Hlavní obsah

Tahle země není pro LGBT. Duda v kampani sází na osvědčenou homofobii

Foto: Kampaň Andrzeje Dudy

Polský prezident Andrzej Duda během předvolebního mítinku.

Reklama

Lesby a gayové jsou občané druhé kategorie, nejsou to lidé, ale ideologie ohrožující naše děti horší než bolševismus. Tak se dají shrnout výroky z volební kampaně polského prezidenta Andrzeje Dudy.

Článek

„Postavme se za respekt a přijetí rozmanitosti, jakož i proti diskriminaci a rasismu. Hájíme základní práva a svobody! Pouze pokud se lidé postaví za svá práva, může se svět stát lepším místem,“ napsal na Twitteru v sobotu ve dvě hodiny odpoledne rakouský prezident Alexander Van der Bellen.

Jeho slova doplnila fotka duhové vlajky vlající z prezidentského balkonu. Ty se objevily i na některých budovách veřejných institucí. Tento týden se mají nahradit bílé pruhy na duhové u dalšího vídeňského přechodu. Vše na podporu rakouského pochodu rovnosti sexuálních menšin, kterého se loni zúčastnilo na půl milionu lidí.

Jiný svět na severu

Úplně rozdílný svět byl ale v sobotu asi 300 kilometrů na sever od Vídně. Polské město Brzeg v Opolském vojvodství bylo jednou ze zastávek předvolební štace prezidenta Andrzeje Dudy podporovaného vládnoucí stranou Právo a spravedlnost (PiS). Van der Bellenův polský protějšek ale nemluvil o respektu k různorodosti. Naopak.

Pozornost světových médií a největších agentur na sebe Duda upoutal dalším nenávistným výrokem na adresu gayů, leseb, bisexuálů a transgender lidí obecně označovaných zkratkou LGBT. „Polský prezident řekl, že ‚ideologie LGBT‘ je horší než komunismus,“ napsaly agentury a média včetně těch největších: Reuters, AP, The Guardian nebo The New York Times. Zprávy se objevily i v americkém lokálním tisku.

Duda asi nečekal tak široký záběr. Koneckonců Polsko si z peněz státních firem v západním tisku platí z fondu kampaň na zlepšení svého obrazu „problémového dítěte“.

Prezident se ohradil na Twitteru a tvrdí, že jeho slova byla dezinterpretována. „Znovu, v rámci špinavé politické války se moje slova vytrhávají z kontextu. Opravdu věřím v různorodost a rovnost,“ napsal Duda. Dodal, že názory žádné z menšiny se nemohou vnucovat většině pod „falešnou záminkou tolerance“.

Co tedy Duda řekl?

Pojďme se tedy podívat na kontext prezidentova sobotního výroku. Duda nejdřív obyvatele zmíněného města Brzeg chválil za dodržování tradic a za víru a připomněl historii města, které je podle něj symbolem boje o polskou identitu a tradice. Na mysli měl násilnou represi komunistického režimu, která následovala v roce 1966 poté, co místní bránili církevní majetek před zabavením.

„Ve státu, v němž se 20 let dětem ve škole vnucovala komunistická ideologie, kdy se učilo, že Lenin a Stalin byli hrdinové. Ve státu, ve kterém se zkoušelo učit, že Bůh neexistuje. Tehdy se tu lidé tvrdě postavili za to, co pro ně bylo po generace důležité: za víru a právo na její vyznávání. Tvrdě! Rozhodně!“ hřímal Duda na mítinku.

Plynule pak přešel k tématu dnešní obrany hodnot a svojí Charty rodiny, kterou představil v rámci kampaně minulý týden. Kromě závazku podpory rodin s dětmi obsahuje dokument také slib „zákazu propagace ideologie LGBT ve veřejných institucích“, na což zahraniční média hned upozornila. Zdůrazněné je v ní i právo rodičů na výchovu dětí v souladu s vlastním přesvědčením.

Oklikou se pak Duda vrátil k bolševické ideologii, která se za komunismu vnucovala ve školách. „To bylo ideologizování dětí. Dnes se našim dětem také zkouší vnucovat ideologie, jen jiná. Úplně nová, ačkoli je to také takový neobolševismus,“ zakřičel prezident a dodal, že se to děje prostřednictvím sexualizace dětí. „Zkouší se nám namluvit, že to jsou lidé. A to je prostě ideologie,“ dodal za skandování příznivců Duda.

„Ideologie LGBT“

Co je vlastně ta „ideologie LGBT“? Stručně řečeno jde o pojem, který polští konzervativci používají jako okliku pro homofobní výroky. Neříkají, že jim vadí lesby, gayové nebo trans lidé, ale že jim jde o jejich „ideologii“. Ta má spočívat ve volání po zavedení registrovaných partnerství, zlepšení právního stavu sexuálních menšin, respektu a toleranci či sexuální výchově na školách.

