Urgentní
akce

© 2018 Getty Images

Děti v ohrožení kvůli nedostatku lékařské péče

  Případ

Migrace   Řecko publikován 11.2.2020

Od července 2019 je v Řecku žadatelům o azyl a dětem migrantů bez legálního statusu zamezen přístup k veřejnému zdravotnictví. Azylový zákon z listopadu loňského roku se sice přístupu ke zdravotní péči věnuje, ale realizační opatření stále chybějí, což ohrožuje životy a zdraví tisíců dětí a dospělých.

Řecko je zemí, do které přichází většina žadatelů o azyl, uprchlíků a migrantů mířících do Evropy. Od roku 2015, s ohledem na nepolevující příchod uprchlíků do země a přetrvávající dopady hospodářské krize, jsou řecké azylové a sociální systémy neustále pod tlakem. I když si Řecko zaslouží uznání za své úsilí, EU naopak selhává v opatřeních, která by přinesla smysluplnou pomoc. Žadatelé o azyl, uprchlíci a migranti, kteří jsou nyní v Řecku, často žijí v hrozných podmínkách a z dlouhodobého hlediska mají jen omezený nebo žádný přistup k sociální pomoci nebo integraci. Se zvyšujícím se počtem lidí připlouvajících po moři od poloviny roku 2019 vzrostl počet lidí na ostrovech v Egejském moři – k 6. lednu 2020 zde bylo 42 041 osob oproti pouhým 17 034 k 6. lednu 2019. Navzdory snahám nové vlády o snížení počtu příchozích a přesunům lidí na pevninu, jsou tábory nadále zoufale přeplněné a podmínky v nich otřesné.

Co se týče přístupu ke zdravotní péči, řecký zákon 4368/2016 (článek 33) zaručuje bezplatný přístup k lékařským a farmaceutickým službám všem lidem ze „zranitelných sociálních skupin“, včetně uprchlíků, žadatelů o azyl a nezletilých bez ohledu na jejich právní status, včetně dětí bez doprovodu a dětí bez legálního pobytu. Podle tohoto zákona musejí mít ti, na něž se vztahuje článek 33, číslo sociálního zabezpečení (AMKA), aby měli přístup k bezplatnému veřejnému zdravotnictví. Od roku 2016 mají žadatelé o azyl a další lidé patřící do tzv. „zranitelných skupin“, kteří nesplňují požadavky pro přidělení čísla AMKA nebo ho nemají, nárok na zdravotní průkaz cizince (K. Y. P. A.), umožňující jim přístup k bezplatnému veřejnému zdravotnictví. Proces vydávání průkazů K. Y. P. A. však zatím nebyl spuštěn.

Rozhodnutím z července 2019 ministerstvo práce stáhlo oběžník, který reguloval, jak bylo číslo AMKA přidělováno cizím státním příslušníkům. Od té doby nebyl zaveden žádný postup na přidělování tohoto čísla pro žadatele o azyl a děti nelegálních migrantů. Nový zákon o azylu z listopadu 2019 měl tento problém řešit a poskytnout žadatelům o azyl přístup k veřejnému zdravotnictví pomocí „dočasného čísla pro pojištění a zdravotní péči pro příslušníky třetích zemí“ (PAAYPA). Ani dva měsíce po přijetí tohoto zákona nebylo přidělování PAAYPA stále zavedeno do praxe.

Pozadí

Lékaři bez hranic také informovali o zhoršení situace na svých klinikách na Lesbu, Samosu a Aténách. Upozorňují, že mezi červencem a listopadem 2019 zaznamenalo jejich zdravotní středisko v Aténách „velký nárůst počtu pacientů hledajících zdravotní péči bez čísla AMKA – z 18 % v lednu na 43 % v listopadu“. Organizace také vyjádřila obavy, že jejich primární klinika není schopna poskytovat dlouhodobou a specializovanou péči. Lékaři, občanská společnost, UNCHR (Komise OSN pro lidská práva) a řecký ombudsman několikrát vyzvali řecké orgány, aby tuto situaci řešily, ale neúspěšně. Během společné tiskové konference v prosinci Lékaři bez hranic, Amnesty, Řecká rada pro uprchlíky (GCR) a ELEDA znovu vyjádřili tyto obavy. Viz (odkaz v řečtině): https://www.amnesty.gr/news/press/article/22824/prosklisi-se-koini-synenteyxi-typoy-gia-tin-prosvasi-stin-ygeia.

Nedávno se k tomuto problému vyjádřil také místopředseda Evropské komise a komisař pro „podporu evropského způsobu života“ a vyjádřil svou podporu pro nalezení řešení.

Řecká nevládní organizace Positive Voice, která se věnuje pacientům s HIV, vyzvala řecké orgány, aby umožnily přístup k antiretrovirovým lékům i občanům jiných zemí než Řecka, přičemž uvedla, že „v prvních deseti měsících roku 2019 se 43 % nových diagnóz HIV v Řecku týkalo uprchlíků a migrantů (204 osob)“ a že „infekční oddělení nejsou schopna poskytnout antiretrovirovou léčbu cizincům, kteří nemají číslo AMKA, což ohrožuje jejich zdraví a životy“.