LIBANON

  Článek

Migrace   Libanon publikován 1.6.2018

Syrští uprchlíci do Libanonu

Libanon přijal více než 976 tisíc uprchlíků ze Sýrie, z nichž je 55 procent dětí. Je také domovem zde žijících palestinských uprchlíků (250 uprchlíků na 1000 obyvatel).[1] Podle OSN jsou životní podmínky 58 procent syrských uprchlíků přebývajících v Libanonu nevyhovující: žijí v neoficiálních obydlích, přelidněných budovách a hustě obydlených chudých sousedstvích; 76 procent domácností žije pod hranicí chudoby. Agentury OSN a nevládní organizace mohou pomáhat jen omezeně kvůli nedostatku financí.[2] Meziagenturní výzva pro Libanon byla financovaná jen ze 41 procent a OSN musela snížit počet uprchlíků, kteří dostávali finanční podporu, a snížit částku, kterou dostávali.

Škrty ve finanční podpoře stravy způsobily, že uprchlíci dostanou ekvivalent 0,72 USD na osobu na den, což je výrazně pod hranicí chudoby definovanou Světovou bankou: 1,90 USD na den. Finanční nedostatek také způsobil, že UNHCR musela z velké části kvůli privatizovanému zdravotnímu systému omezit svou finanční podporu na pokrytí cenově dostupné základní a pohotovostní péče. UNHCR je schopná pokrýt pouze 75 - 90 procent nákladů za léčbu a uprchlíci si musí zaplatit zbývající část.[3]

Libanonská vláda formálně neuznává jako uprchlíky ty, kteří utíkají ze Sýrie, a v lednu 2015 přísně omezila vstup uprchlíků ze Sýrie v případech, kdy nesplňovali určitá kritéria. Syrští uprchlíci jsou povinni v Libanonu zažádat o pobytové vízum. Je pro ně ale velmi obtížné získat dokumenty potřebné pro podání žádosti kvůli finančním a administrativním požadavkům tohoto procesu. Bez povolení mají uprchlíci omezený přístup k základním službám a riskují zadržení a deportaci. V červnu 2016 oznámil zástupce Ministerstva sociálních věcí, že vláda navrhuje vytvoření vlastní databáze pro registraci Syřanů v Libanonu oddělenou od registračního systému UNHCR. Ministerstvo sociálních věcí plánuje lidem registrovaným v databázi vydat kartičku uznávanou všemi vládními institucemi, která by fungovala jako způsob identifikace na kontrolních stanovištích, tudíž by už bezpečnostní síly nemusely kontrolovat povolení k pobytu. Uprchlíci by ale i přesto potřebovali povolení k pobytu, k registraci manželství a narození a k přístupu na trh práce a jiným službám v zemi.

Situace palestinských uprchlíků

Na konci roku 2017 tvořilo světovou populaci uprchlíků 5,4 milionů Palestinců.[4] Jsou největší uprchlickou populací na světě, a to už více než půl století[5]. Většina z nich žije v Jordánsku, Libanonu, Sýrii, pásmu Gazy a v oblasti West bank.

UNHCR s většinou Palestinců přímo nepracuje, jelikož spadají pod mandát Agentury OSN pro Palestinské uprchlíky na Blízkém východě (UNRWA)[6].

Palestinci, kteří uprchli nebo byli vyhnáni ze svých domovů tam, kde se nyní nachází Izrael, společně s jejich potomky, kteří si udržují pouto s touto oblastí, mají dle mezinárodního práva nárok se tam vrátit.[7] Nicméně, prakticky nemají perspektivu toho, že by jim bylo v dohledné době dovoleno se vrátit na místa a do domů, které opustili v oblasti, jež je nyní Izraelem a Okupovanými palestinskými územími (OPT). V zemích Středního východu, které přijaly většinu palestinských uprchlíků, jsou tito považováni za osoby bez státní příslušnosti nebo mají jen nejistý pobytový status a jejich vyhlídka integrace do místní společnosti je malá.

Přesídlení do jiných zemí by pomohlo zmírnit tíživou situaci palestinských uprchlíků, kteří nenachází ochranu v hostitelské zemi. Toto by mělo být chápáno jako dočasné řešení, které nebude bránit právu na návrat, když to podmínky dovolí.

Složitá situace palestinských uprchlíků v zemích Středního východu se ještě zhoršila tam, kde jsou uvězněni v konfliktech, jako je tomu na okupovaných palestinských územích, v Sýrii a Iráku.