„Má kořeny v marxismu. Je to přenesení schématu třídního boje na boj menšiny s většinou o svá práva. Zpochybnění tradiční podoby rodiny, zpochybnění pohlaví, vychovávání dětí, ale i velmi důležitá otázka svobody slova – co se smí povědět a co ne,“ vysvětloval Seznam Zprávám už loni publicista konzervativního týdeníku Do Rzeczy Łukasz Warzecha.

Za programový dokument domnělé ideologie LGBT považují její odpůrci Chartu LGBT+, kterou loni podepsal liberální varšavský primátor Rafał Trzaskowski. Dokument měl pomoci v boji proti šikaně a nenávisti na školách, podpořit sexuální výchovu a sexuální menšiny.

Trzaskowski, politik opoziční Občanské platformy, teď kandiduje v polských volbách na prezidenta a podle průzkumů postoupí s Dudou do druhého kola. Právě proto Dudova kampaň v uplynulém týdnu na téma sexuálních menšin vsadila. Doteď se totiž Dudovi voliče mobilizovat nepodařilo, po neuskutečněném termínu květnových voleb, který nebyla vláda konzervativců schopna zajistit ani legálně odložit, navíc prezident mírně ztratil podporu.

Stejně jako další evropské země se musí Polsko potýkat s dopady koronavirové krize, deficitem a propadem hospodářství i růstem nezaměstnanosti. Nemocných navíc ubývá pomaleji, než se čekalo, a přibývá lokálních ohnisek, například v dolech ve Slezsku.

Pro konzervativce je obhajoba funkce prezidenta klíčová, protože hlava státu disponuje třípětinovým vetem, které by koalice Jarosława Kaczyńského nepřehlasovala. Pokud by Duda prohrál, znamenalo by to konec přestavby státu podle Kaczyńského představ a bolestivou kohabitaci.

Rok starý manévr

Kampaň teď proto zopakovala rok starý manévr útoku na menšiny a prezentace údajného nebezpečí, které má pro polské rodiny znamenat jejich domnělá ideologie. V loňských květnových volbách do Evropského parlamentu téma zabralo a voliče zmobilizovalo. Slaběji akcentované pak bylo před říjnovými volbami do národního parlamentu.

Loni vedla vypjatá atmosféra v zemi k zavádění „zón bez ideologie LGBT“, které schvalovala zastupitelstva obcí nebo regionů, kde mají většinu konzervativci. Provládní týdeník Gazeta Polska vyšel se samolepkami s přeškrtlými barvami duhy a nápisem „Zóna bez LGBT“.

V červenci pak došlo k brutálnímu útoku radikálů a chuligánů na účastníky Pochodu rovnosti v Bělostoku, a na podzim dokonce k pokusu o bombový útok na obdobný festival v Lublinu. Organizace Kampaň proti homofobii (KPH) upozorňuje i na řadu neviditelných osobních tragédií dospívajících teenagerů uvědomujících si svou sexuální orientaci.

„Znám hodně LGBT lidí, kteří se museli obrátit na psychoterapeuta nebo museli kvůli depresi užívat léky, protože je strašně těžké slyšet každý den na ulici, že jste nebezpečím pro společnost, že chcete znásilňovat děti a roznášet nemoci,“ řekla loni Seznam Zprávám Magdalena Świderová z KPH.

Širší kontext Dudova výroku

Dudův sobotní výrok přitom nebyl „jedinou vlaštovkou“. O dva dny dřív ho předcházel tweet exministra vnitra a europoslance Joachima Brudzińského ze strany PiS o tom je „Polsko bez LGBT nejkrásnější“. Den po Brudzińském zase poslanec koaliční strany Dohoda Jacek Żalek v soukromé televizi TVN prohlásil, že „LGBT nejsou lidé, ale ideologie“. Moderátorka pak rozhovor předčasně ukončila s tím, že „vše má své hranice“.

Právě Żalka prezident Duda v sobotu také zmínil. Po prezidentově výroku pak následoval ještě jeden ostřejší od poslance PiS Przemysława Czarnka.

„Braňme rodiny před zkažeností, absolutně nemorálním chováním. Braňme nás před ideologií LGBT a skončeme s posloucháním idiotismů o nějakých lidských právech nebo nějaké rovnosti. Ti lidé nejsou rovni normálním lidem, skončeme konečně tu diskusi,“ prohlásil člen Dudova štábu ve vládní Polské televizi. Stejně jako prezident se pak poslanec na Twitteru obhajoval tím, že byla jeho slova vytržena z kontextu.

První kolo prezidentských voleb se v Polsku koná v neděli 28. června, případné druhé o 14 dní později. Podle aktuálního průzkumu agentury IBRiS pro server Wirtualna Polska se Dudův náskok dál tenčí. V prvním kole by ho volilo 40,7 procenta dotázaných, Trzaskowskému by dalo hlas 28 procent lidí.

Ve druhém kole by vyhrál Duda, rozdíl mezi kandidáty se ale snížil na 0,8 procentního bodu. Dudu by podpořilo 48,8 procenta lidí, Trzaskowského 48. Průzkum ještě nezohlednil politizaci tématu sexuálních menšin.

Reklama

Související témata:

Doporučované