OSN tlačí na Barmu/Myanmar ohledně zlepšení podmínek pro Rohingy

OSN vyžaduje dodržování memoranda o bezpečí Rohingů.

Dva měsíce po podepsání memoranda mezi Úřadem vysokého komisaře pro uprchlíky (UNHCR), Rozvojovým programem OSN (UNDP) a Barmou žádá OSN o nějaké hmatatelné známky pokroku v otázce práv Rohingů v Arakanském státě na severu země. Podle UNHCR je memorandum „prvním a nezbytným krokem k zajištění rámce pro spolupráci“ s barmskou vládou.

Ochota Barmy přistoupit na dohodnuté podmínky je klíčová pro dobrovolný, bezpečný a důstojný návrat uprchlíků, kteří byli nuceni ze země odejít do sousedního Bangladéše. Od podepsání memoranda na začátku letošního června uskutečnila vláda již několik kroků, včetně umožnění přístupu do oblasti úředníkům UNHCR a UNDP i pracovní skupině, která dohlíží na implementaci podmínek memoranda.

Stále je však nezbytné zajistit tři klíčové podmínky, které vyplývají z dohody – poskytnout skutečný přístup do Arakanského státu, zajistit svobodu pohybu a řešit příčiny nastalé krize.

Červencová návštěva představitelů OSN v Barmě potvrdila, že komunity žijící v postižené oblasti stále nejsou v bezpečí a je jim upíráno právo svobody pohybu. To znemožňuje Rohingům stýkat se se svými rodinami a přáteli, dostat se do školy, do práce nebo ke zdravotní péči.

Mezinárodní nevládní organizace Human Rights Watch uvedla, že Rohingové jsou při návratu do vlasti vystaveni nelidskému zacházení. Podle zprávy organizace byla například šestice uprchlíků vracejících se z Bangladéše do Barmy zatčena a vystavena mučení. Následně byli odsouzeni ke čtyřem letům vězení za nelegální překročení hranice.

Násilnosti v Arakanském státě na severu Barmy vypukly v srpnu loňského roku, kdy vláda proti Rohingům zahájila rozsáhlou operaci po útocích povstalců na bezpečnostní pracoviště. Barma neuznává Rohingy jako etnikum, dlouhodobě je pronásleduje a upírá jim základní lidská a občanská práva. Podle lidskoprávních organizací se vojáci při zásahu v Arakanském státě dopouštěli zabíjení, mučení, znásilňování a vypalování celých vesnici. Více než 700 000 převážně muslimských Rohingů navíc muselo uprchnout do Bangladéše. OSN tuto kampaň označila za etnickou čistku.

Napsal: Michal Voráček – stážista advokačního oddělení

Tyto webové stránka používají cookies pro zlepšení uživatelského komfortu, předvyplnění údajů podporovatele. Zjistit více... Díky za upozornění...