Indie: Vrchní soud v Orisse zamítl rozšíření rafinérie
22.8.2008

,,Toto rozhodnutí má obrovský význam pro místní obyvatele, kteří bojovali proti dalšímu rozšiřování podniku" uvedl Madhu Malhotra, zástupce ředitele Amnesty International pro Asii.
"Rafinérie, která byla v provozu po čtyři roky, nesplnila přijaté národní a mezinárodní standardy týkající se vlivu na životní prostředí, sociální aspekty a lidská práva." Úřady nyní musí nařídit okamžité vyklizení jejích prostor a dohled nad zdravotním stavem místních obyvatel.
Ministerstvo životního prostředí a lesů musí též vykonat nezávislou kontrolu, aby zjistilo, jestli téměř osmadvacetihektarová červená bahnitá nádrž, u níž byly v dubnu a květnu 2011 ohlášeny dva případy úniku nebezpečných látek, funguje v souladu s indickými zákony na ochranu životního prostředí a mezinárodními standardy.
Ve stínu obrovské rafinérie stojí 12 vesnic, jejichž obyvatelé pochází především z komunit původního obyvatelstva etnické skupiny Majhi Kondh a kasty dalitů (nedotknutelných). Jejich živobytí je závislé na zemědělství. Společně dlouho bojovali proti rozšiřování rafinérie a argumentovali znečištěním půdy a vody.
Ministerstvo životního prostředí a lesů zamítlo rovněž plány společnosti Sterlite India, což je další dceřiná společnost Vedanta Resources, a státem vlastněné Orisské těžební společnosti na těžbu bauxitu v Niyamgirských vrších blízko Lanjigarhu. Zjistilo totiž, že by tato činnost porušovala lesní zákony, zákony na ochranu životního prostředí a práva původních obyvatel z etnické slupiny Dongria Kondh.
Vznesené námitky společnosti Sterlite India a Orisské těžební společnosti proti tomuto rozhodnutí čekají na projednání před Indickým národním ekologickým soudem a Nejvyšším soudem Indie.
Podobné příběhy
13.12.2017
Maraton psaní dopisů 2017: Amnesty pořádá největší světovou kampaň za lidská práva
Maraton psaní dopisů pokračuje - podepisujte online!
17.10.2017
Detence a deportace syrských uprchlíků: Na hraně mezinárodního práva
1.6.2017
LIBANON
1.3.2017
„Dopisy vězně ven nedostanou…“ Ruský aktivista si myslí opak.
Jevgenij Vitiško, ruský aktivista v oblasti ochrany životního prostředí, se po roce na svobodě zamýšlí nejen nad významem dopisů na podporu vězněných.