EU: Počet obětí na prahu Evropy ve Středomoří strmě narůstá

  Článek

Migrace   EU publikován 13.8.2018

Počet lidí, kteří se utopili ve Středomoří nebo byli vráceni do příšerných detenčních zařízení v Libyi, prudce vzrostl. Je to důsledek evropských politik zaměřených na uzavření centrální středomořské cesty.

Počet lidí, kteří se utopili ve Středomoří nebo byli vráceni do příšerných detenčních zařízení  v Libyi, prudce vzrostl. Je to důsledek evropských politik zaměřených na uzavření centrální středomořské cesty. 

Zpráva "Mezi ďáblem a hlubokým modrým mořem“ odhaluje ničivý dopad politik, které vedly k více než 721 úmrtím na moři, a to pouze během června a července 2018 a  rovněž poukazuje na nové italské politiky, v jejichž důsledku uvízly lodě s lidmi na palubě několik dní na moři. Analyzuje způsob, jakým se země EU snaží udržet uprchlíky a migranty v Libyi, kde jsou vystaveni mučení a zneužívání. 

„Navzdory poklesu počtu lidí, kteří se v posledních měsících pokoušejí překročit Středozemní moře, počet úmrtí na moři vzrostl. Odpovědnost za zvyšující se počet mrtvých dopadá  přímo na evropské vlády, které se více zabývají tím, jak zabránit lidem ve vstupu na evropské území, než záchranou jejich životů,“ uvedl Matteo de Bellis, výzkumník Amnesty International. 

„Evropské politiky zplnomocnily libyjskou pobřežní hlídku, aby zachytávala lidi na moři, přestala klást na první místo záchranu lidských životů  a brzdila důležitou práci nevládních organizací pomáhajících se záchranou tonoucích. Nedávný nárůst úmrtí na moři není jen tragédie - je to hanba," dodal de Bellis. 

Nárůst počtu utonulých probíhá souběžně s dramatickým nárůstem počtu lidí, kteří jsou svévolně drženi v přeplněných detenčních střediscích v Libyi. Počet zadržovaných se v posledních měsících více než zdvojnásobil z přibližně 4 400 v březnu na více než 10 000 - včetně přibližně 2 000 žen a dětí - ke konci července. Prakticky všichni byli umístěni do detenčních zařízení poté, co byli  zachyceni na moři a vráceni do Libye libyjskou pobřežní stráží, která je vybavena, vyškolena a podporována evropskými vládami. 

„Evropské vlády jsou domluveny s libyjskými úřady, že v Libyi budou zadržovat uprchlíky a migranty, a to navzdory strašnému zacházení, kterému jsou vystaveni ze strany libyjské pobřežní stráže a v detenčních střediscích v Libyi. Běžné je zde mučení, odpírání jídla, lékařské péče, fyzické násilí, sexuální zneužívání.“ Plány na rozšíření této externalizační politiky v celém regionu jsou podle Mattea de Bellis velice znepokojivé. 

Během uplynulého roku se evropským vládám nepodařilo nalézt shodu v otázce zásadních reforem Dublinského systému, která by bývala mohla pomoci předejít jakémukoli sporu o to,  zda se lidé zachráněni na moři mohou vylodit v Evropě. 

V reakci na to Itálie začala odmítat vstup lodí přepravujících zachráněné tonoucí do svých přístavů. Tato nová politika se zaměřuje na lodě nevládních organizací, obchodní plavidla a dokonce i na zahraniční námořní lodě. 

Zbytečné odkládání vylodění vedlo k tomu, že lidé,  potřebující naléhavou pomoc - včetně zraněných, těhotných žen, přeživších mučení, lidí traumatizovaných po ztroskotání  a nezletilých bez doprovodu - zůstali několik dní na moři. 

„Svým bezcitným odmítnutím umožnit uprchlíkům a migrantům vylodit se v jejích přístavech, Itálie využívá lidské životy jako vyjednávací žetony. Zoufalí lidé zůstali uvízlí na moři s nedostatkem potravin, vody a bez přístřeší, zatímco Itálie se snaží zvýšit politický tlak na sdílení odpovědnosti v jiných evropských státech," řekl Matteo de Bellis." 

„K tomuto všemu navíc italské a maltské úřady pomlouvaly, zastrašovaly a kriminalizovaly nevládní organizace, které zachraňují životy na moři, odmítly vydat jejich lodím povolení k vylodění a dokonce je zabavily," dodal de Bellis. 

„Itálie a evropské státy a instituce musí naléhavě jednat, aby byla upřednostňována záchrana životů na moři a bylo zajištěno, že zachránění lidé jsou promptně vyloděni v zemích, kde nebudou vystaveni týrání, a kde budou moci požádat o azyl," shrnul požadavky Amnesty de Bellis. 

Zpráva také popisuje nedávné případy, kdy byly hlášeny případy porušení mezinárodního práva. To zahrnuje incident ve dnech 16. -17. července, kdy nevládní organizace Proactiva na potápějící se lodi našla po zásahu libyjské pobřežní stráže  ještě žijící ženu a dvě těla či navrácení 101 osob italskou obchodní lodí Asso Ventotto zpět do Libye dne 30. července. 

„Tyto vážné události musí být okamžitě a adekvátně vyšetřeny – upozorňují na smrtelné důsledky evropských politik," řekl de Bellis a uzavřel: 

„Evropské vlády musí vystoupit z bludného cyklu uzavírání hranic a přesouvání odpovědnosti mimo EU, který vytvořily, a místo toho investovat do politik, které přinášejí pořádek do systému tím, že zajistí bezpečné a legální cesty těm, kteří potřebují mezinárodní ochranu."

Aktuální petice

  Bangladéš

Bangladéš přesouvá rohingské uprchlíky na odlehlý ostrov - zastavme to!

Bangladéšské úřady v prosinci 2020 přesunuly na šestnáct set příslušníků rohingské menšiny na odlehlý ostrov Bhasan Čár (Bhasan Char) v Bengálském zálivu.

 

Aktuální počet podpisů: 3475 Náš cíl: 4000

Podepíšu

Všechny petice

Tyto webové stránky používají cookies pro zlepšení uživatelského komfortu, předvyplnění údajů podporovatele. Zjistit více...
Díky za upozornění...