Palestinští uprchlíci dlouhodobě pobývající v Libanonu[8]

Před syrským konfliktem a uprchlickou krizí bylo v Libanonu okolo 450 000 palestinských uprchlíků.[9] Více než polovina dlouhodobých palestinských uprchlíků v Libanonu žije ve 12 uprchlických táborech; ostatní žijí v neoficiálních osadách po celé zemi. UNRWA poskytuje omezené služby v uprchlických táborech, ale podmínky jsou opravdu nuzné a tábory jsou zchátralé a přeplněné. Špatné životní podmínky byly ještě zhoršeny příchodem nových uprchlíků ze Sýrie (jak Palestinců, tak Syřanů), kteří přišli do táborů.

Ačkoli většina dlouhodobých palestinských uprchlíků žije v táborech celý svůj život, nemohou získat libanonské občanství a mnoho jich zůstává bez státní příslušnosti. Jelikož formálně nejsou občany žádného státu, nemají stejná práva či rovné postavení jako Libanonci či jiní cizinci v zemi.[10]

Palestinští uprchlíci jsou navíc terčem diskriminačních zákonů a omezení, která jim zakazují dědit majetek či přístup k bezplatnému veřejnému vzdělávání a také nesmějí vykonávat 20 profesí.

V současné době se v Libanonu nachází asi 270 tisíc Palestinských uprchlíků.[11]

Zdroj: https://www.amnestyusa.org/files/media_version._tackling_the_global_refugee_crisis_final.pdf


[1] UNHCR, Global Trends – Forced Displacement in 2017. Dostupné z: http://www.unhcr.org/en-us/statistics/unhcrstats/5b27be547/unhcr-global-trends-2017.html

[2] UNHCR, Survey finds Syrian refugees in Lebanon became poorer, more vulnerable in 2017. Dostupné z:http://www.unhcr.org/news/briefing/2018/1/5a548d174/survey-finds-syrian-refugees-lebanon-poorer-vulnerable-2017.html

[3] UNHCR, Health access and utilization survey among Syrian refugees in Lebanon - November 2017. Dostupné z:https://reliefweb.int/report/lebanon/health-access-and-utilization-survey-among-syrian-refugees-lebanon-november-2017

[4] UNHCR, Global Trends – Forced Displacement in 2017. Dostupné z: http://www.unhcr.org/en-us/statistics/unhcrstats/5b27be547/unhcr-global-trends-2017.html

[5] Palestinian refugees fled or were expelled from their homes in what is now Israel between late 1947 and the first half of 1949 during the violence linked to the creation of the state of Israel and the Arab-Israeli war of 1948; others became refugees in 1967 when Israel occupied the West Bank, including East Jerusalem, and the Gaza Strip.

[6] UNRWA was created in 1949 to provide assistance to these refugees and their descendants in Jordan, Lebanon, Syria, the Gaza Strip and the West Bank, including East Jerusalem. Palestinian refugees cannot obtain recognition or assistance from UNHCR in UNRWA’s areas of operation. However, Palestinian refugees in other Middle Eastern and North African countries, such as Iraq, fall under the mandate of UNHCR.  

[7] Amnesty International, Israel and the Occupied Territories / Palestinian Authority – The Right to Return: The Case of the Palestinians (Index: MDE 15/013/2001) available at: https://www.amnesty.org/en/documents/MDE15/013/2001/en/

[8] Amnesty International, Lebanon: Submission to the UN Committee on the Elimination of All Forms of Racial Discrimination, 90th Session, 2-26 August 2016 (Index: MDE 18/4435/2016), available at: http://www.refworld.org/docid/5790d8c04.html (accessed 30 September 2016).  

[9] UNRWA, Statistics 2010, p5, http://www.unrwa.org/resources/reports/statistics-2010  

[10] This is the case for areas of law in which Lebanon applies the principle of reciprocity. For example: the right to work is granted to nationals of states which grant Lebanese citizens the right to work in their countries. As Palestinians are stateless, this provision does not apply to them and they are not allowed to work.  

[11] UNRWA. 2018 Syria Regional Crisis – Emergency Appeal. Dostupné z:  https://reliefweb.int/sites/reliefweb.int/files/resources/2018_syria_ea_final_web.pdf

Aktuální petice

  Bangladéš

Bangladéš přesouvá rohingské uprchlíky na odlehlý ostrov - zastavme to!

Bangladéšské úřady v prosinci 2020 přesunuly na šestnáct set příslušníků rohingské menšiny na odlehlý ostrov Bhasan Čár (Bhasan Char) v Bengálském zálivu.

 

Aktuální počet podpisů: 3476 Náš cíl: 4000

Podepíšu

Všechny petice

Tyto webové stránky používají cookies pro zlepšení uživatelského komfortu, předvyplnění údajů podporovatele. Zjistit více...
Díky za upozornění...