Rusko v Sýrii

Během ruských leteckých útoků v Sýrii došlo k zabití stovek civilistů. Dále byly silně poničeny obytné oblasti, domovy, mešita, rušné tržiště i zdravotnická zařízení. Pro Amnesty jsou to důkazy porušování mezinárodního humanitárního práva.

Zpráva s názvem Civilní objekty nebyly poškozeny": odhalení ruských útoků v Sýrii zdůrazňuje, jak vysokou cenu civilisté zaplatili za podezřelých ruských útoků po celé zemi. Zpráva se zaměřuje na šest útoků v Homsu, Idlibu a Aleppu, ke kterým došlo v období mezi zářím a listopadem v roce 2015, a při kterých přišlo o život nejméně 200 civilistů a asi tucet bojovníků. Vyjádření Amnesty International představuje důkazy o tom, že ruské orgány mohly lhát za účelem zakrýt civilní škody. Jednalo se např. o zničení mešity během jednoho útoku a polní nemocnice v jiném. Dokument také obsahuje důkazy naznačující, že Rusko používá mezinárodně zakázanou kazetovou munici a neřízené bomby v obydlených oblastech.

„Zdá se, že některé ruské letecké údery byly cíleny přímo na civilisty nebo civilní objekty, jelikož byly nasměrovány do obytných oblastí či na zdravotnická zařízení bez zjevných vojenských cílů, což má za následek úmrtí a zranění civilistů. Takové útoky platí za válečné zločiny, prohlásil Philip Luther, ředitel programu Amnesty International pro Střední východ a Afriku.

„Je nezbytné toto podezření z porušování mezinárodního práva nezávisle a nestranně vyšetřit.“

Ruské úřady tvrdily, že jejich ozbrojené síly cílí pouze na „teroristické" objekty. Po několika útocích reagovaly na zprávy o civilních obětech popíráním, že by došlo ke ztrátě civilních životů; po jiných útocích se nevyjádřily vůbec.

Amnesty International vyzpovídala očité svědky a přeživší po útocích, zkoumala video materiály a snímky znázorňující následky útoků a získala analýzu od zbrojních expertů. Útoky byly kromě těchto perspektiv zkoumány také v souvislosti s výpověďmi ruských autorit.

V jednom z nejsmrtelnějších útoků, který je popsán ve zprávě Amnesty International, byly vypáleny tři rakety přímo na rušné tržiště v centru města Ariha v oblasti Idlib, při čemž došlo k usmrcení 49 civilistů.

„Lidé křičeli, ve vzduchu byla cítit spálenina… Nastal chaos. Nacházela se tam základní škola, ze které vybíhaly vyděšené děti... Všude ležela zmrzačená a zohavená těla, uvedl Mohammed al-Qurabi Ghazal, místní mediální aktivista.

Mohammed po útocích viděl ženu sedící a plakající u řady 40 mrtvých těl. Během útoku ztratila manžela a tři děti.„Její děti byly doslova v pytlích. Od toho dne se z toho nemůžu dostat,“ dodal.

V dalším předpokládaném ruském útoku, ke kterému došlo 15. října v al-Ghantu v oblasti Homs, zemřelo nejméně 46 civilistů, včetně 32 dětí a 11 žen, které byly ukrývány v suterénu bytového domu. Video stopáž, která byla pořízena po útoku, nevykazuje žádné známky vojenské přítomnosti. Zbrojní odborníci, kteří analyzovali snímky z útoku, uvedli, že povaha zničení ukazuje na možné využití vzduchově-palivové výbušniny (také známé jako "vakuová bomba"), jejíž účinky jsou při použití v civilní oblasti nevybíravé.

V dalším útoku bylo zabito pět civilistů a tucet domů zničeno, když 7. října ruská námořnická řízená střela zasáhla bytové domy v Darat Izza v regionu Aleppo.

Pochybné ruské letecké údery také udeřily na nemocnice. Zdravotnická zařízení však mají podle mezinárodního humanitárního práva zvláštní ochranu. Útok na ně se tedy může počítat jako válečný zločin. Svědek útoku na polní nemocnici v Serminu v oblasti Idlib uvedl, že úder byl proveden v rámci promyšleného plánu, protože předtím, než byly shozeny rakety, nebylo letadlo vidět ani slyšet.

