Uprchlíci uvěznění v Řecku potřebují funkční plán

Ostudný postoj Evropy ke globální uprchlické krizi vejde do dějin jako skvrna na našem kolektivním svědomí. Stejně jako špatné zacházení se zvládnutelným počtem lidí hledajících ochranu na jejích hranicích.

Evropské vlády nechávají uprchlíky na holičkách a Evropská unie zrazuje právě ty principy, na kterých byla založena: svoboda, rovnost, ochrana lidských práv a právního státu.

Místo toho, aby použila dostupné nástroje a zhostila se spravedlivé části celosvětové populace uprchlíků, zasazuje se Evropa stále více o přijetí dohod, které zachytávají uprchlíky v jiných zemích.

Takovým příkladem je problematická dohoda EU s Tureckem, která je bolestným důkazem toho, že hromadění uprchlíků na řeckých ostrovech nefunguje.

 

DOHODA EU S TURECKEM

Mezi neúspěšnými evropskými migračními politikami dominuje dohoda EU s Tureckem jako jakýsi zásah do srdce mezinárodnímu systému ochrany uprchlíků.

Dle dohody musí být všichni žadatelé o azyl dorazivší na řecké ostrovy přes Turecko vráceni zpět do Turecka s neodůvodněným předpokladem, že budou respektována jejich uprchlická práva. Na oplátku, alespoň teoreticky, souhlasila Evropa s přijetím jednoho syrského žadatele o azyl z Turecka za každého Syřana poslaného z Řecka zpět do Turecka.

Momentálně zablokovaly návrat žadatelů o azyl do Turecka právní komplikace. Nikdo ale neví, jak dlouho to bude trvat.

V mezidobí přijíždějí každý týden stovky uprchlíků a přistěhovalců, i přesto, že se jejich počet  výrazně snížil poté, co dohoda vstoupila v platnost.

Od té doby jsou všichni nově příchozí drženi na řeckých ostrovech, což má za následek otřesné a velmi stísněné podmínky, nejistotu týkající se budoucnosti a ztrátu naděje.

Rok poté, co dohoda EU s Tureckem vstoupila v platnost nelze přehlédnout evidentní dopad na lidské osudy této dohody na řeckých ostrovech, kde jsou v detenčních zařízeních drženy desetitisíce uprchlíků.

Úsilí a zdroje vynaložené na přijetí uprchlíků, byly přesunuty směrem ke strategii zadržení, odstrašování a shledávání žádostí o azyl nepřípustnými; opírajíc se o předpoklad, že Turecko je bezpečnou zemí.

Ostrovy, kde dobrovolníci z celé Evropy poskytovali vřelé přivítání, se proměnily na ostrovy zoufalství, takzvaný „domov“ pro ty, kteří musí trpět tak, aby odradili další příchozí.

“Odešla jsem z Iráku, protože tam byla spousta problémů… Zabili mi bezdůvodně bratra… můj otec skončil s kulkou v hlavě….

Přišli jsme do Evropy, protože potřebujeme být v bezpečí.”

-          Kadheeja, irácká uprchlice, zadržována na ostrově Chios

NOORIHO PŘÍBĚH

“Noori” je mladý Syřan, který pochází z doktorské rodiny. Jak pokračovala válka, chtěl také pomáhat zraněným a proto začal studovat obor zdravotního ošetřovatele na vysoké škole.

Ale v dubnu 2015 byla zasažena jeho vesnice a on na vlastní oči viděl umírat dvě sousední rodiny. Zdrcený tímto zážitkem opustil Noori Sýrii a zamířil do Evropy hledat bezpečí.

Jeho cesta se ubírala přes Turecko, ale dostat se tam nebylo snadné. První dva pokusy skončily zatčením, zbitím a navrácením zpět do Sýrie. Napotřetí potvrdil, že byl spolu s dalšími napaden ozbrojenou skupinou a 11 z jeho společníků bylo zabito.

