Urgentní
akce

© Private/Amnesty International

Zastánce výuky v tibetštině obžalován

  Případ

Taši Wangčuk, vězeň svědomí, kterého v březnu 2016 zatkla policie kvůli podezření z „podněcování k separatismu“, byl nyní obžalován.

Taši Wangčuk, formálně zatčený v březnu 2016 kvůli podezření z „podněcování k separatismu“, je čínskými úřady zadržován již od 27. ledna 2016. Od září 2016 nemá žádný kontakt se svou rodinou a v průběhu policejního vyšetřování jej právníci navštívili pouze dvakrát, a to v červnu a v září 2016. Pokud bude odsouzen za „podněcování k separatismu“, hrozí mu až 15 let vězení.

Dokument předložený prokuratuře policií a prostudovaný obhájci naznačuje, že vyšetřování Tašiho Wangčuka je zaměřeno na krátký dokumentární film z produkce The New York Times, který přibližuje jeho neúspěšné úsilí využít právního systému k napadení čínské vládní politiky. Film „Tibetská cesta ke spravedlnosti“ vypráví příběh Wangčukovy cesty do Pekingu, kde se snažil nalézt právní pomoc pro podání žaloby na místní úřady kvůli nedostatku výuky tibetštiny na školách. Film ukazuje, jak žádná právnická firma nechtěla pomoc poskytnout a státní televize CCTV odmítla Wangčukovu žádost o odvysílání reportáže k tomuto tématu. Policie posléze využila filmových záběrů jako důkazního materiálu k obvinění z úmyslného podněcování k „separatismu“ pokusem diskreditovat mezinárodní obraz čínské vlády a její politiky týkající se etnických menšin.

Prokuratura v lednu 2017 znovu předložila Wangčukův případ Lidovému soudu v autonomní tibetské prefektuře Yushu poté, co tato v prosinci poslala případ zpět na prokuraturu k dalšímu prošetření.

  Aktuality

  Článek publikován 22.5.2018

5 let vězení pro Tašiho Wangčuka

Pětiletý trest odnětí svobody pro tibetského aktivistu je jasným signálem neustávajícího tlaku ze strany čínských úřadů na Tibeťany, jejichž jediným proviněním je pokojné uplatňování svých kulturních práv.

  Článek publikován 30.3.2017

Slabikář poslán Tašimu

Dne 28. 3. jsme odeslali z pošty na Karlově náměstí v Praze Česko – tibetský slabikář. Ten zanedlouho doputuje do Tibetu jako vyjádření naděje a solidarity pro Tašiho ve vězení. Když už se tibetské děti nemohou učit svému jazyku, my jsme se alespoň protestně naučili psát tibetská slovíčka.

Pozadí

Taši Wangčuk je zastáncem školní výuky v tibetském jazyce v oblastech s tibetskou populací. V současnosti je však jediným výukovým jazykem mandarínština. Na sociálních sítích vyjádřil obavy, že mnoho tibetských dětí tak ztratí schopnost plynně hovořit svým rodným jazykem, což ve svém důsledku může postupně vést až k zániku tibetské kultury.

Etničtí Tibeťané jsou v Číně vystaveni diskriminaci a omezováni v oblasti práv na svobodu vyznání, projevu, sdružování a pokojného shromažďování. Tibetští mniši, spisovatelé, osoby vyjadřující nesouhlas a aktivisté jsou pravidelně zadržováni, ačkoli je jejich jednání naprosto pokojné. 17. února 2016 byl tibetský spisovatel a blogger Druklo (píšící pod jménem Šokjang) odsouzen lidovým soudem v Huangnan (Malho) v provincii Qinghai ke třem rokům odnětí svobody za “podněcování k separatismu”, zveřejňování problémů týkajících se náboženské svobody a dalajlámy na sociálních sítích a za vlastnictví zakázané knihy Nebeské pohřbívání.

Během několika nedávných let vydala čínská vláda pod rouškou posílení státní bezpečnosti řadu drastických zákonů a nařízení. Existují však vážné obavy, že prostřednictvím široce mlhavých obvinění typu “podněcování k podvratné činnosti” nebo “podněcování k separatismu” mohou být používány k umlčení disentu a likvidaci obhájců lidských práv.

Čína neustává ve vynášení tvrdých rozsudků nad spisovateli, bloggery, novináři, akademiky, osobami upozorňujícími na zlořády ve státní správě i nad řadovými občany, kteří se nedopustili ničeho jiného než pokojného využití svého práva na svobodu projevu. Amnesty International zdokumentovala a stále dokumentuje četné případy zneužívání obvinění ze “separatismu” a “terorismu”, které porušují práva na svobodu projevu, pokojné shromažďování a náboženské vyznání.

Systém čínského trestního práva se skládá zhruba ze tří fází: fáze vyšetřování, kterou provádí policie; fáze trestního stíhání, v jejímž rámci státní zástupce schvaluje a potvrzuje důkazní materiály potřebné k uvalení vazebních opatření na podezřelou osobu a rozhoduje o pokračování trestního řízení, které následně vede k obžalobě obviněného; závěrečnou fází trestního procesu je soudní líčení, které provádí soud.

V Číně je téměř pravidlem, že pokud je obžalovaný postaven před soudní tribunál, je shledán vinným. Podle údajů oficiálně zveřejněných předsedou Nejvyššího lidového soudu Žou Qiangem byla míra odsouzením končících rozsudků vynesených v roce 2015 neuvěřitelných 99.92%.

Více o stavu lidských práv v Tibetu za rok 2016.