Reakce ruských úřadů k útoku na mešitu Omar bin al-Khattab v centru města Jisr al-Shughour v oblasti Idlib ze dne 1. října vyvolává závažné otázky o jejich taktice, jak zpochybnit kritiku jejich operací. Poté, co byly zveřejněny zprávy a fotky zničené mešity, ruské orgány reagovaly se slovy, že se jedná o “novinářskou kachnu”. Své tvrzení podložily satelitním snímkem, který ukazuje neporušenou mešitu. Nicméně, mešita ze snímku byla odlišná od té, která byla zničena během útoku.

„Tím, že ruské úřady představily satelitní snímky netknuté mešity a prohlásily, že se jedná o tu, která byla údajně zničena, vidíme, jak ruské autority manipulují s veřejností, aby se vyhnuly kritice a nebezpečí ztráty kontroly nad jejich akcí v Sýrii. Takové jednání naznačuje jejich neochotu vyšetřit nahlášené porušování mezinárodního práva. Ruské ministerstvo obrany musí pracovat více transparentně a zveřejnit cíle svých útoků, aby došlo k usnadnění posouzení, zda jsou jejich útoky v souladu s ruskými závazky vůči mezinárodnímu humanitárnímu právu," upřesnil Philip Luther.

Od té doby, co 24. listopadu došlo k sestřelení ruské stíhačky tureckým letectvem, ruské ministerstvo obrany vydává ještě méně informací o svých operacích v Sýrii, než tomu bylo předtím.

Amnesty International také shromáždila důkazy, včetně fotek a videozáznamů, které naznačují, že Rusové používají neřízené bomby v hustě osídlených civilních oblastech, jako např. mezinárodně zakázané smrtící kazetové zbraně. Kazetová munice se projevuje jako nerozlišující zbraň, která nesmí být použita za žádných okolností. Každá kazetová zbraň totiž při odpálení rozptýlí řadu menších bomb na ploše o velikosti fotbalového hřiště. Vzhledem k jejich časté nefunkčnosti představují pro civilisty hrozbu ještě několik let po jejich použití. Opakované použití neřízených bomb v blízkosti hustě obydlených civilních oblastech porušuje zákaz nerozlišujících útoků.

„Rusko musí přestat s nerozlišujícími a jinými nezákonnými útoky. Musí zastavit veškeré používání kazetové munice a neřízených bomb v civilních oblastech,“ uzavřel Philip Luther.

Novinky

15.2.2019

“Věděla jsem, že už nemůžu mlčet." Poznejte ženy, které bojují proti sexuálnímu násilí v Nepálu

Je sezóna udělování cen v Hollywoodu a rok poté, co hnutí # MeToo dominovalo ceremoniálu Oscarů, se o sexuálním obtěžování mluví globálně. Třeba i v asijském Nepálu.

15.2.2019

Dobrá zpráva: Případ polských žen se bude znovu vyšetřovat

Varšavský soud nařídil, aby bylo obnoveno vyšetřování se 14 polskými ženami.

14.2.2019

Evropské země odmítají přijímat migranty, počet příchozích však klesá

Více než dva týdny muselo devětačtyřicet migrantů z Libye strávit na moři, než jim maltské úřady umožnily vstup do země. Následně byli přerozděleni mezi Maltu a dalších osm zemí Evropské unie. Nejedná se o ojedinělý případ, evropské státy odmítají přijmout lodě s uprchlíky stále častěji.

14.2.2019

Krym: YouTube by se neměl podvolit nezákonným požadavkům Ruska

V reakci na zprávy, že ruský mediální regulátor Roskomnadzor nařídil, aby platforma pro hosting videí YouTube odstranila video o vězni svědomí a krymském obránci lidských práv Emir-Useinu Kukuovi , ředitelka Amnesty International Ukrajina Oksana Pokalčuková uvedla:

12.2.2019

REDAKTOR/KA WEBOVÝCH STRÁNEK (dobrovolnická pozice)

Amnesty International ČR hledá spolupracovníky a spolupracovnice do vzdělávacího projektu o lidských právech, kteří by se podíleli na vytváření obsahu a správě webových stránek www.lidskaprava.cz

Další zprávy

Úspěchy

23.1.2019

Maraton psaní dopisů - 16637 ručně psaných dopisů! Díky.

Je důležité si připomínat, že podpora lidských práv není samozřejmostí a stejně tak důležité je umět to ocenit!

Tyto webové stránka používají cookies pro zlepšení uživatelského komfortu, předvyplnění údajů podporovatele. Zjistit více... Díky za upozornění...