Nobelista Liou Siao-po zůstává vězněm. I s rakovinou

Nejznámější kritik čínského režimu, nositel Nobelovy ceny míru Liou Siao-po bojuje s rakovinou jater ve finálním stádiu. Pod dohledem v přísně střežené nemocnici.

Liou Siao-po (刘晓波) se stal symbolem toho, kam kráčí Čína, píše deník Guardian v reakci na utrpení, které disident prožil.

Po víc jak měsíci od zjištění choroby Peking oznámil, že známý čínský politický vězeň byl podmínečně propuštěn na svobodu. Ne, že by mu byl zkrácen jedenáctiletý trest; pokud přežije, vrátí se do vězení. Částečnou svobodu má jen proto, že se nachází ve finálním stádiu rakoviny jater:

Vypadá to velmi, opravdu velmi vážné. Kdyby šlo o počáteční fázi rakoviny, tak by bylo mnohem jednodušší ji léčit. V tomto finálním stádiu, je to mnohem těžší. Uvedl jeden z právníků rodiny Lioua, Šang Pao-ťün.

Liou byl převezen 23. května do nemocnice v Šen-jangu na severovýchodu země. V zařízení, kde je stále hlídán, nemá volbu výběru lékařů ani možnost převozu domů. Ani v posledních týdnech či měsících života tak není svobodný:

Policisté stále hlídají před jeho pokojem. S výjimkou několika příbuzných k němu nemá nikdo jiný přístup. Řekl Mo Šao-pching  

Liou byl zatčen a odsouzen v roce 2009 k jedenácti letům vězení za podvracení státní moci. Toho se měl dopustit spoluautorstvím Charty 08. Dokument požadoval po čínské vládě, aby dodržovala své vlastní zákony.  Chartu 08 podepsalo přes 350 čínských intelektuálů. Lioua k jeho sepsání inspirovala československá Charta 77.

V domácím vězení je od roku 2010 i jeho žena Liou Sia (刘霞). Třináct let si za údajnou defraudaci odpykává i švagr Liou Chuej.

Počet politických vězňů v Číně přibývá. Od nástupu prezidenta Si Ťin-pchinga pokračuje systematické zavírání a umlčování představitelů opozice a disentu. Jerome Cohen na Twitteru:

Osud Lioua je smutnou připomínkou dvou věcí – útlak v Číně nezačal se Si Ťin-pchingem. Vše se za jeho vlády ale jen zhoršuje.

V jediném týdnu v červenci v roce 2015 pochytala tajná policie v Číně na tři stovky právníků, hájících oběti úřední zvůle. Podle materiálů organizace Reporters without borders / Reportéři bez hranic je v Číně nejvíce vězněných novinářů a blogerů na světě.

Čína zůstává největším vězením pro novináře a blogery

Osmadvacet let od krvavého potlačení demonstrací na náměstí Nebeského klidu má Čína ve svých věznicích více než sto novinářů a blogerů, včetně zmiňovaného nositele Nobelovy ceny míru a tří novinářů, oceněných za svou práci organizací Reportéři bez hranic a francouzskou televizí TV5 Monde.

Ústava ČLR jasně zaručuje, že občanům má být zajištěna svoboda projevu, a tedy i tisku. Každý občan má také právo kritizovat představitele strany nebo odhalovat jejich přestupky. Nikdo pak nemá právo tyto informace blokovat, říká Cédric Alviani, šéf pobočky RSF ve východní Asii.

V žebříčku svobody tisku Reportérů bez hranic (RSF) z letošního roku (2017) je Čína na 176. pozici ze 180 zemí. Překonaly ji jen v autoritářský Turkmenistán, Eritrea a Severní Korea.

Právě se Severní Koreou má Čína mnoho společného. Nejen geografickou blízkost, ale také přístup k vězněným. Američana Otto Warmbiera propustil Pchjongjang až poté, co upadl ve vězení do kómatu. Liou byl přesunut do nemocnice s rakovinou v terminálním stadiu. Oba zničilo, nalomilo věznění a nelidské zacházení. Na obě země bude svět nahlížet stejně –  jako na nedemokratické režimy, které beztrestně zavírají a mučí své i cizí občany.

(Napsáno v Den památky obětí komunistického režimu 27/6 2017)