Výzkum ombudsmanky: jak se daří společnému vzdělávání?

Anna Šabatová ke společnému vzdělávání romských a neromských dětí.

 

Kancelář veřejné ochránkyně práv realizovala v uplynulých měsících výzkum týkající se segregace romských žáků na základních školách. Šetření se zúčastnili ředitelky a další zaměstnanci deseti základních škol v ČR, a jeden zřizovatel. Situace jednotlivých zapojených škol se liší; na jedné straně zde jsou školy, které jsou úspěšné ve společném vzdělávání romských a neromských dětí, na straně druhé jsou školy, o kterých lze hovořit jako o segregovaných. Výzkum se zabýval jak dobrou praxí, tak reálnými problémy a jejich možným řešením.

 

Školy a obce nesmějí rozdělovat děti do tříd, škol nebo stanovovat školské obvody podle etnicity žáků, jinak by se dopustily přímé diskriminace. Stát má pak odpovědnost zabránit vzniku segregovaných škol a zjednat nápravu již existující segregace. Vzhledem k negativním důsledkům segregace by obce měly aktivně předcházet samovolnému vzniku romských škol.

 

Z rozhovorů vyplynulo, že ředitelky a ředitele netěší, pokud jsou jejich školy vnímány výhradně jako školy pro romské děti. Pokud se dostanou do pozice segregovaných škol, cítí se často bezradně, protože samy školy tuto situaci nezapříčinily a také ji nedokážou samy vyřešit, i když se snaží, aby fungovaly co nejlépe. Hlavní nástroje však mají v rukou zřizovatelé škol a ministerstvo školství.

 

Segregace romských dětí ve vzdělávání má negativní ekonomické, pedagogické i sociální důsledky, které dopadají nejen na jednotlivce, ale na celou společnost. Patří mezi ně nižší šance vyčleněných žáků na dosažení vyššího stupně vzdělání, posilování sociálního vyloučení a znesnadňování vymanění se z bludného kruhu chudoby, sociální napětí mezi různými skupinami obyvatel, neúměrně vysoké nároky na pedagogickou práci a riziko pracovního přetížení učitelů či odchody žáků z řad majority a pedagogů pryč z určitých škol.

 

Podpořím Amnesty v boji za lidská práva

DARUJ ❤

 

Zpráva o výzkumu tedy zmiňuje několik stěžejních opatření, která mohou přispět ke společnému vzdělávání. Zde patří kvalitní společné předškolní vzdělávání romských a neromských dětí, vhodné nastavení školských obvodů, rozvážení či doprovody žáků do vzdálenějších škol s cílem dosažení rovnoměrného zastoupení romských a neromských žáků ve školách na území obce, přesvědčení školy o smysluplnosti společného vzdělávání a jeho výslovná deklarace ve školním vzdělávacím programu, dobrá příprava učitelů, pomoc dalších (ne)pedagogických pracovníků školy, vytváření příležitostí pro setkávání romských a neromských rodin s cílem zlepšovat vzájemné vztahy, doučování a mentoring žáků, prevence šikany, nastavení přátelského školního klimatu či pomoc nemajetným rodinám s finančními náklady na vzdělávání.

 

Ombudsmanka se rozhodla také vydat doporučení, jejichž cílem je poskytnout aktérům ve vzdělávání praktický návod, jak segregaci řešit.

 

Školy by při přijímání žáků k povinné školní docházce měly být otevřené všem žákům a neměly by odmítat romské žáky kvůli jejich etnicitě, při rozdělování žáků do tříd by měly zohledňovat potenciální segregační dopady svého rozhodnutí, ve svém školním vzdělávacím programu výslovně deklarovat, že se nebrání diverzitě, odmítají diskriminaci a segregaci a že se zavazují ke každému žákovi přistupovat se snahou o maximální rozvoj podle jeho potenciálu dle individuálních schopností a dovedností, dále své pedagogické pracovníky aktivně podporovat v dalším vzdělávání, cíleně budovat stabilní školní poradenská pracoviště, vytvářet příležitosti pro společné mimoškolní setkávání romských a neromských dětí a jejich rodičů,  potřebným žákům poskytovat zázemí pro domácí přípravu a doučování, dbát o přívětivé školní klima a důsledně prověřovat jakékoli podezření na šikanu.

