Fakta o lidských právech v Rusku (2014)

„PUTINOVY ZÁKONY“ ZHORŠUJÍ LIDSKÁ PRÁVA V RUSKU

Od roku 2012, kdy byl Vladimir Putin potřetí zvolen ruským prezidentem, prošla Státní dumou, dolní komorou federálního shromáždění, řada kontroverzních zákonů, které zásadním způsobem ovlivňují každodenní život tisíců Rusů. Neziskové organizace čelí nejrůznějším restriktivním opatřením, dochází k zadržování aktivistů, pronásledování  umělců  a  politických  oponentů  a  kriminalizovaní  LGBTI  osob.  Amnesty  International  je přesvědčena,  že  nové  zákony  byly  do  praxe uvedeny  zejména  proto,  aby  byla  omezena  činnost  politické opozice a občanských iniciativ. Apeluje proto na jejich zrušení, protože jsou v rozporu jak s ruskou ústavou, tak s mezinárodními úmluvami, které se Rusko zavázalo dodržovat.

Ohlédnutí do minulosti. Lidská práva v Rusku 2012 - 2014

Stav lidských práv v Rusku se zhoršuje již několik let a tak dosáhl nového minima v roce 2012, především tvrdé zásahy na občanský aktivismus a represivní legislativy omezující základní svobody. Zimní olympijské hry v Soči byli viděny jako příležitost upoutat světovou pozornost na lidská práva v Rusku. Později v roce 2014 se anexí Krymu a konfliktem na východní Ukrajině dramaticky změnila lidská práva v tomto regionu. Tento konflikt vytvořil nové výzvy pro Amnesty International (AI), která pracuje na Rusku jako na celku.

Aktivizace státní propagandy v roce 2014 také výrazně změnila prostředí pro AI v Rusku. Oslovování širokého ruského publika nezávislými nevládními organizacemi se stalo extrémně náročné.

Nezávislé průzkumy veřejného mínění ukazují, že většina Rusů je dnes lhostejná k politice a zaměřují se spíše na problémy v jejich osobních životech. Korupce byla jediným klíčovým problémem, na které ruské většinové společnosti záleží, když byli dotázáni na lidská práva.

V Rusku je docela populární názor, že v krizových situacích "může být svoboda projevu obětována". Pojmy jako je svoboda projevu, shromažďování a sdružování, jsou v současné době pro většinovou společnost nezajímavé. Nevládní organizace jsou, kromě toho málo známé mezi širokou veřejností. Kvůli těmto okolnostem většinu práce AI v Rusko je obtížné plánovat.  

Zákon o „zahraničních agentech“

Zákon  č.  121 - FT,  o  zavedení  změn  do  jednotlivých  legislativních  aktů  Ruské  federace  v  části  regulace činnosti neziskových organizací, fungujících jako zahraniční agenti, nabyl účinnosti dne 20. 7. 2012.

Legislativa o tzv. zahraničních agentech z roku 2012 vyžaduje, aby všechny nevládní organizace přijímající byť jen část svých financí ze zahraničí a angažující se v blíže nespecifikované „politické činnosti“, byly zaregistrovány jako „organizace plnící funkce zahraničních agentů“. Pod tímto označením musí organizace vystupovat  na  veřejných  listinách  i  internetových  stránkách.  Pokud  to  neudělá,  hrozí  jí  vysoké  pokuty, pozastavení nebo ukončení činnosti a jejím představitelům dokonce vězení.

Organizace po celém Rusku jsou ze strany státních orgánů podrobovány neplánovaným kontrolám. Těm se v březnu roku 2013 nevyhnula ani kancelář Amnesty International v Moskvě. Kontroly mají pro organizace často velmi negativní dopady, mnohé z nich už kvůli zákonu musely zaplatit vysoké pokuty a některé čeká soudnířízení.

V červenci 2013 se nejvyšší státní zástupce vyjádřil, že následně po uvedení legislativy bylo po celém Rusku prošetřeno okolo 1000 organizací v  padesáti regionech: z toho 200 z nich se shodovalo s kritériem tzv. „zahraničních agentů“ -jak ho definuje zákon.

Více  než  padesáti  organizacím  byla  od  té  doby  vydána  oficiální  výstraha  upozorňující  je  na  nutnost zaregistrovat se jako tzv. „zahraniční agenti“. To vedlo ke správnímu řízení proti několika organizacím a mohlo by vést až k pokutování nebo ukončení jejich činnosti.

