Škola, kde inkluze nevzbuzuje negativní emoce.

Na první pohled obyčejná škola. Za dveřmi základní a mateřské školy ve Svitavách – Lačnově však reálně probíhá jev, o kterém se diskutuje a který vzbuzuje spoustu emocí. Inkluze. Svitavská škola vzdělává děti z rozmanitých prostředí a s odlišnými potřebami. „Museli jsme na svou stranu získat především rodiče. Vyžaduje to mnohdy komunikovat empaticky. Znamená to někdy i zajít k rodičům domů, vypít s nimi kafe a probrat jejich problémy,“ říká ředitelka školy Radoslava Renzová. Jak škola s rodiči spolupracuje a jaké vzdělávací metody používají učitelé ve výuce?

Na první pohled návštěvníka zaujme malá modrá budova, které také zdejší neřeknou jinak než modrá škola. Tato malotřídka je zřizována městem a její unikátnost tkví v tom, že kombinuje nejrůznější metody učení a razí otevřený inkluzivní přístup vůči žákům i rodičům. Stačí otevřít vchodové dveře a člověka upoutá množství barevných obrázků na stěnách, fotky dětí či cestovatelské deníky z celého světa; na schodech jsou v barevném provedení vylepena čísla a písmena s popisky v angličtině. 

Každé ráno začíná společným velkým kruhem, kdy se všechny děti a učitelé sejdou společně v tělocvičně. Děti sedí společně s učiteli na polštářcích na zemi. Pozdraví se a zhodnotí, co zažili v posledních dnech. Dneska mají narozeniny dva kluci, tak jim všichni písničkou popřejí hodně zdraví a nakonec dostanou i hobla. Děti sdílejí, co je nejvíc ve škole baví, a jejich schopnost samostatně vyjádřit svůj názor, respektovat se vzájemně a neskákat si do řeči opravdu udivuje.  „Nejvíce mě baví, že můžeme ve škole hlasovat“, říká jedna žačka. Po dvaceti minutách se rozprchnou do svých tříd na vyučování.

Paní ředitelka Radoslava Renzová nám v soukromí vypráví, že její začátky ve škole nebyly jednoduché. „Museli jsme na svou stranu získat především rodiče. Vyžaduje to mnohdy komunikovat empaticky. Znamená to někdy i zajít k rodičům domů, vypít s nimi kafe a probrat jejich problémy,“ říká Radoslava Renzová. Tento individuální přístup se rozběhl s příchodem nových učitelů. „Nejdříve jsme byli bráni jako vyloženě romská škola. Postupně si nás začaly rodiny samy vyhledávat, až máme dnes naplněnou kapacitu. Dnes k nám jezdí děti i z 20 kilometrů vzdálených obcí“, vysvětluje s nadšením paní ředitelka.

Děti, rodiče a učitelé se scházejí v průběhu roku na společných akcích, jako jsou noci s Andersenem, zahradní slavnosti, divadelní představení připravené dětmi, návštěvy Seniorcentra atd. Někteří rodiče se přidají ke svým dětem i na zahraniční exkurzi do Británie. Paní ředitelka prozrazuje, že učitelé se pravidelně školí, mají supervize a neustále na sobě pracují.

Ve třídách děti postupují například podle metody profesora Hejného nebo Feuersteinovy metody, která u nich rozvíjí kognitivní funkce. Pedagogové jsou proškoleni v metodě Respektovat a být respektován. „Respektovat“ znamená opustit mocenský, manipulativní přístup ve výchově a vzdělávání a vymezovat tolik potřebné hranice jinými, respektujícími a přitom účinnými způsoby. Značnou roli zde hraje příprava v mateřské škole, které je součástí základní školy, a kde se děti pomocí her učí procvičovat jemnou a hrubou motoriku, učí se spolupracovat s ostatními v kolektivu a pěstovat tvořivost.

V hodině angličtiny na základní škole si děti střídavě povídají, poslouchají rodilého mluvčího z rádia a čtou si o aktuálních zajímavostech. Každé dítě má svou složku, kam zakládá všechny své výtvory. Na konci školního roku každé dítě portfolio od třídního učitele dostává s sebou domů. V žákovské knížce se vyjímají pravidla chování, na jejichž přípravě se žáci sami podíleli a nakonec si je i sami vypsali. Jsou tak všem denně na očích. Děti si samy píší slovní hodnocení a dostávají jej současně od učitele. Rodičům dává signál, jakou látku jejich ratolesti probrali, v čem vynikají a kde mají ještě prostor pro zlepšení.  Hodnocení učitel adresuje přímo žákovi jako dopis.

Lačnovské základní škole se úspěšně daří pěstovat v dětech schopnost jednat samostatně a zodpovědně. Učí je dávat a přijímat zpětnou vazbu, respektovat druhé lidi a obhajovat vlastní názor.  To jsou dovednosti, jež jsou v dnešním světě velmi potřebné.

Zdroj: HateFree

Podobné příběhy

3.10.2019

Průzkum: S ubližováním se setkává drtivá většina žáků. Počet případů šikany na školách se zvyšuje

Zhoršení prospěchu, psychické potíže nebo dokonce sebevražda. I takové následky má šikana, kterou děti zažívají na základních školách v Česku. Aktuální průzkum společnosti Scio ukazuje, že s fyzickým nebo slovním ubližováním se ve třídě setkává drtivá většina dětí. Víc než polovina žáků 2. stupně se pak na škole setkala přímo se šikanou. V novém projektu se Radiožurnál zaměřuje na to, jak proti tomuto společenskému problému bojovat. Některé děti totiž šikana poznamená na celý život.


17.4.2019

Lenka Felcmanová v rozhovoru se Vzdělávacími službami na témata týkající se inkluze a společného vzdělávání

Položili jsme několik aktuálních otázek týkajících se oblasti vzdělávání místopředsedkyni České odborné společnosti pro inkluzivní vzdělávání paní Lence Felcmanové. Zde přinášíme příslušné odpovědi na uvedené otázky.


12.9.2019

Nikdo se nechová pořád špatně. U problematických dětí je třeba oceňovat i malé pokroky, jinak se zatvrdí, říká psycholog David Čáp

„Inkluze přinesla nějaká negativa – hlavně administrativní zátěž – ale žádné nebezpečné děti do škol nepřivedla,“ tvrdí psycholog David Čáp z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Je podle něj naivní očekávat, že se dítě polepší kritikou, tresty, křikem a nadávkami. „Zejména děti s problematickým chováním je třeba chválit za každou snahu, každé zlepšení. Navíc, když někoho kritizuji, říkám mu sice, co dělá špatně, ale už mu neříkám, jak to má dělat líp.“


20.3.2019

Místo známek individuální přístup. Projekt Univerzity Karlovy chce pedagogy učit formativní hodnocení

Děti by už možná do budoucna nemusely ze školy nosit vysvědčení jen se známkami. Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy startuje společně s organizací EDUkační LABoratoř projekt, který bude učitele vzdělávat v takzvaném formativním hodnocení. Pedagogové při něm nehodnotí pomocí klasického známkování, ale snaží se hodnotit pokrok každého žáka individuálně a jinou funkci má i zpětná vazba. Tématu se věnuje Radiožurnál.


Tyto webové stránka používají cookies pro zlepšení uživatelského komfortu, předvyplnění údajů podporovatele. Zjistit více... Díky za upozornění...