Malajsie: Nespravedlivé soudní procesy, tajné tresty smrti a odsouzení za drogové přestupky odhalují krutost trestu smrti

Je Světový den proti trestu smrti. Malajsie musí s novou legislativou začít plnit slib ohledně jeho zrušení.

Zpráva Fatální chyba: Proč musí Malajsie zrušit trest smrti odhaluje používání mučení a jiného špatného zacházení za účelem získání „přiznání“, neadekvátní přístup k právní pomoci, neprůhledné procesy prominutí tresu a další závažná porušení práva na spravedlivý soud, která vystavila lidi riziku popravy.

Zpráva rovněž zdůrazňuje, že 73% osob v celách smrti - 930 lidí - bylo odsouzeno k trestu smrti za trestné činy související s drogami v rozporu s mezinárodním právem v oblasti lidských práv. Více než polovina z nich (478) jsou cizí státní příslušníci.

„Malajsie má jedinečnou šanci rozloučit se s desítkami let krutosti a nespravedlnosti, kterými jsou nepřiměřeně postiženi někteří z nejvíce marginalizovaných skupin,"  připomněla Shamini Darshni Kaliemuthuová, ředitelka Amnesty International Malajsie.

„Náš výzkum přináší důkazy nespravedlivých soudních řízení a tajných trestů smrti oběšením. Od obvinění z mučení a jiného špatného zacházení až po neprůhledný proces omilostnění je jasné, že trest smrti je skvrnou na systému trestního soudnictví Malajsie."

Trest smrti je v současné době v Malajsii možné udělit za 33 trestných činů a je povinný pro 12 z nich. V posledních letech se většinou používá k trestu za vraždu a obchodování s drogami.

Před rokem nově zvolená malajská vláda oznámila, že zruší trest smrti za všechny trestné činy, protože moratorium na popravy bylo ustanoveno už v červenci 2018. Ale na novém parlamentním zasedání, které začíná tento měsíc, se očekává, že vláda předloží návrhy, které pouze odstraňují povinný trest smrti u 11 přečinů.

Amnesty vyzývá úřady, aby pokračovaly v dodržování moratoria na popravy, dokud nebude trest smrti zcela zrušen, a politiky, aby přijali legislativu, která zruší trest smrti úplně – včetně obchodování s drogami.

 

Cely smrti pro nejvíce marginalizované

Z 1 281 osob, které v únoru 2019 byly v Malajsii v cele smrti smrti, je 568 (44%) cizinců, kteří čelí vážným překážkám v přístupu k odpovídající konzulární pomoci a tlumočení.

Amnesty také zjistila, že některé z malajských etnických menšin jsou nadměrně zastoupeny v celách smrti, velmi často jde o lidi ze znevýhodněných prostředí.

Amnesty zjistila, že většina lidí (73%) v celách smrti byla usvědčena z obchodování s drogami, více než polovina z nich byli cizinci. Mnozí z nich tvrdili, že byli nějakým způsobem zmanipulováni a přinuceni přivést do země malé množství drog a nepoužili žádné násilí. Podle mezinárodního práva musí země, které dosud trest smrti nezrušily, omezit jeho použití na „nejzávažnější trestné činy“, jako je vražda.

Alarmující je i postavení žen: 9 z 10 žen, které čekají na provedení trestu smrti, jsou cizinky usvědčené z obchodování s drogami. V některých případech ženy uvedly, že měly finanční potíže nebo byly k pašování drog přinuceny. Avšak povinný trest smrti znamená, že soudci nemají příležitost vzít v úvahu tyto okolnosti. 

Nespravedlivé soudní procesy

Právníci a příbuzní sdělili Amnesty, že je běžné, že obžalovaní, kteří si nemohou dovolit právníka, jdou do soudního řízení bez právní pomoci, dokud jejich obvinění není předloženo soudu. Popsali také systém právní pomoci s kriticky nedostatečnými zdroji, takže mnoho obžalovaných bylo ponecháno po dlouhou dobu bez právní pomoci, často až do samého začátku jejich soudního procesu.

Amnesty od svědků zjistila, že je běžné, že obžalovaní „jsou zbiti“ aby se vymohlo „přiznání“. Praxe pokračuje dodnes, navzdory pokračujícím protestům malajských nevládních organizací. Vyšetřování pracovní skupiny OSN v roce 2011 zjistilo, že „prakticky všichni zadržení“ byli během výslechů mučeni nebo s nimi bylo nějak jinak špatně zacházeno.

Navzdory velmi vysoké míře cizinců odsouzených k trestu smrti, jakož i četným jazykům, kterými se v zemi hovoří, malajský zákon neposkytuje žádné tlumočnické služby k podpoře obžalovaných, kteří nemluví malajsky jinde, než při procesech v soudní síni. Amnesty ví o případech, kdy lidé měli podepsat dokumenty v malajštině, přestože nerozuměli jazyku.

Hoo Yew Wah, malajský státní příslušník čínského etnika, byl ve věku 20 let v roce 2005 zatčen s metamfetaminem a odsouzen na základě prohlášení, které učinil v jeho mateřském jazyce Mandarin, ale který policie zaznamenala v malajštině. Říká, že prohlášení, které ho přiměli podepsat, je nepřesné, že mu policisti při výslechu zlomili prst a vyhrožovali zbitím jeho přítelkyně, pokud dokument odmítne podepsat. Během toho období neměl pomoc právníka. Hoo Yew Wah je v cele smrti od roku 2011.

 

Neprůhledný a tajný systém - a šance na změnu

Malajské právo nedefinuje nijak detailně proces omilostnění, ani nestanovuje kritéria pro milost nebo způsob, jakým jsou vězni nebo jejich rodiny informováni o rozhodnutí.

Obžalovaným není zaručen právník, když žádají o milost, a mnozí jdou do procesu bez něj. Jiní o milost nepožádají vůbec, buď ze zoufalství, nebo proto, že nechtějí připustit vinu za zločin, o kterém říkají, že se ho nedopustili.

I když existují určité pro bono  iniciativy, přístup k těmto službám je řízen vězeňskými úředníky a neexistuje žádná transparentnost ohledně toho, jak je přístup poskytován nebo nikoliv. I když kritéria nejsou známa, zdá se, že postihují cizince: polovina z nich nepodala žádost o milost.

„Výzkum Amnesty International ukazuje, proč tato vláda musí nyní dodržet svůj závazek k neprodlenému zrušení tohoto nejzazšího, krutého a nelidského trestu," uzavřela Kaliemuthuová.

Podobné příběhy

Tyto webové stránka používají cookies pro zlepšení uživatelského komfortu, předvyplnění údajů podporovatele. Zjistit více... Díky za upozornění...