Sněmovna schválila Mezinárodní trestní soud

  Článek

publikován 30.10.2008

Poslanecká sněmovna vyslovila na své schůzi konané 29. října 2008 souhlas s ratifikací Římského statutu Mezinárodního trestního soudu. Stejně jako při hlasování v senátu, který o Římském statutu hlasoval v červenci tohoto roku, byla smlouva podpořena značnou většinou poslanců. Aby mohl být celý proces schvalování proces dokončen, je nutný ještě souhlas prezidenta republiky.

Ke smlouvě o Mezinárodním trestním soudu dosud přistoupilo již 108 zemí z celého světa. Český parlament vyslovil souhlas s jeho ratifikací až devět let poté, co se k tomu ČR zavázala podpisem takzvaného Římském statutu. V průběhu těchto let proběhly dva neúspěšné pokusy o jeho ratifikaci a Česká republika dlouho zůstávala poslední zemí EU a jednou z posledních zemí Evropy, která k Mezinárodnímu trestnímu soudu nepřistoupila.

Schválením Římského statutu se parlament přihlásil k aktivní účasti na systému mezinárodní spravedlnosti a ochraně lidských práv. Česká zahraniční politika tak má šanci stát se konzistentnější a čitelnější pro naše partnery v Evropě i ve světě. Česká republika má možnost dostát svému závazku, že ochrana lidských práv bude jednou z priorit naší zahraniční politiky.

Mezinárodní trestní soud představuje efektivní nástroj ke stíhání nejzávažnějších zločinů, jakými jsou válečné zločiny, zločiny proti lidskosti nebo genocida. Bez existence tohoto orgánu by mohli pachatelé vážných zločinů dál unikat spravedlnosti. V tuto chvíli vyšetřuje situaci ve čtyřech afrických státech - Demokratické republice Kongo, Středoafrické republice, Súdánu a Ugandě.

Amnesty International v koalici s dalšími nevládními organizacemi (Člověk v tísni, Liga lidských práv, Český červený kříž a Česká ženská lobby) dlouhodobě usilovala o přistoupení ČR k Římskému statutu. Více zde.

Aktuální petice

  Rusko

Ukrajinský lidskoprávní aktivista válečným zajatcem Ruska. Pomůžete Maksymovi Butkevyčovi?

Maksym Butkevyč se jako dobrovolník přidal k ukrajinské armádě, aby bránil svoji vlast. V červenci 2022 se stal ruským válečným zajatcem. Od té doby je odstřižen od světa a ruská média proti němu vedou očerňovací kampaň. V březnu 2023 byl odsouzen v nespravedlivém soudním procesu k třinácti letům vězení za údajné válečné zločiny. Podepište petici a připojte se k boji za jeho okamžité propuštění.

 

Aktuální počet podpisů: 2204 Náš cíl: 3000

Podepíšu

Všechny petice

Tyto webové stránky používají cookies pro zlepšení uživatelského komfortu, předvyplnění údajů podporovatele. Zjistit více...
Díky za upozornění...