Rusko a Krym

Krym po anexi: Kritici obtěžováni, napadáni a mučeni

Krymským úřadům se nepodařilo vyšetřit mučení a sérii únosů kritiků režimu. Úřady se uchýlily k zastrašovacím kampaním, které mají za úkol umlčet disidenty.

Dokument Amnesty k porušování práv na svobodu projevu, shromažďování a sdružování na Krymu ukazuje, jak krymské orgány porušují  práva vůči pro-ukrajinským médiím a organizacím i vůči krymským Tatarům a jednotlivcům, kteří kritizují režim.

"Od doby, kdy Rusko anektovalo Krym, úřady používají širokou škálu taktik, aby umlčely disent. Záplava únosů mezi březnem a zářím (2014/15), vedla mnoho kritiků režimu k opuštění regionu. Ti, kteří zůstali, jsou den co den napadáni ze strany státních příslušníků, kteří mají umlčet protivníky,"řekl John Dalhuisen, ředitel Amnesty International pro Evropu a střední Asii.

Únosy a mučení - žádné vyšetřování

Od připojení Krymu k Rusku bylo alespoň sedm lidí uneseno. Jejich osud zůstává neznámý. Jeden z unesených byl nalezen mrtvý se známkami mučení.

Amnesty International zdokumentovalo zmizení tří krymských Tatarů. Islyam Dzhepparov (19) a  Dzhevdet Islyamov (23). Tito muži byli 29. září 2014 uneseni dodávkou čtyřmi muži v černých uniformách. Od té doby je nikdo neviděl. Reshat Ametov (39) byl unesen po loňské účasti na březnové demonstraci. Jeho tělo bylo později nalezeno se známkami mučení. Tyto incidenty nebyly ze strany krymských úřadů vyšetřovány.

V březnu roku 2014 byl ředitel Ukrajinského domu, organizace podporující ukrajinský jazyk a kulturu, Andriy Schekun, unesen proruskými milicemi. Po dobu 11 dnů byl držen na tajném místě, kde ho mučili elektrickým proudem. Po tomto incidentu byl předán ukrajinské armádě. Tři další členové této organizace zmizeli a nebyli nalezeni.

"Krymské úřady nám říkají, že stále vyšetřují všechny případy únosů a mučení. My ale musíme vidět konkrétní důkazy, že se tak děje." řekl John Dalhuisen.

Přísná opatření proti médiím

Státní úřady se na Krymu snaží vytvářet atmosféru strachu pomocí zastrašování a omezujících zákonů, které umlčují média a nevládní organizace.

Asi 30 ozbrojených a maskovaných mužů ze speciální policejní jednotky vpadlo 26. ledna 2015 do kanceláří krymské Tatarské televizní stanice ATR. Narušili tak vysílání a odvezli si všechny dokumenty datované od roku 2014.

Ještě před zásahem televizní stanice vykonávala autocenzuru, přestala používat slova jako je "anexe '' a" okupace ". Po několika dnech však dostala varování od úřadů, že jejich vysílání bylo označeno za " extremistické "a tím pádem jim hrozí trestní stíhání.

Několik novinářů a bloggerů uprchlo z Krymu, protože se báli perzekuce. Například velmi známá pro-ukrajinská bloggerka Liza Bogutskaya, která byla předvolána k výslechu poté, co úředníci z "Centra pro boj s extremismem" prohledali její dům a vzali si data ke kontrole.

Úřady požadují, aby se veškeré sdělovací prostředky znovu zaregistrovaly. QHA, velice známá krymská Tatarská tisková agentura se nemohla registrovat. Krym však nepřišel s žádným konkrétním vysvětlením.

Žádné právo protestovat anebo oslavovat krymskou tatarskou kulturu

Veřejné protesty byly na Krymu zakázány. Povolení pro kulturní akce a demonstrace krymských Tatarů velice často nnení uděleno. Akce, které jsou povoleny, se vždy konají na odlehlých místech. To platí zejména u případů kulturních tradic.

Řada významných nezávislých organizací, které se hlavně zabývají otázkami lidských práv, přestala existovat. Organizace Mejlis, která zaštiťuje krymskou tatarskou komunitu, nebyla uznána a jeho prominentní členové jsou obtěžováni a pronásledováni.

"Jeden rok od připojení Krymu je se postoj úřadů dá shrnout jednoduše – buď se vám tu líbí, a když ne, tak odejděte anebo mlčte," řekl John Dalhuisen.

"Sice je v mezinárodních kruzích jen malá chuť tlačit na Rusko, aby obnovilo územní celistvost Ukrajiny, ale mělo by se přinejmenším mnohem více apelovat na ruské představitele, aby respektovali lidská práva všech obyvatel Krymu."

Novinky

21.5.2019

NE českým zbraním do Jemenu

Pomozte nám s fotokoláží, kterou upozorníme na nadcházejícím zbrojařském veletrhu IDET na nezodpovědný český vývoz zbraní do Jemenu.

21.5.2019

Nevládky vyzývají předsedu Senátu Kuberu k omluvě za výroky z Terezína

Organizace posílají Jaroslavu Kuberovi otevřený dopis kvůli projevu na tryzně v Terezíně.

15.5.2019

šest zemí, kde se nechcete narodit

Často čteme o nejkrásnějších státech a místech světa. Jak to ale vypadá v těch, které jsou na té „opačné straně“? Podívejte se na země, kde by vzhledem k lidskoprávní situaci chtěl žít asi jen málokdo z nás. Dějí se tam různé věci, o mnohých z nich jste možná ještě nikdy neslyšeli.

13.5.2019

Alarmující stav justice v Polsku a Maďarsku je varováním i pro ČR, říká ředitel Amnesty

Projev ředitele Amnesty ČR Marka Martina na demonstraci Za nezávislou justici na Staroměstském náměstí v Praze.

13.5.2019

ŽIVÁ KNÍŽKA – VYPRÁVĚJ SVŮJ PŘÍBĚH

Česká Amnesty hledá příslušníky menšin žijících v ČR na dobrovolnou pozici živých knížek (www.amnesty.cz/vzdelavani/zive-knihy)

Další zprávy

Úspěchy

14.5.2019
Křesťanka obviněná z rouhání v ohrožení: @ Pákistán

Asia Bibiová je konečně volná!

Pákistánská křesťanka Asia Bibiová se bezpečně dostala z Pákistánu do Kanady, kde získala azyl. Informaci 8. května oznámil její právník. O den později zprávu potvrdilo i pákistánské ministerstvo zahraničních věcí. Bibiová už se v Kanadě setkala se svými dětmi.

Tyto webové stránka používají cookies pro zlepšení uživatelského komfortu, předvyplnění údajů podporovatele. Zjistit více... Díky za upozornění...