Pět nevládních organizací již bylo pokutováno -pouze dvě z nich vyhrály odvolání. Mezi nimi byl Bok O Bok a LGBTI  filmový  festival,  jehož  činnost  byla  zastavena  už  před  ukončením  úspěšného  odvolacího  procesu. Začátkem ledna bylo zřejmé, že nejméně další tři nevládní organizace na základě těchto událostí ukončily svou činnost.

Zákon  o  tzv.  zahraničních  agentech  dále  stanovuje  trest  až  dvacet  let  ve  vězení  pro  jednotlivce,  kteří „poskytují konzultační pomoc zahraniční organizaci“, která se podílí na „aktivitách směřujících proti ruské bezpečnosti“. Tento široký pojem může být využit ke kriminalizaci prakticky jakékoliv činnosti, se kterou vláda nesouhlasí.

Golos –kvůli novému zákonu musela organizace zaplatit vysoké pokuty a pozastavit činnost

První  organizací,  která  na  zákon  o  zahraničních  agentech  tvrdě  doplatila  jehnutí  Golos,  které  v  Rusku monitoruje místní i parlamentní volby. Na základě zákona o „zahraničních agentech“ bylo podrobeno státní kontrole  v dubnu roku 2013. Úřady mu následně uložily pokutu ve výši 300 000 rublů (asi 200 000 Kč). Úřady nařkly sdružení z toho, že přijalo přibližně stejnou částku jako finanční odměnu poté, co mu byla Norským  helsinským  výborem  udělena  Sacharovova  cena  za  svoboduza  rok  2012.  Golos  musí  pokutu zaplatit  i  přesto,  že  organizace  po  udělení  ceny  všechny  peníze  vrátila.  Tím,  že  Golos  prosazoval  přijetí jednotného  volebního  zákona,  se  podle  ruského  ministerstva  zahraničí  snažil  „ovlivnit  veřejné  mínění  a rozhodování vládních orgánů“, což ministerstvo považuje za „politickou činnost“. Ředitelka sdružení Liliya Shibanová  musí  zaplatit  pokutu  100  000  rublů  (přes  60  000  Kč).  V  červnu  2013  pak  úřady  Golosu pozastavily činnost, protože se odmítl zaregistrovat jako „zahraniční agent“.

Homofobní zákon

Zákon  č.  135-FZ,  o  zavedení  změn  do  článku  5  Federálního  zákona  „O  ochraně  dětí  před  informací, způsobující  škodu  jejich  zdraví  a  rozvoji“  a  jednotlivých  legislativních  aktů  Ruské  federace  za  účelem ochrany dětí před informací, propagující negace tradičních rodinných hodnot, nabyl účinnosti dne 29. 6. 2013.

Na  konci  června  2013  ruský  parlament  schválil  tzv.  homofobní  legislativu  zakazující  „propagaci netradičních  sexuálních  vztahů“,  které  by  mohly  morálně  poškodit  děti.  Zákon  omezuje   svobodu shromažďování  a  projevu  pro  lesby,  gaye,  bisexuály,  transgender  osoby  a  intersexuály  (LGBTI).  Setkání těchto komunit úřady zakazují a jejich účastníci jsou zadržováni policií. V květnu například úřady v Moskvě zakázaly průvod Pride s odůvodněním, že by mezi moskevskou mládeží mohl narušit kampaň ke zvýšení vlastenectví. Prezident Vladimir Putin přesto trvá na tom, že „k žádnému porušení práv sexuálních menšin nedošlo“ a že „tito lidé mají stejná práva a svobody jako všichni ostatní“.

Za porušení zákona může být jednotlivcům udělena pokuta až 5 000 rublů (přes 3000 Kč), úředním osobám pak až desetkrát tolik a organizacím hrozí pokuta až ve výši 1 000 000 rublů (přes 600 000 Kč) a tříměsíční pozastavení činnosti. Zákon se vztahuje nejen na Rusy, ale i cizince, což znamená, že mohou být postihnuti i homosexuálové přijíždějící například na olympiádu do Soči.

Podle  vyjádření  Mezinárodního  olympijského  výboru  ale  ruská  legislativa  Olympijskou  chartu  nijak neporušuje, s čímž nesouhlasí ředitel moskevskékanceláře Amnesty International Sergej Nikitin.

„Je to urážka homosexuálních sportovců a diváků. Je to zklamání pro sportovní fanoušky po celém světě, pro které mají olympijské ideály význam,“ řekl Nikitin.

Zákon zároveň podněcuje po celém Rusku homofobní násilí. LGBT aktivisté čelí násilným útokům a jeden z nich byl dokonce napaden v přímém přenosu během televizního rozhovoru.

