Írán: obava o osud právníka a syna Sakíne Aštíaníové roste

  Článek

Svoboda slova a vězni svědomí publikován 4.11.2010

Amnesty International vyzývá íránské představitele, aby okamžitě propustili právníka a syna Sakíne Aštíaníové, kteří mohou být zadržováni v souvislosti s poskytováním informací o případu 43leté Íránky odsouzené k trestu smrti za mimomanželský vztah. Uvězněná žena čeká v cele smrti již od roku 2006, v posledních dnech se zvedla mimořádná vlna mezinárodní pozornosti v souvislosti s její možnou popravou.

Ilustrační foto z místa v Íránu, kde došlo k popravě ukamenováním.
Ilustrační foto z místa v Íránu, kde došlo k popravě ukamenováním.
Íránský státní zástupce v pondělí 1. listopadu potvrdil, že právník zastupující Aštíaníovou Javid Houtan Kiyan byl zadržen 10. října 2010 a je vyšetřován v souvislosti s obviněním z napojení na „anti-revoluční zahraniční skupiny“. Uvedl dále, že u něj byly nalezeny 3 padělané identifikační průkazy.

Média přinesla informace, že Javid Houtan Kiyan byl zadržen spolu se synem Sakíne Sajjadem Ghaderzadehem a dalšími dvěma občany německé národnosti. Ti s oběma Íránci chtěli uskutečnit rozhovor.

„Obáváme se, že Javid Houtan Kiyan mohl být zadržen v souvislosti s plněním svých povinností coby právního zástupce Sakíne a také proto, že hovořil s cizinci,“ uvedla Hassiba Hadj Sahraoui, zástupkyně Amnesty International pro oblast Středního a Blízkého východu. „Jeho zadržení jen dále podkopává už tak nefungující íránskou justici, která se na přání íránských autorit soustředí na obhájce. V případu Sakíne se od začátku objevují trhliny – už po týdny je například bez jakéhokoliv kontaktu se svým právníkem a bez možnosti návštěv rodinnými příslušníky,“ dodala Sahraoui.

Amnesty International apeluje na to, aby oba muži měli možnost kontaktu se svým právníkem, nebyli mučeni a bylo jim zajištěno důstojné zacházení. Požadujeme dále okamžité zrušení trestu smrti pro Sakíne Aštíaníovou a její propuštění, pokud je držena v souvislosti s údajným mimomanželským vztahem.


Více o případu „Sakíne“:
Sakíne Aštíaníová, která byla v Íránu odsouzená k trestu smrti ukamenováním, může být kdykoliv popravena. Tato 43letá matka dvou dětí, byla v květnu 2006 uznána vinnou z toho, že měla „nedovolený vztah“ se dvěma muži, a byla potrestána 99 ranami bičem. Přesto byla odsouzena také za „cizoložství při manželství“, které popřela, a byl nad ní vynesen trest smrti ukamenováním. Tato skutečnost zvedla mezinárodní vlnu protestů. Proti způsobu vedení procesu a její popravě protestovaly západní země a vlivné osobnosti, mj. papež Benedikt XVI., Bob Geldof, Salman Rushdie či Milan Kundera.

Íránské úřady v průběhu procesu neposkytovaly informace o jejím právním postavení. Nebylo jasné, za co jí má být nejvyšší trest udělen ani jakým způsobem a kdy má být vykonán. Předložené důkazy byly přinejmenším sporné a existují podezření, že některé výpovědi obviněná učinila pod nátlakem. Úřady také vykonávaly nátlak na jejího obhájce Mohammeda Mostafeje, který v červenci z Íránu uprchl a požádal o azyl v Norsku poté, co byla zatčena jeho žena a další příbuzní. Syn Sakíne Aštíaníové byl v červenci vyslýchán zpravodajskými službami, které ho varovaly, aby neposkytoval další rozhovory týkající se jeho matky. Dům dalšího z právníků Sakíne byl prohledán tajnými službami, které zabavily předměty a složky, včetně laptopu, týkající se případu Sakíne a dalších případů ukamenování.

Při ukamenování bývá odsouzený člověk zahrabán po pás do země. Poté na něj okolo stojící dav vrhá kameny tak dlouho, dokud jej neusmrtí. V zemích, kde se tento způsob poprav praktikuje, jako je například Írán či Nigérie, existuje často nařízení o velikosti kamenů, aby oběť nezemřela příliš brzy. Exekuce může trvat i půl hodiny.

Amnesty International apeluje na představitele íránské vlády, aby Sakíne Aštíaniovou nepopravovali. „Pokud je Sakíne nyní zadržována pouze v souvislosti s mimomanželským vztahem, požadujeme její úplně propuštění,“ uvedla mluvčí české pobočky Amnesty International Kateřina Šaldová.

Aktuální petice

  Rusko

Ukrajinský lidskoprávní aktivista válečným zajatcem Ruska. Pomůžete Maksymovi Butkevyčovi?

Maksym Butkevyč se jako dobrovolník přidal k ukrajinské armádě, aby bránil svoji vlast. V červenci 2022 se stal ruským válečným zajatcem. Od té doby je odstřižen od světa a ruská média proti němu vedou očerňovací kampaň. V březnu 2023 byl odsouzen v nespravedlivém soudním procesu k třinácti letům vězení za údajné válečné zločiny. Podepište petici a připojte se k boji za jeho okamžité propuštění.

 

Aktuální počet podpisů: 2206 Náš cíl: 3000

Podepíšu

Všechny petice

Tyto webové stránky používají cookies pro zlepšení uživatelského komfortu, předvyplnění údajů podporovatele. Zjistit více...
Díky za upozornění...