 

Ministerstvo školství by podle závěrů šetření mělo výslovně deklarovat, že segregace ve vzdělávání je nepřípustná, u škol s více než třetinovým podílem romských žáků ve spolupráci s Ministerstvem vnitra a Agenturou pro sociální začleňování zjišťovat příčiny takového etnického složení školy, naplnit úkol uvedený ve Strategii romské integrace do roku 2020 a ve spolupráci s kraji a obcemi zamezit vzniku segregovaných škol a postupně transformovat romské a především ostatní školy v okolí ve školy inkluzivní.

 

Obcím a školám by pak mělo ministerstvo poskytovat metodické vedení, jak segregaci ve vzdělávání předcházet a jak nastavit společné vzdělávání romských a neromských dětí. Ve spolupráci s Ministerstvem vnitra, Ministerstvem pro místní rozvoj a Ministerstvem financí by mělo zajistit obcím, které se potýkají s etnickou segregací ve vzdělávání, dostatek financí na zajištění společného vzdělávání romských a neromských dětí,  dále stabilizovat financování pozic, které tvoří zejména školní poradenská pracoviště tak, aby jejich služby byly běžně dostupné ve všech školách, finančně podpořit pedagogy, kteří vzdělávají žáky ve smíšených třídních kolektivech a kteří ve zvýšené míře spolupracují s pracovníky školního poradenského pracoviště.

 

Ve spolupráci s Ministerstvem práce a sociálních věcí by také mělo připravit koncepci sociální práce na školách, promítnout ji do legislativy a zajistit její financování, i nadále podporovat projekty, jejichž cílem je dotovat exkurze a vzdělávací výlety žáků se sociálním znevýhodněním, zjednodušit administraci a rozšířit rozsah svého dotačního programu na školní obědy pro žáky se sociálním znevýhodněním.

Celé doporučení ke společnému vzdělávání romských a neromských dětí je k dispozici na webu veřejné ochránkyně práv.

Autorka: Lucie Arendacká, stážistka v advokačním oddělení Amnesty International ČR


Podpořím Amnesty v boji za lidská práva

DARUJ ❤

Podobné příběhy

18.12.2017

Učitelka mě chtěla poslat do zvláštní

Michala Codlová je autistka, která nemá problém sehnat práci. Je aplikovaná informatička, která je navíc neuvěřitelně výkonná. To, co jiní dělají dva dny, ona má za dvě hodiny hotové. Chtěla jsem si s ní povídat o tématu zaměstnávání autistů. Ale než jsme se k tomu dostaly, Míša mi odvyprávěla celý život.


12.12.2017

Společné vzdělávání je přirozená věc: Martina Vitáková

„Na nemoci a postižení je třeba přestat pohlížet jako na chyby. Naše vnitřní já rozhodně nic takového necítí. Děti, které se rodí do těchto situací, nás přišly něco naučit,“ říká Martina Vitáková, učitelka přípravné třídy Základní školy Na Líše na Praze 4. Ve své třídě připravuje na školu děti s odkladem školní docházky, které jsou pro první třídu zatím nezralé, a mezi nimi obvykle i děti s určitou diagnózou - od dětí s poruchami pozornosti jako je ADD či ADHD po žáky s autismem či Downovým syndromem.


8.12.2017

Škola, kde inkluze nevzbuzuje negativní emoce.

Na první pohled obyčejná škola. Za dveřmi základní a mateřské školy ve Svitavách – Lačnově však reálně probíhá jev, o kterém se diskutuje a který vzbuzuje spoustu emocí. Inkluze. Svitavská škola vzdělává děti z rozmanitých prostředí a s odlišnými potřebami. „Museli jsme na svou stranu získat především rodiče. Vyžaduje to mnohdy komunikovat empaticky. Znamená to někdy i zajít k rodičům domů, vypít s nimi kafe a probrat jejich problémy,“ říká ředitelka školy Radoslava Renzová. Jak škola s rodiči spolupracuje a jaké vzdělávací metody používají učitelé ve výuce?


26.11.2017

Barma: Návrat Rohingů je nemyslitelný, dokud neskončí systém apartheidu

V reakci na zprávy, že vlády Barmy a Bangladéše podepsaly dohodu o návratu téměř milionu Rohingů uprchlých do Bangladéše, Charmain Mohamed, ředitel Amnesty International pro práva uprchlíků a migrantů, řekl:


Tyto webové stránka používají cookies pro zlepšení uživatelského komfortu, předvyplnění údajů podporovatele. Zjistit více... Díky za upozornění...