Německo komplikuje přijetí antidiskriminační legislativy, váhá i ČR

Evropa vyjednává o schválení důležité antidiskriminační směrnice, která by usnadnila život tisícům lidí v rámci Evropské unie. Postoj členských států k nové legislativě není jednotný, její přijetí výrazně komplikuje zejména postoj Německa. Výhrady má i Česká republika.

Smyslem navrhované směrnice, kterou Evropská komise představila v červnu 2008, je uplatnit princip rovného zacházení v oblastech, které současná úprava dostatečně nepokrývá. Legislativní mezery se týkají zejména diskriminace mimo oblast zaměstnaní, a to v oblasti náboženského vyznání, věku, sexuální orientace, ale také sociálního zabezpečení, zdravotní péče či vzdělávání. Přijetí směrnice bylo jednou z priorit španělského i švédského předsednictví EU, ztroskotalo ale právě na postoji Německa.

„Je ostudné, že tuto důležitou legislativu, která pouze doplňuje stávající právní rámec Unie, odmítá právě stát, který veřejně deklaruje svůj zájem na boji s diskriminací. Na svém území Německo ochranu obětem diskriminace zaručuje, napříč Unií se ale podobnému kroku brání,“ sdělil Nicolas Beger, ředitel evropské kanceláře Amnesty International.

Výhrady ke směrnici má ale také Česká republika. Po nedávné martyriu s přijetím tzv. antidiskriminačního zákona se totiž v relativně krátké době objevuje zdánlivě podobná legislativa. Máme tedy důvod k dalším změnám? Podle Dáši van der Horst, ředitelky české pobočky Amnesty International, došlo v české legislativě během posledního roku k velikému posunu. Přesto ale není komplexní a její zdokonalení by občany České republiky chránilo lépe. „Nová směrnice nepřináší pro Českou republiku zásadní změny, dotahuje nicméně mezery, které zůstávají v tzv. antidiskriminační zákoně. Jedná se například o ochranu obětí před takzvanou sekundární viktimizací,“ uvedla Dáša van der Horst. Kladný postoj k nové směrnici nám naopak zaručí stejná práva a ochranu v rámci celé Evropské unie. „Existují sice obavy z některých formulací směrnice jako je například koncept přenesení důkazního břemene, který je v právním řádu netypický. Je ale důležité si uvědomit, že se nejedná o možnost libovolně kohokoli obvinit, je vždycky třeba přinést jasné důkazy. Navíc, tato možnost již ve zmíněném antidiskriminačním zákoně zakotvena je,“ dodala van der Horst.


Další informace

Amnesty International v současné době spouští celoevropskou kampaň na podporu přijetí antidiskriminační směrnice. Součástí kampaně je i on-line petice, kterou můžete podepsat na http://www.amnesty-actie.nl/eupetition.
Vyvrcholení kampaně je plánováno na první týden v červnu, kdy bude zasedat Rada pro zaměstnanost, sociální politiku, zdraví a ochranu spotřebitele (EPSCO).

Podobné příběhy

11.7.2018

Sociolog Prokop v Právu o nerovnosti a vzdělání


4.7.2018

Ukrajina: útok na Romy musí být rychle a spolehlivě vyšetřen

Ukrajinské orgány musí jednat rychle a rozhodně, aby postavily před soud pachatele dvou smrtelných útoků proti Romům.


27.6.2018

Trest smrti pro Nouru změněn!

Dne 26. června změnil súdánský soud rozsudek trestu smrti pro Nouru Husejnovou na pětileté vězení za zabití jejího manžela při sebeobraně během pokusu o znásilnění.


20.6.2018

Maďarsko: Drakonickému zákonu budou neziskovky vzdorovat

Na Světový den uprchlíků schválil maďarský parlament kriminalizaci práce s migranty a uprchlíky.


Tyto webové stránka používají cookies pro zlepšení uživatelského komfortu, předvyplnění údajů podporovatele. Zjistit více... Díky za upozornění...