EU: Orwelovské protiteroristické zákony zbavují práv pod zástěrkou jejich ochrany

Nové zákony ženou Evropu do nebezpečného stavu permanentní sekuritizace, tvrdí Amnesty International ve veřejné komplexní lidskoprávní analýze protiteroristických opatření, napříč 14 členskými státy EU.

Zpráva Nebezpečně nepřiměřený: Stále se rozšiřující stav národní bezpečnosti v Evropě odhaluje, jak záplava zákonů a dodatků přijatých neuvěřitelnou rychlostí podrývá základní svobody a odbourává těžce vybojovanou ochranu lidských práv.

„V návaznosti na sérii hrůzných útoků od Paříže po Berlín vlády narychlo přijaly celou řadu nepřiměřených a diskriminačních zákonů,“ řekl John Dalhuisen, ředitel Amnesty International pro Evropu.

„Samotná jednotlivá protiteroristická opatření jsou dosti znepokojivá, ale dohromady se objeví znepokojující obraz nekontrolovaných pravomocí pošlapávající svobody, které byly dlouhou dobu považovány za samozřejmost.“

Zpráva založená na více než dvouletém výzkumu napříč 14 členskými zeměmi EU, jakož i analýza iniciativ na mezinárodní i evropské úrovni ukazuje, do jaké míry nové právní předpisy a zásady, které mají reagovat na hrozbu terorismu, převálcovaly ochranu práv.

V několika zemích byla navržena nebo přijata protiteroristická opatření, která podrývají sílu právního státu, rozšiřují výkonné pravomoci, odstraňují soudní kontrolu, omezují svobodu projevu a každého vystavují nekontrolovanému vládnímu dohledu. Dopad na cizince a etnické a náboženské menšiny je obzvláště silný.

Nové normy: mimořádné zákony a opatření

V několika zemích ústavní dodatky nebo právní předpisy umožní snadnější vyhlášení výjimečného stavu, nebo udělí zvláštní pravomoci bezpečnostním a zpravodajským službám, často s malým nebo žádným soudním dohledem.

Například nová legislativa v Maďarsku umožní v případě vyhlášení výjimečného stavu rozsáhlé výkonné pravomoci, včetně zákazu veřejných shromáždění, omezení svobody pohybu či zmrazení majetku. Nejasně definovaná ustanovení udělí pravomoci k pozastavení zákona, rychlému přijetí nového a umožní nasazení armády se střelnými zbraněmi k potlačení nepokojů.

Ve Francii byl výjimečný stav pětkrát obnoven a normalizoval řadu opatření, včetně pravomoci k zákazu demonstrací a provádění prohlídek bez soudního příkazu.

Dočasná mimořádná opatření, jako úřední příkazy pro kontrolu pohybu ve Velké Británii a Francii, jsou stále častěji součástí běžného zákona.

Nový polský protiteroristický zákon trvale přijal drakonická opatření, která zahrnují diskriminaci zacílenou na cizince.

Některé státy zneužily protiteroristické zákony a opatření k cílení na ochránce lidských práv a politických aktivistů. Jasným příkladem je francouzská policie, která použila mimořádné zákony, aby před klimatickou konferencí OSN v Paříži 2015 umístila ekologické aktivisty do domácího vězení.

Dozorčí státy

Mnoho zemí EU se připojilo k řadám „dozorčích států“, když přijaly nové zákony, které umožňují nerozlišující masový dohled a poskytují pravomoci bezpečnostním a zpravodajským službám.

Masové pravomoci sledování byly uděleny nebo nějak rozšířeny ve Velké Británii, Francii, Německu, Polsku, Maďarsku, Rakousku, Belgii a Nizozemí. Mimo jiné umožňují přístup k datům milionů lidí.

Hromadné sledování bez jakéhokoliv dohledu bylo také masově rozšířeno. Polský protiteroristický zákon z roku 2016 umožňuje tajné sledování cílící na cizí státní příslušníky včetně odposlechů, monitorování elektronických komunikací a dohled nad telekomunikačními sítěmi a zařízeními bez soudního dohledu po dobu tří měsíců.

David Miranda, brazilský státní příslušník, který asistoval při novinářském pátrání po odhalení o sledování Edwarda Snowdena, byl zastaven na základě pravomocí udělených protiteroristickými zákony, když projížděl v roce 2013 Velkou Británií. Byl zadržen, prohledán a vyslýchán devět hodin kvůli podezření z účasti na „špionáži“ a „terorismu“. Jeho mobilní telefon, notebook, externí harddisk a další materiály byly zabaveny.

