Knížky

Julek

Z reakcí na živou knihovnu, které nám studenti psali, mám úplně parádu. Prostě pochopili, o čem jsem mluvil. Psali, že jsme je naučili porozumět lidem, že nemají odsuzovat druhé lidi podle barvy pleti. Pro mě je strašně významné to, že šířím povědomí, že se snažím změnit názory, že děcka chápou, že jsem stejný jako oni, že jsme všichni vlastně stejní. Když oni jdou po Ostravě a potkáme se, říkají: „To je Julek.“ Všímají si mě, zdraví mě, znají mě. To je pro mě čest, dávají mi radost a nadějí, že já osobně něco znamenám, že nejsem černý, ale že jsem člověk. Prostě neřeknou: „To je ten cikán, co krade, smrdí nebo je to bezdomovec.“

Číst více

Další zprávy

Tyto webové stránka používají cookies pro zlepšení uživatelského komfortu, předvyplnění údajů podporovatele. Zjistit více... Díky za upozornění...