Obecní orgány běžně zamítají aktivistickým lesbám, gayům, bisexuálům, transsexuálům a intersexuálům (LGBTI) povolení pořádat veřejné akce.

V roce 2013 byli aktivisté LGBTI během pokojných protestů v Moskvě a  Petrohradu  nejméně  šestkrát  hrubě  napadeni  antihomosexuálními  aktivisty.  I  přes  obrovské  množství důkazů ve formě fotografií, videozáznamů a svědectví zúčastněných nebyly proti útočníkům vedeny žádné právní kroky. Zároveň bylo několik aktivistů LGBTI zadrženo a stíháno za porušování předpisů o veřejném shromáždění. „Diskriminace lidí z hnutí LGBTI v Rusku výrazně vzrostla. Zčásti na tom mají podíl nové homofobní zákony, ale také nenávistné kampaně vedené politiky. Aktivisté stále častěji čelí pronásledování a útokům. Veškerá naše činnost je považována za propagandu: to, co publikujeme na webových stránkách nebo demonstrace, které organizujeme. Je nám jasné, že státní orgány násmohou kdykoli pokutovat v takových částkách, které nebudeme schopni zaplatit.“ Polina Andrianová, Vyhod

„Vyhod“ je nezávislá ruská organizace sídlící v Petrohradě, která usiluje o propagaci a ochranu práv LGBTI lidí v Rusku. Tato organizace a její vedoucí představitel byli pokutováni na základě porušení tzv. zákona o „zahraničních agentech“. Rozhodnutí bylo zrušeno po následném odvolání, ale jejich pronásledování nadále pokračuje.

Zákon o rouhání

Zákon  č.  136-FZ,  o  zavedení  změn  do  článku  148  Trestního  zákoníku  Ruské  federace  a  jednotlivých legislativních aktů Ruské federace za účelem odporu proti urážce cítění věřících, nabyl účinnosti dne 29. 6. 2013.

Zákon o rouhání byl v Rusku zaveden po provokativním, ale nenásilném vystoupení punkové skupiny Pussy Riot v největším ortodoxním chrámu v Moskvě v roce 2012. Členky Pussy Riot Naděžda Tolokonnikovová, Marija  Aljochinová  a  Jekatěrina  Samucevičová  byly  za  svůj  „punkový  protest“,  obviněny  z  výtržnictví  a odsouzeny  ke  dvěma  letům  ve  vězení.  Protestem  chtěly  varovat  moskevskou  veřejnost  před  rostoucím pronikáním  církevního  vlivu  do  nejvyšších  pater  ruské  politiky.  Jekatěrinu  jako  jedinou  na  odvolání podmínečně propustili. Desátého prosince 2013 ruský Nejvyšší soud rozhodl, že stížnost, kterou skupina na průběh trestního  řízení  podala,  byla  podložená.  Nejvyšší  soud,  který  působí  jako  kontrolní  instance,  tak případ Pussy Riot znovu otevřel a poslal prezidiu moskevského Městského soudu k obnovenému řízení.

Muzikantkám z Pussy Riot byla v prosinci 2013 udělena milost v rámci amnestie, kterou prezident Putin vyhlásil u příležitosti 20. výročí vzniku nové ústavy Ruské federace.

Zákon o rouhání zakazuje "veřejné akce vyjadřující zjevné pohrdání společností a urážející náboženské cítění věřících". Pokud se tyto akce konají ve svatyních, hrozí účastníkům tři roky vězení a pokuta do výše 500 000 rublů (přes 300 000 Kč). Konají-li se akce na jiném místě, zákon ukládá trest odnětí svobody na jeden rok a pokutu až 300 000 rublů (přes 190 000 Kč). Znesvěcení náboženských symbolů nebo literatury se trestá vysokými peněžitými pokutami.

Omezení práva na svobodu shromažďování

Zákon č. 65-FZ, o zavedení změn do zákoníku Ruské federace o administrativních přestupcích a Federálního zákona „O shromáždění, mítincích, demonstracích, průvodech a pietách“, nabyl účinnosti dne 8. 6. 2012.

Ruská Státní duma schválila v červnu 2012 legislativu, která kvůli složitým procedurám ztěžuje organizaci pokojných protestů. Účastníkům a organizátorům neschválených demonstrací hrozí pokuta až 30 000 rublů (téměř 20 000 Kč) a až 300 000 rublů (téměř 200 000 Kč) v případě, že akce způsobila škodu na majetku nebo při ní došlo ke zraněním.

