Společné vzdělávání: 10 let po mezinárodní ostudě zkouší Česká republika nový model

Před 10 lety slyšelo Česko od Evropského soudu pro lidská práva, že diskriminuje Romy ve vzdělávání.

Evropský soud pro lidská práva (případ D. H.) v roce 2007 shledal, že česká vláda porušuje práva romských dětí, které jsou diskriminovány ve volném přístupu ke vzdělání. Snaha o řešení problému byla polovičatá a nesystematická a měla omezený dopad. To bylo způsobeno nedostatečnými ambicemi, nevalným monitoringem, podfinancováním a rozhodující bylo, že předsudky vůči romským dětem nebyly rozpoznány a důsledně řešeny.

Diskriminace a segregace romských dětí, které odsuzují mnohé národní a mezinárodní organizace i státy, představují jasné porušování českých a evropských zákonů a mezinárodních lidskoprávních standardů. Celým generacím Romů byl a stále je odpírán spravedlivý přístup ke kvalitnímu vzdělání, což upevňuje jejich sociální vyloučenost a prohlubuje nerovnosti.

V září 2014 zahájila Evropská komise řízení proti České republice pro porušení právních předpisů EU proti diskriminaci (směrnice o rasové rovnosti) jako odpověď na slabou reakci na řešení situace ze strany českého státu.  V případě, že vláda nedokáže provést nezbytná opatření, mohla by Komise žalovat Českou republiku u Evropského soudního dvora.

V minulém roce přijala vláda opatření zaměřená na řešení problémů týkajících se diskriminace romských dětí ve vzdělávání, na které Evropská komise upozornila – dne 1. září 2016 vstoupila v platnost novela školského zákona. Pozitivní reformy zahrnovaly podpůrná opatření pro děti, u kterých jsou identifikovány speciální vzdělávací potřeby, zavedení povinného roku mateřské školy pro všechny děti (od roku 2017) a snaha integrovat všechny „specifické“ děti do běžného vzdělávacího proudu, včetně těch s diagnózou lehkého mentálního postižení (LMP). Klíčové přitom právě pro tyto děti je, aby do dvou let od zahájení platnosti nové školské legislativy podstoupily tzv. rediagnostiku  - tedy aby se zjistilo, zda skutečně byly správně posouzeny.

 Národní a mezinárodní nevládní organizace tyto reformy přivítaly, nicméně také upozornily, že je třeba zavést i další opatření, která by pracovala s dynamikou postojů vůči romské menšině a poskytla dostatečné prostředky na podporu vzdělávání těch žáků, kteří to potřebují. A že je třeba adresovat problém ve vzdělávání v kontextu romské menšiny jako problém spočívající v předsudcích vůči tomuto etniku, tedy jako problém diskriminační.

Amnesty International uvítala skutečnost, že české instituce ukázaly vážný zájem bojovat s problematikou diskriminace a segregace romských dětí ve vzdělávání. Zásadní je přitom z našeho pohledu systematická, dobře ošetřená a profesionálně realizovaná implementace, neboli uvedení změn „z papíru“ do praxe. Ukončení speciálního vzdělávacího programu pro děti s lehkým mentálním postižením může z našeho pohledu pomoci předcházet segregaci a nálepkování. Odstranilo se totiž jeden z filtrů, který v minulosti sloužil k nepoměrnému vylučování romských dětí z hlavního vzdělávacího proudu.

Nová nařízení mají ale ještě jeden háček. Stále se  počítá s možností vzdělávání žáků v oddělených třídách či školách v případě, že běžné školy nedokážou zajistit jejich potřeby. Neziskové organizace proto žádaly ministryni školství Kateřinu Valachovou, aby se ujistila, že jsou na školách zajištěny pojistky, které vylučující etnickou či jinou formu segregace žáků, včetně šikany. Apelovaly, aby součástí reformy byl efektivní systém monitoringu dat týkající se rovnosti.

Inkluze po roce: příliš brzo na hodnocení?

