Čína stupňuje tlak na aktivisty před 30. výročím masakru na náměstí Nebeského klidu

Čínské úřady musejí přestat pronásledovat lidi, kteří si chtějí připomenout oběti násilného zásahu na náměstí Nebeského klidu z roku 1989. Letos je to 30 let.

Během posledních týdnů policie zadržela desítky aktivistů, některým uložila trest domácího vězení nebo jim vyhrožovala, pouze proto, že si chtějí výročí 4. června připomenout. To samé se týká i příbuzných obětí připomínaných událostí.

Stovky, možná tisíce neozbrojených demonstrantů a civilistů byly zabity, když ve dnech 3. a 4. června 1989 vojáci začali střílet na demonstranty na náměstí Nebeského klidu v Pekingu se záměrem potlačit rozsáhlé protesty vyzývající k politické reformě.

„Třicet let od krveprolití na náměstí Nebeského klidu si oběti a jejich rodiny zaslouží přinejmenším spravedlnost. Prezident Si však místo toho pronásleduje ty, kteří chtějí o tragédii znát pravdu, a systematicky se snaží, aby společnost na událost zapomněla,“ řekla Roseann Rifeová, ředitelka Amnesty International pro východní Asii.

„Čínská vláda musí přijmout skutečnost, že žádný tlak nikdy nevymaže vzpomínky na masakr, který se odehrál na náměstí Nebeského klidu a v jeho okolí. Prvním krokem směrem ke spravedlnosti by mělo být umožnit lidem v Číně – včetně rodičů, jejichž děti byly při zákroku zabity –, aby si mohli oběti 4. června připomínat.“

Cenzura

Jakékoliv odkazy na zákrok na náměstí Nebeského klidu jsou v Číně systematicky cenzurovány. Každý, kdo si v těchto dnech oběti připomíná, tak činí s velkým osobním rizikem, a hrozí mu, že bude popotahován nebo zadržen. 

V dubnu byl aktivista Ping Čchen společně s kolegy – Chaj-lu Fuem, Fu-jü Luem a Ťün-jung Čangem – odsouzen ke třem a půl roku vězení za to, že měli „vyvolávat spory a dělat potíže“, když událost připomínali na etiketách a při propagaci speciálních výročních lahví tradiční čínské pálenky.

Sečuánský aktivista Čchuan-pin Teng byl 18. května vzat do vazby pro podezření z podobného trestného činu. Na Twitteru zveřejnil příspěvek, v němž demonstrace připomínal.

Dne 20. května policie nařídila 82leté C’-lin Ting, jejíž tehdy 17letý syn Ťie-lien Ťiang byl vojáky zabit právě 4. června, aby opustila svůj domov v Pekingu a přesunula se do svého rodného města Wu-si v provincii Ťiang-suv, vzdáleného více než 1 100 km. To je běžná taktika, kterou úřady používají proti aktivistům ve snaze umlčet je během politicky citlivých období a snížit pravděpodobnost toho, že budou mluvit se zahraničními médii.

C’-lin Ting je zakládající členkou Matek náměstí Nebeského klidu, skupiny rodin obětí, které požadují vyšetřování krveprolití ze 4. června. I ostatní členy skupiny poslední dobou sleduje policie.

Potlačení těch, kteří se snaží veřejně připomínat 30. výročí brutálního zásahu na náměstí Nebeského klidu, je nejaktuálnějším z rozsáhlých represí vůči aktivistům v Číně. Za vlády prezidenta Si čínské orgány zlikvidovaly řadu právníků a aktivistů v oblasti lidských práv, kteří požadovali politické a právní reformy. Neúprosná perzekuce se projevuje svévolným zatýkáním, držením v izolaci, mučením a jiným špatným zacházením.

„Starším rodičům zavražděných ubývá čas a možná se jim nikdy pravdy a spravedlnosti nedostane. Naléhavě žádáme čínské úřady, aby učinily správnou věc a zahájily otevřené a nezávislé vyšetřování násilného zásahu z roku 1989,“ řekla Roseann Rifeová.

Amnesty International znovu vyzývá čínskou vládu, aby:

- veřejně uznala porušování lidských práv, ke kterému v roce 1989 na náměstí Nebeského klidu došlo; 

- zahájila otevřené a nezávislé vyšetřování a osoby odpovědné za porušování lidských práv donutila se ze svých činů zodpovídat;

- poskytla odškodnění obětem zásahu z roku 1989 i jejich rodinám;

- přestala obtěžovat a stíhat osoby, které si protesty z náměstí Nebeského klidu z roku 1989 připomínají, i ty, kteří se o nich vyjadřují, ale i obecně osoby, které uplatňují svá práva na svobodu projevu a pokojné shromažďování.

Podobné příběhy

12.10.2018

HONG KONG: ODMÍTNUTÍ VÍZA PRO NOVINÁŘE z Financial Times JE hrozba pro SVOBODu TISKU

Odmítnutí vlády Hongkongu obnovit zaměstnanecké vízum reportérovi časopisu Financial Times Asia se zdá být aktem politické odplaty, která pravděpodobně bude mít důsledky pro svobodu tisku ve městě.


3.9.2018

Deník: Čína drží ve výchovných táborech milion Ujgurů


30.8.2018

Otevřený dopis pro Google: Nerezignujte na lidská práva výměnou za přístup do Číny!

Ohlášené plány společnosti Google spustit v Číně cenzurovaný vyhledavač by představovaly alarmující kapitulaci v oblasti lidských práv s ničivými důsledky v zemi, kde jsou lidé neustále pronásledováni za vyjádření svých názorů, upozorňuje Amnesty a další skupiny pro lidská práva.


29.7.2018

Svoboda pro Liou Sia ukazuje, že i na Čínu lze tlačit

Dokonce i Peking uznal, že vdova po nositeli Nobelovy ceny se ničeho nedopustila.


Tyto webové stránka používají cookies pro zlepšení uživatelského komfortu, předvyplnění údajů podporovatele. Zjistit více... Díky za upozornění...