Romští žáci doplácí na segregaci ve vzdělání

Amnesty International vyzývá vlády evropských států k ukončení segregační praxe a nerovného přístupu ke vzdělávání romských dětí. Tyto fenomény by v 21. století neměly být tolerovány. Nicméně v řadě evropských zemí je diskriminace romských dětí ve školských systémech hluboce zakořeněna a tisícům z nich nadále znemožňuje dosáhnout kvalitního vzdělání.

Děje se tak i navzdory pozornosti, kterou nápravě této situace již několik let věnuje Evropský soud pro lidská práva (ESLP). V roce 2007 vynesl Velký senát ESLP přelomový rozsudek v případu "D. H. a ostatní proti České republice". Soud rozhodl, že umístěním 18 romských dětí, které Českou republiku žalovaly, do školy určené pro děti s mentálním postižením na základě jejich etnického původu, byla porušena povinnost státu zajistit přístup ke vzdělání bez diskriminace. Následně soud vyzval vládu ČR, aby tuto diskriminační praxi co nejdříve ukončila a odčinila její následky.

Česká vláda v březnu 2010 přijala tzv. Národní akční plán inkluzivního vzdělávání. Avšak jakkoliv byl tento projekt prezentován jako plán na změnu vzdělávacího systému, na diskriminaci na rasovém základě se nezaměřuje a neobsahuje ani konkrétní časově závazný plán vedoucí k desegregaci českých škol.

Amnesty International je hluboce znepokojena tím, že 3 roky po vynesení rozsudku tisíce romských dětí nadále získávají nedostatečné vzdělání ve školách pro žáky s mentálním postižením. Mnoho dalších je pak segregováno ve školách a třídách navštěvovaných pouze Romy, které rovněž poskytují horší vzdělání než školy navštěvované převážně žáky z majoritní populace.

20. října 2010 vysoké zasedání Rady Evropy o Romech vyústilo ve „Štrasburskou deklaraci o Romech“, která vyzývá členské státy, aby „při rozvíjení strategie romské politiky plně zohlednily relevantní rozsudky Evropského soudu pro lidská práva“.

Amnesty International znepokojuje skutečnost, že české úřady nevnímají zrušení rasové segregace a eliminaci odděleného a nerovného vzdělávání jako svůj cíl, ačkoliv by to mělo být ve středu zájmu české vzdělávací politiky. Během úřadu nového českého ministra školství, Josefa Dobeše, naopak došlo k pozastavení implementace „Národního akčního plánu“ a k odkladu projednávání dvou důležitých vyhlášek, které měly odstranit některé překážky bránící romským dětem v přístupu ke vzdělávání ve standardních školách.

Celoevropský problém

Česká republika ovšem není jedinou zemí, v níž k diskriminačním praktikám dochází. Obdobné překážky ve vzdělávání romských žáků existují v několika dalších evropských zemích. V roce 2008 v případu „Sampanis a ostatní proti Řecku“ odsoudil Evropský soud pro lidská práva segregaci romských dětí v řeckých školách. Verdikt se zakládal na případu romských dětí, jimž bylo v letech 2004 – 2005 odepřeno vzdělávání v místní základní škole a místo do ní byly odeslány do provizorní školy ze stavebních kontejnerů navštěvované pouze romskými dětmi.

Stejný soud v roce 2010 odsoudil školní segregaci romských dětí v Chorvatsku v případu „Oršuš a ostatní proti Chorvatsku“. Zde Velký senát ESLP shledal, že umístění 14 romských dětí do oddělené třídy, údajně na základě jazykové bariéry, představovalo etnickou diskriminaci.

V týdnu od 30. listopadu 2010 zhodnotí Výbor ministrů Rady Evropy nakolik Česko, Řecko a Chorvatsko pokročilo v implementaci verdiktů ESLP. Jedná se o zásadní rozsudky i ve vztahu k ostatním evropským zemím, které doposud ve sféře vzdělávání romských dětí tolerují diskriminační praxi.

Podobné příběhy

6.9.2019

Romové, antisemitismus i projevy nenávisti. Výbor OSN kritizuje Česko

Kromě Evropského soudu pro lidská práva či Evropské komise přidává svou kritiku České republiky kvůli vzdělávání Romů i Výbor OSN.


28.12.2018

Výzkum ombudsmanky: jak se daří společnému vzdělávání?

Anna Šabatová ke společnému vzdělávání romských a neromských dětí.


16.1.2019

Inkluze je o tom, aby každé dítě maximálně využilo svůj potenciál, říká romský pedagog

Je jedním z desítek Romů, kteří se rozhodli aktivně zasahovat do dění ve svém městě a vstoupili do komunální politiky. Co obnáší práce opozičního zastupitele, jsme tentokrát nechali stranou, protože Marian Dancso je zároveň jedním z mála romských pedagogů – přes 17 let působí na základní škole v litvínovském Janově. Vystudoval Střední školu lodní dopravy a technických řemesel v Děčíně, obor se zaměřením na námořní dopravu a ekonomii. Absolvoval sociální pedagogiku na Pedagogické fakultě Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, dokončuje magisterské studium. 17 let působí na ZŠ Litvínov-Janov, nyní jako učitel německého a anglického jazyka a informatiky. Čtvrté volební období byl zvolen zastupitelem Lomu, je prvním místopředsedou politického hnutí Občané městu, město Občanům (OMMO).


30.4.2019

Nutí tě to přemýšlet jako elitář

Problém segregace dětí podle socioekonomického statusu začíná ještě mnohem dřív než při přechodu na víceletá gymnázia.


Tyto webové stránka používají cookies pro zlepšení uživatelského komfortu, předvyplnění údajů podporovatele. Zjistit více... Díky za upozornění...