorovateli. Zúčastnit se ho mohlo jen několik málo blízkých příbuzných, ale ani ti si nesměli psát žádné poznámky. Tím, že za zločinnou byla označena samotná nenásilná svoboda projevu, jsou sama obvinění nezákonná a odporují platné československé ústavě.Také odporují Mezinárodnímu paktu o občanských a politických právech, který Československo přijalo.“

„Prohlásili jsme je za vězně vězně svědomí. Jejich zadržení porušuje Mezinárodní pakt o občanských a politických právech, který Československo ratifikovalo.“

„Petr Uhl si nyní odpykává trest ve vězení v Mírově, kde panují kruté podmínky. Podle zpráv je opakovaně podrobován obtěžování. Všechny dopisy, které mu chodí, jsou cenzurovány. Některé dopisy od jeho ženy mu nejsou doručovány vůbec.Nesmí vlastnit žádné knihy a je často trestán.“

JIŘÍ WOLF

„Jiřímu Wolfovi není evidentně poskytována adekvátní lékařská péče. Vězeňští dozorci mu velmi často vyhrožují samovazbou a dalšími tresty. Je v nejtěžší vězeňské kategorii, kde jsou kruté podmínky, špatné jídlo a naprosto nevyhovující hygienické podmínky.“

„Jiří Wolf je ve velmi špatném zdravotním stavu a bez odpovídající lékařské péče.Trpí bolestmi hrudníku a zhoršením zraku.“

„Amnesty International požaduje okamžité propuštění Jiřího Wolfa, protože ho považuje za vězně svědomí zavřeného pouze za prosazování své svobody projevu“

PETR CIBULKA

„Amnesty International získala informace, že zdravotní stav Petra Cibulky se od jeho uvěznění velice zhoršil a zhubl téměř o 25 kg. I přes to je nucen k těžké práci.Také má AI zprávy, že byl nucen strávit 15 dní na samotce, kde musel spát na kamenné podlaze a dostával minimum jídla. Když se Petr Cibulka ptal, proč byl takto potrestán, dostal za to dalších 15 dní samotky.“

„Vše nasvědčuje tomu, že Petr Cibulka je znovu uvězněn za nenásilné vyjadřování svých názorů. Amnesty International ho považuje za vězně svědomí a žádá jeho bezpodmínečné a okamžité propuštění.“

VÁCLAV HAVEL

„Posílejte dopisy vyjadřující přesvědčení, že uvěznění Václava Havla je porušením jeho práva na svobodu projevu. Požadujte jeho okamžité propuštění, zejména také s přihlédnutím k jeho zdravotnímu stavu.“

„Amnesty International protestuje proti vyloučení svého zástupce Bernarda Simmonse ze soudního procesu s Václavem Havlem, Jiřím Ledererem, Otou Ornestem, Vladimírem Laštůvkou a Alešem Macháčkem… Amnesty International je přesvědčena, že každý z těchto pěti obviněných čelí obžalobě pouze za uplatňování svých práv, která jsou dána mezinárodními dokumenty a ke kterým Československo přistoupilo. AI považuje všechny obviněné za vězně svědomí a soudní proces s nimi by měl být veřejný.“

DANA NĚMCOVÁ a OTTA BEDNÁŘOVÁ

„Amnesty International dnes oznamuje, že adoptovala československé lidskoprávní aktivisty, kteří byli minulý týden odsouzeni v Praze, jako vězně svědomí, a bude bojovat za jejich bezpodmínečné propuštění z vězení. Odsouzení Petr Uhl, Dana Němcová, Otta Bednářová,Václav Havel a Václav Benda jsou členy neoficiální skupiny Výbor na obranu nespravedlivě stíhaných.“

„Rozhodnutí obžalovat obviněné za psaní a rozšiřování těchto dokumentů je porušení nejen československé ústavy, ale také mezinárodně uznaného práva na získávání nezávislých informací.“

„V dopisech vyjádřete přesvědčení, že zadržovaní jsou uvězněni pouze za prosazování své svobody projevu a žádejte jejich okamžité propuštění.“

JIŘINA ŠIKLOVÁ

Slova Jiřiny Šiklové:

„… takže mi bylo jasné, že když jsem dostala dopis od neznámé paní z Německa, tak jsem věděla, že to je od Amnesty International… od té doby vím na vlastní kůži, jak to člověku pomůže, když je sledován Amnesty International.“

„My jsme s tím počítali, že se o některé z nás bude Amnesty starat, a taky to dělala a já dodatečně za to Amnesty děkuji.“

„Já si velice vážím Amnesty International, vážím si koncepce, vím, jak to pomáhá na vlastní kůži a vím jakou to má cenu pro lidi, kteří jsou zavření… Tato organizace sehrála v rámci 20. století velký význam, hraje ho dál a je to jeden z takových těch humanitárních odkazů, který můžeme předávat dál.“

Podívejte se na výstavu o Amnesty v ČSSR před rokem 89, která vznikla u příležitosti 25 let Amnesty International v České republice.

Aktuální petice

  Česká republika

Lidská práva a principy právního státu musejí být v Evropě chráněny

Lidé v Maďarsku a Polsku čelí v čím dál větší míře omezování svobody projevu, cenzuře médií, omezování nezávislosti soudů, útokům na příslušníky menšin a dalšímu porušování lidských práv nebo oslabování demokratických hodnot.

 

Aktuální počet podpisů: 3241 Náš cíl: 3500

Podepíšu

Všechny petice

Tyto webové stránky používají cookies pro zlepšení uživatelského komfortu, předvyplnění údajů podporovatele. Zjistit více...
Díky za upozornění...