Romští žáci doplácí na segregaci ve vzdělání

Amnesty International vyzývá vlády evropských států k ukončení segregační praxe a nerovného přístupu ke vzdělávání romských dětí. Tyto fenomény by v 21. století neměly být tolerovány. Nicméně v řadě evropských zemí je diskriminace romských dětí ve školských systémech hluboce zakořeněna a tisícům z nich nadále znemožňuje dosáhnout kvalitního vzdělání.

Děje se tak i navzdory pozornosti, kterou nápravě této situace již několik let věnuje Evropský soud pro lidská práva (ESLP). V roce 2007 vynesl Velký senát ESLP přelomový rozsudek v případu "D. H. a ostatní proti České republice". Soud rozhodl, že umístěním 18 romských dětí, které Českou republiku žalovaly, do školy určené pro děti s mentálním postižením na základě jejich etnického původu, byla porušena povinnost státu zajistit přístup ke vzdělání bez diskriminace. Následně soud vyzval vládu ČR, aby tuto diskriminační praxi co nejdříve ukončila a odčinila její následky.

Česká vláda v březnu 2010 přijala tzv. Národní akční plán inkluzivního vzdělávání. Avšak jakkoliv byl tento projekt prezentován jako plán na změnu vzdělávacího systému, na diskriminaci na rasovém základě se nezaměřuje a neobsahuje ani konkrétní časově závazný plán vedoucí k desegregaci českých škol.

Amnesty International je hluboce znepokojena tím, že 3 roky po vynesení rozsudku tisíce romských dětí nadále získávají nedostatečné vzdělání ve školách pro žáky s mentálním postižením. Mnoho dalších je pak segregováno ve školách a třídách navštěvovaných pouze Romy, které rovněž poskytují horší vzdělání než školy navštěvované převážně žáky z majoritní populace.

20. října 2010 vysoké zasedání Rady Evropy o Romech vyústilo ve „Štrasburskou deklaraci o Romech“, která vyzývá členské státy, aby „při rozvíjení strategie romské politiky plně zohlednily relevantní rozsudky Evropského soudu pro lidská práva“.

Amnesty International znepokojuje skutečnost, že české úřady nevnímají zrušení rasové segregace a eliminaci odděleného a nerovného vzdělávání jako svůj cíl, ačkoliv by to mělo být ve středu zájmu české vzdělávací politiky. Během úřadu nového českého ministra školství, Josefa Dobeše, naopak došlo k pozastavení implementace „Národního akčního plánu“ a k odkladu projednávání dvou důležitých vyhlášek, které měly odstranit některé překážky bránící romským dětem v přístupu ke vzdělávání ve standardních školách.

Celoevropský problém

Česká republika ovšem není jedinou zemí, v níž k diskriminačním praktikám dochází. Obdobné překážky ve vzdělávání romských žáků existují v několika dalších evropských zemích. V roce 2008 v případu „Sampanis a ostatní proti Řecku“ odsoudil Evropský soud pro lidská práva segregaci romských dětí v řeckých školách. Verdikt se zakládal na případu romských dětí, jimž bylo v letech 2004 – 2005 odepřeno vzdělávání v místní základní škole a místo do ní byly odeslány do provizorní školy ze stavebních kontejnerů navštěvované pouze romskými dětmi.

Stejný soud v roce 2010 odsoudil školní segregaci romských dětí v Chorvatsku v případu „Oršuš a ostatní proti Chorvatsku“. Zde Velký senát ESLP shledal, že umístění 14 romských dětí do oddělené třídy, údajně na základě jazykové bariéry, představovalo etnickou diskriminaci.

V týdnu od 30. listopadu 2010 zhodnotí Výbor ministrů Rady Evropy nakolik Česko, Řecko a Chorvatsko pokročilo v implementaci verdiktů ESLP. Jedná se o zásadní rozsudky i ve vztahu k ostatním evropským zemím, které doposud ve sféře vzdělávání romských dětí tolerují diskriminační praxi.

Podobné příběhy

31.1.2017

Na jaké vzdělání mají právo romské děti? Minisertsvo školství zveřejnilo nová data

Jak si v současnosti stojí romské děti na poli českého vzdělávání.


1.9.2016

Vysvědčení pro Českou republiku

Jak si vede rovný přístup ke vzdělávání romských dětí na začátku školního roku 2016/17?


30.4.2016

Přes 600 studentů se během 2 let potkalo s Amnesty živou knížkou.

Projekt "Živé knihovny Amnesty International – čtením k otevřenosti" je u konce, lidskoprávní vzdělávání v Amnesty ale jede dál.