Domnělé zločiny

V moderním překroucení orwelovského „domnělého zločinu“ mohou být lidé stíháni za činy, které mají velmi slabou spojitost se skutečným kriminálním chováním. S protiteroristickými opatřeními soustředícími se více na prevenci vlády, investovaly do „předkriminálních“ iniciativ a staly se více závislé na kontrolování úředních nařízení omezení svobody a dalších práv. To vedlo k tomu, že mnoho lidí postihl zákaz vycházení, zákaz cestování nebo byli elektronicky označeni bez toho, aby  byli obviněni či odsouzeni z jakéhokoliv zločinu. Důkazy jsou v těchto případech často utajeny, což znamená, že ti, kteří jsou obviněni z „předkriminálních“ činů se nejsou schopni adekvátně bránit.

Cílení na uprchlíky a menšiny

Migranti a uprchlíci, ochránci lidských práv, aktivisté a menšiny byli novými pravomocemi obzvláště zasaženi. Tyto pravomoce jsou používány k nálepkování, často založeném na stereotypech, a vedou k otevřenému zneužití zákonů, které definují terorismus velmi volně.

Mnoho členských států EU se snaží najít souvislost mezi migrační krizí a hrozbou terorismu. V listopadu odsoudil maďarský soud syrského občana Ahmeda H. s bydlištěm na Kypru na deset let odnětí svobody za spáchání „teroristického činu“. Tento „teroristický čin“ se skládal z házení kamenů a promlouvání k davu přes megafon v průběhu střetů s policií. Ve skutečnosti cestoval, aby pomohl svým starým rodičům na jejich cestě při útěku ze Sýrie do Evropy. Zatímco přiznal házení kamenů, záznam ukazuje, že se svou promluvou snažil uklidnit dav.

Ahmedova žena Nadia řekla Amnesty International: „Naše životy byly obráceny vzhůru nohama. Snažím se být obojím - matkou i otcem pro naše dcery, ale je to velmi těžké. Chybí nám Ahmed a máme o něj strach.“

Děsivý efekt

Strach z toho  být označen za bezpečnostní hrozbu nebo „extrémistu“  měl neblahý dopad na zmenšující se prostor pro svobodu projevu. Ve Španělsku byli dva loutkáři zatčeni a obviněni z „oslavování terorismu“ po satirickém představení, během kterého loutka držela transparent s heslem, které bylo považováno za podporu ozbrojené skupiny. Ve Francii byl podobný trestný čin – „omluva terorismu“- použit k obvinění stovek lidí, včetně dětí, za „trestné činy“, jako umístění komentářů na Facebooku, které nepodněcují k násilí.

V roce 2015 francouzské soudy vynesly 385 rozsudků za „omlouvání terorismu“, třetina z nich byla proti nezletilým. Definice toho, co zahrnuje „omlouvání“ je velmi široká.

Ve Španělsku byl zatčen populární hudebník, který byl držen v izolaci kvůli sérii tweetů, zahrnujících vtip o nabídce dortu s bombou bývalému králi Juan Carlosovi, jako narozeninový dar.

Diskriminační opatření měla nepříjemný a hluboce negativní dopad na muslimy, cizince nebo lidi považované za muslimy či cizince. Diskriminační opatření ze strany státu a jeho zástupců jsou v národně-bezpečnostním kontextu stále více vnímána jako „přijatelná“.

„Zatímco hrozba terorismu je velmi reálná a musí se na ni vždy reagovat rozhodně, role vlády by měla být zajištění bezpečnosti pro lidi, aby mohli využívat svá práva, raději než jejich práva omezovat ve jménu bezpečnosti,“ řekl John Dalhuisen.

„Vlády EU používají protiteroristická opatření ke konsolidaci drakonických pravomocí, diskriminaci cílových skupin a odnímání lidských práv pod rouškou jejich ochrany. Jsme v nebezpečí vytváření společnosti, v níž se svoboda stává výjimkou a strach pravidlem.“

Zpráva Nebezpečně nepřiměřený: Stále se rozšiřující stav národní bezpečnosti v Evropě

Podobné příběhy

22.2.2017

Politika „démonizace“ rozděluje a přináší strach

Amnesty International vydala výroční zprávu Stav lidských práv ve světě v roce 2016.


21.10.2016

Výzkum Amnesty: Jak jsou na tom aplikace s ochranou soukromí uživatelů?

Facebook/WhatsApp jsou co do bezpečnosti nejlépe hodnocenými aplikacemi pro zasílání zpráv. Pouze 3 z 11 testovaných firem zabývajících se moderními technologiemi poskytuje ve výchozím nastavení svých aplikací end-to-end šifrování.


9.3.2016

Summit EU + Turecko: Lídři pohřbívají právo žádat o azyl

Neustálá posedlost posílat lidi zpátky do Turecka místo snah o přesídlení a nabízení dalších bezpečných a legálních cest do Evropy poukazuje na znepokojivě nelidský přístup ke zvládnutí současné krize.


12.9.2016

Generální tajemník Rady Evropy děkuje Amnesty za práci na poli práv Romů