Kubánští disidenti již pět let za mřížemi

Publikovali své články, přijímali materiální pomoc ze zahraničí, dávali interview "nesprávným" médiím až posléze skončili na dlouhé roky ve vězení. To je osud kubánských vězňů svědomí, z nichž 58 zůstává na Ostrově svobody stále za mřížemi.

V čase pátého výročí největšího zátahu proti opozici, při němž skončilo ve vězení 75 lidí, vyzvala k jejich propuštění Amnesty International (AI), která zveřejnila i jejich aktualizovaný seznam.

"Pět let je příliš mnoho. Jediný zločin, který tito lidé spáchali, je pokojné uplatňování svých základních práv. Proto musejí být propuštěni, okamžitě a bezpodmínečně," říká Kerrie Howardová z AI.

Mezi uvězněnými oponenty kubánského režimu je například lékař a obránce lidských práv Marcelo Cano Rodriguez. Ten byl zatčen ve městě Las Tunas 25. března 2003, když se zajímal o uvěznění svého kolegy, lékaře Jorge Luise Garcíi Paneque. Marcelo Cano Rodriguez stanul před soudem, byl odsouzen k 18letému žaláři. Mezi jeho přečiny obžaloba uvedla návštěvy vězňů a jejich rodin v rámci práce pro Kubánskou komisi pro lidská práva nebo udržování kontaktu s organizací Lékaři bez hranic. Dnes je muž držen ve věznici Ariza ve městě Cienfuegos. Ta se nachází 250 km od Havany, a jeho rodina jej tak může navštěvovat jen omezeně.

55 z 58 současných vězňů svědomí na Kubě patří ke skupině 75 disidentů uvězněných během masivního zátahu na opozici v březnu 2003. Většina z nich byla obviněna ze zločinů zahrnujících "jednání proti nezávislosti státu" -- přijímali totiž finanční nebo materiální podporu od americké vlády, která měla sloužit aktivitám označeným za podvratné a poškozující Kubu.

Mezi tyto aktivity kubánské úřady počítají vydávání článků, poskytování rozhovorů médiím financovaným z USA, komunikaci s mezinárodními organizacemi nebo kýmkoli, kdo je autoritami označen za nepřítele státu. K trestům mezi 6 a 28 lety vězení byli disidenti odsouzeni ve velmi rychlých a zpochybnitelných procesech. Dvacet z nich, kteří dosud byli propuštěni, se z věznic dostalo jen podmínečně kvůli zdravotním problémům.

V únoru Amnesty International ocenila propuštění čtyř vězňů svědomí i podpis Mezinárodního paktu o hospodářských, sociálních a kulturních právech a Mezinárodního paktu o občanských a politických právech, k němuž se rozhodlo nové vedení Kuby. "Nový kubánský prezident Raúl Castro by však měl pokračovat v pozitivních krocích a vypořádat se s nejtíživějšími lidskoprávními problémy země. To znamená zaměřit se na revizi všech rozsudků v nespravedlivých procesech, zrušit trest smrti, zaručit svobodu slova a shromažďování a nezávislost justice," dodává Kerrie Howardová.

Podobné příběhy

14.9.2017

Idil: „Vězení zvýšilo moji odhodlanost"

Generální tajemník Amnesty Salil Shetty se setkává s uvězněnou ředitelkou Amnesty International Turecko, Idil Eserovou.


10.9.2017

Zákon ve službách perzekuce

Úřady mnoha zemí na celém světě stále častěji zneužívají trestní, občanské i správní právní předpisy za účelem perzekuce obhájců lidských práv a pokoušejí se tak postavit jejich aktivity mimo rámec zákona a odradit je od pokračování v takových aktivitách.


31.8.2017

Vyběhni s bezprávím

Amnesty pořádá lidskoprávní orienťák mezi ambasádami. Běžci i neběžci budou moct originálním způsobem poukázat na porušování lidských práv v konkrétních zemích.


27.8.2017

Cenzura a obránci lidských práv

Počítačová cenzura je v současné době globálním fenoménem, který se neomezuje pouze na blokování jednotlivých webových stránek. Během roku 2016 byli celkem v 55 státech lidé zatýkáni pouze za to, co řekli prostřednictvím internetu.


Tyto webové stránka používají cookies pro zlepšení uživatelského komfortu, předvyplnění údajů podporovatele. Zjistit více... Díky za upozornění...