Pozorovatelka Amnesty na Guantánamu: některé skutečnosti musí zůstat nepojmenované

Amnesty byla u předběžných slyšení kvůli útokům na USA z 11. září 2001.
Anne Fitzgeraldová, ředitelka Amnesty International pro výzkum a krizové situace, byla v druhé polovině června na základně americké armády na Guantánamu coby pozorovatelka předběžných slyšení procesů souvisejících s útoky z 11. září 2001. Tady jsou její zážitky a dojmy.

V budově vojenského soudu, což je montovaná průmyslová budova na ploše bývalého letiště obklopeného ostnatým drátem, sedíme my pozorovatelé za čtyřmi zvukotěsnými skly a sledujeme celé slyšení se 40sekundovým zpožděním. Tohle zpoždění dává soudu možnost useknout nám zvuk v případě, že by vyslýchaný nechtěně prozradil nějakou tajnou informaci.

Pět obviněných v souvislosti s útoky z 11. září – Jemenci Walid bin Attash a Ramzi bin al-Shibh, Saúdský arab Mustafa Ahmed al Hawsawi a Pákistánci Khalid Sheikh Mohammed a Ammar al Baluchi (Ali Abdul-Aziz Ali) – bylo tento týden u výslechu už tři dny ze čtyř. Ani jeden se zřejmě neúčastní hladovky, která právě probíhá na základně.

Obvinění jsou do soudní síně transportováni ze svých cel několik kilometrů v ozbrojené koloně, každý z nich v jiném vozidle. Samostatně jsou ozbrojenou stráží i přivedeni do soudní síně. Další dozorce je následuje s plastikovou krabicí v ruce. V ní jsou všechny materiály, ale také třeba Korán. Mustafa al Hawsawi si nese polštář, na kterém pak sedí. Všichni obvinění jsou při slyšení v jedné řadě a můžou mluvit se svými právníky. Před soudcem nevstávají a jsou stále spoutáni. U nohou jim leží dlouhý řetěz. Nemají klasické vězeňské oblečení, ale bílé s turbany a šátky. Khalid Sheikh Mohammed a Walid bin Attash mají na sobě navíc maskáčové vesty. Prvně jmenovaný si obarvil vousy do oranžova. Působí to znepokojivě. Myslíme si, že k tomu použil džus a rozdrcené ovocné plody, přesný způsob nám ale zůstává tajemstvím.

Obarvené vousy však nejsou zdaleka jediným tajemstvím. Přísně chráněny jsou i jakékoli informace o celém procesu. Všichni pozorovatelé procházejí pečlivou osobní kontrolou jako na letišti a nesmí mít s sebou nic jiného než tužku a papír. Zakázáno je cokoli, co by i vzdáleně mohlo připomínat kresbu nebo skicu. Není nám dovoleno nic nahrávat ani mít s sebou elektronické přístroje. V úterý byl velký problém poté, co si jeden z lidí tady na galerii u sebe zapomněl mobil a byl odhalen.

Včera mohl kapitán Ruiz, právní zástupce Ahmeda al Hawsawiho, začít křížový výslech admirála Davida Woodse, bývalého velitele základny. Právě on zahájil kontroverzní vyšetřovací taktiku komunikace mezi právními zástupci a jejich klienty. Kapitál Ruiz zkoumal admirálovy kompetence a zeptal se ho: „Je do záležitostí na ostrově zapojena CIA?“ Žalobce okamžitě vykřikl: „Námitka! To není relevantní!“ „Je to skutečný důvod?“ zeptal se soudce a rychle dodal: „Přijímá se.“ Kapitán Ruiz vypadal popuzeně a dodal: „Takže pokaždé, když zmíním CIA, bude námitka přijatá?“ Po této větě nám odpojili zvuk.

Když byl pro nás zvuk znovu obnoven – což bylo asi po 20 vteřinách – byl kapitán Ruiz ještě stále u tématu a nabízel, že nebude CIA zmiňovat jménem. Soudce sice uznal, že by tento eufemismus mohl pomoci, ale kapitál na to argumentoval, že odmítá zrušení dotazu z důvodu irelevance, protože informace, kterou se pokoušel zjistit, určitě irelevantní nebyla. Tady byl zvuk pro nás na galerii znovu zastaven a soud byl přerušen – což se ostatně stalo pokaždé, když se někdo pokoušel zjistit informace, které by mohly být utajované. A stávalo se to poměrně často.

Tajnosti kolem všeho, co by mohlo souviset se CIA a vůbec operacemi zpravodajských agentur, byly dlouho taktickým maskováním toho, co by mohlo být zneužíváním – a to včetně mučení – páchaným pod americkým dohledem. Na Guantánamu jde totiž o program utajovaného věznění.

Všech pět obviněných je součástí tohoto programu a všichni čelí možnosti udělení trestu smrti. Pokud se ale soudní řízení pokaždé zastaví u jakékoli zmínky o CIA, bude to hodně dlouhý proces.

Rodiny obětí z 11. září 2001, z nichž někteří jsou tu s námi na galerii, už čekají skoro 12 let. A jak mi řekl jeden z nich, „je důležité tohle udělat pořádně“. Pokud jde o Amnesty International, tyto vojenské soudy už ale měly být dávno zakázány a procesy převedeny pod normální americké soudy. Tam by bylo lépe zajištěno dodržování mezinárodních standardů na spravedlivý proces a nebylo by možné uložení trestu smrti.

Podobné příběhy

16.1.2017

Guantánamo: Dvojí měřítko lidských práv

Koncem loňského roku byly Spojené státy americké zvoleny na dobu tří let Valným shromážděním OSN do jednoho z jejích klíčových orgánů, Rady OSN pro lidská práva, kde 1. ledna 2017 zasedly.


19.5.2016

Saúdská Arábie propustila Mohameda Saleha al-Bajadiho

Ochránce lidských práv Mohamed Saleh al-Bajadi byl propuštěn z rehabilitačního centra, kde strávil čtyři měsíce po propuštění z vězení.


11.4.2016

Soudní slyšení Narges Mohammadiové se bude konat 20. dubna


6.10.2016

Irák: Kurdské autority musí ukončit ostudné uvěznění jezídské ženy, která přežila zajetí tzv. IS

Kurdská regionální vláda (KRG) musí okamžitě ukončit šokující uvěznění jezídské ženy, která je držena bez soudu už skoro dva roky po přežití zajetí ozbrojenou skupinou nazývající se Islámský stát (IS), řekla Amnesty International.