Rok poté, co tato novela, jejímž cílem bylo zajistit inkluzi znevýhodněných žáků v běžných školách, vstoupila v platnost, jsou romské děti stále diskriminovány v přístupu ke vzdělávání. Podle dat, která v červenci 2017  publikovala vláda, navštěvuje přes 24 % romských žáků etnicky segregované školy.

V březnu tohoto roku nařídil okresní soud v Ostravě místní základní škole, aby se omluvila dvěma romským žákům za diskriminaci. Škola v roce 2014 odmítla umožnit žákům zápis do první třídy, jelikož tvrdila, že již byla naplněna její kapacita. Právní zástupci žáků si stěžovali, že ředitel školy své rozhodnutí ospravedlňoval strachem, že rodiče ostatních žáků by své děti z této školy odhlásili, jelikož v té době již zde mělo do první třídy nastoupit dalších 9 romských žáků.

FAKTA A ČÍSLA

·         1,4 – 2,8 % české populace tvoří Romové

·         30,9 % dětí vzdělávajících se ve školách pro žáky s lehkým mentálním postižením jsou Romové

·         Jen 30 % Romů ve věku 20 – 24 let má dokončené střední nebo střední odborné vzdělání. Ve většinové populaci je to 82 % lidí

Podle odhadů MŠMT bylo v prvním pololetí školního roku 2016/2017 zjištěno 30,9 % romských žáků zařazených do vzdělávacích programů pro žáky s lehkým mentálním postižením. Z meziročního srovnání dále vyplývá, že klesl nominální počet romských žáků s diagnózou LMP o 221 žáků (4.9%).  Žáci s LMP jsou vzdělávaní buď v běžných třídách, anebo ve speciálních školách a samostatných třídách, které jsou pro ně zřízeny. Většina těchto žáků ale stále navštěvuje speciální školy nebo samostatné třídy. Nicméně počet žáků, kteří jsou vzdělávaní v běžných třídách (individuálně integrovaní v běžných třídách) se každým rokem zvyšuje. Během posledních deseti let se podíl zvýšil z 3 % na 15 %.

 

Ačkoli se tedy čísla zlepšují, a to zejména v dlouhodobé perspektivě, stále se nemáme příliš čím chlubit.  Obrovské disproporce v odhadovaném počtu Romů v celkové populaci ČR a procento malých Romů diagnostikovaných jako lehce mentálně postižení zůstává v odhadovaném poměru 3:30. Co se může stát skutečným problémem či výzvou k řešení do budoucna, je existence/vznik segregovaných škol. V roce 2016/17 bylo v ČR z celkového počtu 4141 základních škol přesně 83 škol s více jak polovinou čistě romských žáků.

 

Julek je jeden z 18 romských školáků žijících v Ostravě, kteří v roce 2000 s podporou Evropského centra pro práva Romů žalovali Českou republiku kvůli nerovnému přístupu romských dětí ke vzdělávání v případu D.H. Pracuje jako terénní sociální pracovník. 

„Chci, aby už žádné dítě nemuselo zažít to, co jsem zažil já – přesouvání z běžné školy do školy zvláštní a zpátky…konec základky v 7. třídě…s učitelkami říkajícími věci jako ´sedni si támhle k oknu a buď zticha, stejně z tebe nikdy nic nebude…´“

„Ministerstvo školství teď musí dobře hlídat školy, jestli nediskriminují děti jenom kvůli barvě jejich pleti. V každé škole by měl být aspoň jeden romský asistent, který pomůže s informovaností rodičů a budováním důvěry a komunikace. Česká vláda by už neměla dopustit, aby za předsudky pykaly malé děti.“

Podobné příběhy

22.8.2016

Amnesty k akcím Martina Konvičky: přestaňte šířit nenávist a strach

Amnesty International ČR odsuzuje akci Iniciativy Martina Konvičky „Okupanti obsazují Prahu“ a další.


11.8.2016

Komentář Erika Taberyho k písni Olívie Žižkové


3.8.2016

Prague Pride 2016 s Amnesty

Živá knihovna, průvod i promítání Amnesty video dokumentu.


2.8.2016

Art for Amnesty: letní novinky od hvězd street artu

Mikuláš Zipper a Pasta Oner vytvořili další grafiky pro Amnesty. Nenechte si je ujít!