Pokojné protesty po celém Rusku, včetně shromáždění malých skupin lidí nepředstavujících žádnou hrozbu nebo potíž, bývají svévolně zakazovány nebo rozehnány policií, často s nepřiměřeným použitím síly.

V průběhu roku 2012 proběhlo jen v Moskvě a jejím okolí zhruba 200 protestů, při kterých bylo zadrženo kolem 4000 lidí. I přesto, že se množství protestních akcí v roce 2013 výrazně snížilo, stovky protestujících byly zadrženy během nadále probíhajících akcí pořádaných v Rusku. Stejný průběh byl zaznamenán i v roce 2014,  kdy  bylo  6.  ledna  poklidné  shromáždění na  podporu  vězňů  z  Blatného  náměstí  v  centru  Moskvy rozpuštěno policií; 28 lidí bylo zadrženo a později propuštěno.

Zakázány  nebo  rozehnány  byly  i  takové  akce  jako  polštářové  nebo  sněhové  bitky  či  tzv.  flashmoby – bleskové,  často  zábavné  akce  na  ulicích. Naproti  tomu  veřejným  shromážděním  provládních  nebo pravoslavných aktivistů je často umožněno pokračovat v kampaních i bez patřičného povolení.

23.  srpna  2013  vstoupilo  v  platnosti  prezidentské  nařízení,  které  zavádí  zvláštní  bezpečnostní  opatření zakazující nejrůznější setkávání, shromažďování, stávky a demonstrace po celém území města Soči a okolí. Na počátku roku 2014 uvedl prezident Putin změny v tomto nařízení. Veřejné akce v Soči - jako například protesty - budou  povoleny  ve  zvláště  určených  lokacích,  pokud  budou  schváleny  místními  úřady, ministerstvem vnitra a Federální bezpečnostní službou.  Také bylo oznámeno, že jediné možné místo pro konání veřejných shromáždění je opuštěný park v odlehlé části města.

Novinky

17.11.2017

Počet uprchlíků roste, koncem loňského roku jich na světě bylo 66 milionů

Přes deset milionů lidí bylo v minulém roce nuceno opustit své domovy. Vyplývá to z výroční zprávy Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR). Bezmála třetina z nich odešla hledat azyl do zahraničí, ostatní zůstali vysídleni ve své domovině. Podle zprávy se tak momentálně z důvodů perzekuce, konfliktů, násilí a porušování lidských práv po světě pohybuje 65,6 milionů vysídlených lidí.

15.11.2017

Kauza kobalt: Největší firmy ignorují obvinění z využívání dětské práce v dodavatelských řetězcích

Průzkum mezi firmami v oboru elektroniky a automobilů ukazuje závažné slabiny v dodavatelských řetězcích kobaltových baterií. Apple se snaží, ale laťku nasazuje nízko. Microsoft, Lenovo a Renault vykazují nejnižší pokroky.

14.11.2017

Nevymýšlejte vietnamským dětem česká jména

Tran Thu Tra přišla do Československa v roce 1991. Je absolventkou pražské pedagogické fakulty, kde vystudovala aprobaci německý a anglický jazyk, a v současnosti pracuje ve výkonné pozici zahraniční korporace. Podle Tran Thu Tra je nesprávné předpokládat, že když děti s odlišným mateřským jazykem umějí velmi dobře česky, automaticky znají i český kulturní kontext. Taktéž upozorňuje, že se většina učitelů zaměřuje spíše na výuku předmětů než na vzdělávání dětí. "Bez změny orientace na dítě místo na obsah nejenže učitelé nepochopí potřeby majoritních dětí, ale ani dětí s odlišným mateřským jazykem," říká.

13.11.2017

Společné vzdělávání: 10 let po mezinárodní ostudě zkouší Česká republika nový model

Před 10 lety slyšelo Česko od Evropského soudu pro lidská práva, že diskriminuje Romy ve vzdělávání.

10.11.2017

FIFA pod tlakem: musí řešit zneužívání v souvislosti s výstavbou pro MS ve fotbale

FIFA by měla okamžitě jednat o řadě kritických doporučení uvedených ve zprávě jejího Poradního výboru pro lidská práva.

Další zprávy

Úspěchy

27.10.2017
Žena bojující za práva všech čínských žen: @ Čína

Su Čchang-lan propuštěna!

Su Čchang-lan byla ve čtvrtek 26. 10 propuštěna z detenčního zařízení, kde byla tři roky držena.