Nakonec se do Turecka přeci jen dostal. Jeho společníci ze Sýrie mu však sdělili, že bylo velmi těžké sehnat práci a navíc po neúspěšném pokusu o převrat v červenci 2016 byla situace ještě méně stabilní než předtím. Noori měl strach a cítil, že tam pro něj "není budoucnost " a tak odcestoval do Řecka.

Požádal o azyl pár dní poté, co přijel na Lesbos, ale jeho žádost byla prohlášena za "nepřípustnou" a odmítnuta bez dalšího zkoumání. Turecko bylo mylně považováno za "bezpečnou zemi" pro Nooriho návrat a on byl okamžitě zatčen.

Nyní je ve vazbě déle než šest měsíců, zatímco jeho právníci zpochybňují rozhodnutí soudu. Noori je držen v nelidských a ponižujících podmínkách na policejní stanici na ostrově Lesbos, přičemž jeho vazba daleko přesahuje zákonný limit 90 dnů. Jeho žádosti o propuštění byly zamítnuty.

V důsledku zoufalých podmínek ve vazbě se Noori nakazil svrabem. Jeho detence navíc pokračuje navzdory diagnóze posttraumatické stresové poruchy spojené s leteckými útoky v Sýrii.

Naléhavost Nooriho situace spočívá mimo jiné v tom, že se může stát prvním syrským žadatelem o azyl, který bude donucen k návratu do Turecka v rámci dohody EU s Tureckem, což by vytvořilo nebezpečný precedens pro potenciální návrat dalších žadatelů o azyl.

ZNEPOKOJUJÍCÍ TREND

“Když jsem sem poprvé přijela, měla jsem hodně naděje, hodně snů…“

-          Offa, syrská malířka zadržovaná na ostrově Chios od srpna 2016

Selhání a lidský rozměr krize evropsko-turecké dohody by měly sloužit jako varování před podobnými dohodami s dalšími zeměmi, k jejichž podpisu mají evropské země nakročeno.

Evropsko-turecká dohoda nesmí být považována za vzor pro řešení globální uprchlické krize. Evropa má povinnost, a to jak morální, tak právní, přijmout osoby prchající před konfliktem a pronásledováním. Tuto zodpovědnost nelze přesunout na jiné země. V takovém případě by to mělo jak pro Evropu, tak pro uprchlíky, velmi negativní dopad.

Ale nemusí to tak být. Můžeme najít lepší způsob.

ĆAS NA SKUTEČNOU DOHODU

Je na čase, aby evropští lídři udělali tu správnou věc. Musí urychleně zavést účinný plán na pomoc uprchlíkům - vytvořit skutečnou dohodu založenou na ochraně, sdílené odpovědnosti a mezinárodním právu.

A v tom právě spočívá ten rozdíl – na jedné straně neorganizované příjezdy, které hrají do karet zločinným pašerákům a na straně druhé systematické příjezdy, které lze zvládnout. Rozdíl mezi lidskými právy a lidským utrpením.

Pevnost Evropa není řešením. Můžeme najít lepší řešení. Vlastně musíme, pokud se chceme považovat za společnost založenou na svobodě, rovnosti a spravedlnosti. Není možné se distancovat od ochrany a pomoci uprchlíkům.

 

 

 

Podobné příběhy

21.12.2017

Migranti stále uvězněni na řeckých ostrovech

Více než 13 500 žadatelů o azyl zůstalo uvězněno na řeckých ostrovech v nehostinných podmínkách, když začala 21. prosince 2017 zima, uvedla organizace Human Rights Watch.


28.11.2017

Bangladéš: Rohingští uprchlíci nesmějí být přesídleni na neobyvatelný ostrov

Bangladéšská vláda musí upustit od všech plánů na přesunutí více než 100 000 rohingských uprchlíků na neobyvatelný ostrov, uvádí Amnesty International.


1.6.2017

SÝRIE A JEJÍ SOUSEDI


1.6.2017

LIBANON