Německo komplikuje přijetí antidiskriminační legislativy, váhá i ČR

Evropa vyjednává o schválení důležité antidiskriminační směrnice, která by usnadnila život tisícům lidí v rámci Evropské unie. Postoj členských států k nové legislativě není jednotný, její přijetí výrazně komplikuje zejména postoj Německa. Výhrady má i Česká republika.

Smyslem navrhované směrnice, kterou Evropská komise představila v červnu 2008, je uplatnit princip rovného zacházení v oblastech, které současná úprava dostatečně nepokrývá. Legislativní mezery se týkají zejména diskriminace mimo oblast zaměstnaní, a to v oblasti náboženského vyznání, věku, sexuální orientace, ale také sociálního zabezpečení, zdravotní péče či vzdělávání. Přijetí směrnice bylo jednou z priorit španělského i švédského předsednictví EU, ztroskotalo ale právě na postoji Německa.

„Je ostudné, že tuto důležitou legislativu, která pouze doplňuje stávající právní rámec Unie, odmítá právě stát, který veřejně deklaruje svůj zájem na boji s diskriminací. Na svém území Německo ochranu obětem diskriminace zaručuje, napříč Unií se ale podobnému kroku brání,“ sdělil Nicolas Beger, ředitel evropské kanceláře Amnesty International.

Výhrady ke směrnici má ale také Česká republika. Po nedávné martyriu s přijetím tzv. antidiskriminačního zákona se totiž v relativně krátké době objevuje zdánlivě podobná legislativa. Máme tedy důvod k dalším změnám? Podle Dáši van der Horst, ředitelky české pobočky Amnesty International, došlo v české legislativě během posledního roku k velikému posunu. Přesto ale není komplexní a její zdokonalení by občany České republiky chránilo lépe. „Nová směrnice nepřináší pro Českou republiku zásadní změny, dotahuje nicméně mezery, které zůstávají v tzv. antidiskriminační zákoně. Jedná se například o ochranu obětí před takzvanou sekundární viktimizací,“ uvedla Dáša van der Horst. Kladný postoj k nové směrnici nám naopak zaručí stejná práva a ochranu v rámci celé Evropské unie. „Existují sice obavy z některých formulací směrnice jako je například koncept přenesení důkazního břemene, který je v právním řádu netypický. Je ale důležité si uvědomit, že se nejedná o možnost libovolně kohokoli obvinit, je vždycky třeba přinést jasné důkazy. Navíc, tato možnost již ve zmíněném antidiskriminačním zákoně zakotvena je,“ dodala van der Horst.


Další informace

Amnesty International v současné době spouští celoevropskou kampaň na podporu přijetí antidiskriminační směrnice. Součástí kampaně je i on-line petice, kterou můžete podepsat na http://www.amnesty-actie.nl/eupetition.
Vyvrcholení kampaně je plánováno na první týden v červnu, kdy bude zasedat Rada pro zaměstnanost, sociální politiku, zdraví a ochranu spotřebitele (EPSCO).

Podobné příběhy

13.11.2018

Aun Schan Su Ťij zbavena nejvyšší pocty od Amnesty International

Lidskoprávní organizace odebrala Aun Schan Su Ťij svou nejvyšší poctu, cenu Velvyslankyně svědomí.


13.11.2018

Přibývá dětí s ADHD. Můžou za to i chemická barviva nebo styl výchovy, říká terapeut


30.10.2018

Zeman potřebuje oporu okolí, dětem ve školách ji však upírá, diví se pracovník nadace

Inkluze v českém školství dávno probíhá, novelizací jen zákon dohnal realitu, říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz Štěpán Drahokoupil z nadace Open Society Fund. Média podle něj rozjela proti inkluzi negativní kampaň, na kterou naskočili politici, kteří chtějí nasbírat laciné body. Trpí tím děti se zvláštními potřebami i jejich rodiče, kteří se bojí reakce okolí.


30.10.2018

Nasrín Sotudíové byla udělena Cena PEN Kurta Tucholského za rok 2018

Nasrín Sotudíová, íránská právnička a lidskoprávní aktivistka, byla vyhlášena vítězkyní Ceny PEN Kurta Tucholského za rok 2018.


Tyto webové stránka používají cookies pro zlepšení uživatelského komfortu, předvyplnění údajů podporovatele. Zjistit více... Díky za upozornění...