Mezinárodní den žen: Pocta ženám Arabského jara

Jejich statečnost, síla a odhodlání při demonstracích a protestech je obdivuhodná. Symbolem Arabského jara by neměly být jen informační technologie, ale hlavně jednotlivci, kteří stojí na ulicích a vyjadřují svojí nespokojenost – nečekaně mnoho z nich jsou ženy. U příležitosti letošního mezinárodního dne žen jsme vybrali několik příběhů – každý jiný a z jiného koutu arabského světa: z Jemenu a Sýrie.

Jemen: Tawakkul Karmán – držitelka Nobelovy ceny míru za rok 2011

„Železná lady“ či „matka revoluce“, tak jí přezdívají v Jemenu. Tawakkul Karmán je rozhodná a silná žena, jejíž odvaha se stala inspirací pro mnoho žen a dívek po celém světě. V roce 2011 obdržela jako první žena arabského světa Nobelovu cenu míru.

Její život je stejně působivý jako její osobnost. Paní Karmán je bojovnice za svobodu, novinářka a politička – členka jemenské opoziční strany al-Isláh. Je také spoluzakladatelkou a hlavou skupiny „Ženy novinářky bez řetězů“ a v neposlední řadě držitelkou Nobelovy ceny za mír, kterou získala loni spolu s dalšími dvěma ženami za nenásilný boj za ženská práva.

V Jemenu se Tawakkul Karmán zapsala do veřejného povědomí jako bojovnice za svobodu tisku a rovnoprávnost žen. V roce 2004 před očima veřejnosti během konference odložila niqáb (závoj) a vyměnila jej za hidžáb (šátek), aby ukázala, že zahalení tváře je otázka kulturní tradice, nikoli islámu. V roce 2010 v rozhovoru pro noviny Yemen Times řekla: „Ženy by se měly přestat cítit jako součást tohoto problému a stát se součástí řešení. Byly jsme dlouho marginalizovány, a nyní je třeba, abychom zaujaly aktivní roli a nežádaly přitom o svolení.“

Tawakkul Karmán také upozornila na fakt, že mnoho jemenských dívek trpí podvýživou, aby chlapci byli dostatečně živeni, jakož i na vysokou negramotnost jemenských žen. Zasazovala se za schválení zákona zakazujícího sňatky dívek mladších 17 let. V této otázce se postavila většině členů strany al-Isláh, v níž patří k umírněnému křídlu.

Od roku 2007 paní Karmán organizovala pravidelné protesty. Po vypuknutí „Jasmínové revoluce“ v Tunisku ji okamžitě podpořila a postavila se do čela protestních akcí požadujících odstoupení prezidenta Saleha. V tomto úsilí ženy hrály, stejně jako v dalších zemích „arabského jara“, významnou roli. Odhaduje se, že v Jemenu tvořily 30 % protestujících.

Přestože část společnosti však její působení nepřijímá s povděkem a paní Karmán čelí výhružkám a útokům na svoji osobu, tyto pokusy jí nemohou zastavit. Poté co obdržela Nobelovu cenu, nabyl její hlas na síle i v mezinárodním měřítku.

Sýrie: Uprchlé ženy podávají svědectví o zažitém bezpráví, zatímco první dáma mlčí

Hlasy statečných žen volající po spravedlnosti a ukončení násilí zaznívají i ze Sýrie, země, v níž od března loňského roku, kdy propukly nepokoje, přišlo o život nejméně 6 000 lidí, z toho 200 žen a dívek. Režim vůči povětšinou pokojným demonstrantům v opozici zakročil tvrdě: tisíce lidí byly zatčeny, mnoho z nich je zadržováno na neznámém místě a hrozí jim mučení či špatné zacházení.

Obhájkyně lidských práv a práv žen, které stály v čele pokojných protestů žádajících reformy, byly nuceny vstoupit do ilegality či ze Sýrie uprchnout. Skupina žen, s nimiž zástupci Amnesty International hovořili v utečeneckých táborech v Jordánsku blízko syrských hranic, podala svědectví o tom, jak utíkaly z vesnice Tásil blízko města Dar’á na jihu země, kde protesty začaly. „Den předtím, než jsme uprchly, jsem se dívala z okna a uviděla, jak mezi statky kousek od vesnice pronásledují vojáci nějakého muže. Stříleli po něm, a byla jsem si jistá, že ho dostanou. Podívala jsem se pozorněji a najednou si uvědomila, že to je můj muž! Díky bohu se mu nakonec přesto podařilo utéct,“ řekla Amnesty International asi třiadvacetiletá matka, která byla v táboře se svým malým dítětem. Také ostatní ženy vzpomínaly na své manžely a bratry, kteří jsou rovněž na útěku a o kterých už po měsíce nemají žádné zprávy, a na ty, které zabili ostřelovači během nepokojů nebo je na útěku zastřelili příslušníci bezpečnostních složek. Tyto činy se děly i v přítomnosti dětí. Jedna třináctiletá svědkyně následkem prožitého otřesu ztratila řeč.

Žena, která by se k těmto činům a událostem vyjádřit mohla, však mlčí. První dáma Sýrie, Asma al-Assadová, dosud během nepokojů učinila velmi málo pro to, aby odsoudila tvrdé zásahy režimu, naopak vystoupila na veřejnosti na podporu svého muže, prezidenta Baššára al-Assada.

Takové počínání je v příkrém rozporu s dřívějšími prohlášeními první dámy, která je známa svou angažovaností v charitativní a sociální oblasti, včetně podpory práv žen.

Podobné příběhy

14.2.2017

DVTV: Jordánec o pomoci Lékařů bez hranic uprchlíkům ze Sýrie


6.3.2017

USA: Trumpova rozhodnutí blokovat uprchlíky uvádí nenávistnou rétoriku do praxe

V reakci na výkonné nařízení prezidenta Trumpa účinně zabránit uprchlíkům, aby hledali přesídlení v USA, Salil Shetty, generální tajemník Amnesty International řekl:


22.9.2016

Sýrie: Smrtelný útok na porodnici – potenciální válečný zločin

Letecký útok, který zasáhl a částečně zničil porodnici ve venkovské provincii Idlib v severo-západní Sýrii, se zdá být součástí opovrženíhodného vzorku nezákonných útoků. Tyto útoky záměrně cílí na lékařská zařízení, řekla Amnesty International.


4.8.2016

Bývalý uprchlík zachránil svou rodinu na řeckém pobřeží

Ghias Aljundi před 18 lety uprchl ze Sýrie do Velké Británie. Jako jeden z tisíců dobrovolníků pomáhá uprchlíkům přijíždějícím do Řecka. Nenapadlo ho ale, že by mohl zachránit i svou vlastní rodinu.