14.11.2017

Sýrie: Strategie „vzdát se nebo hladovět“ je zločin proti lidskosti

Všichni civilisté, kteří zažili obléhání a intenzivní bombardování, neměli jinou možnost než místo opustit nebo zemřít v rámci tzv. dohod o „usmíření“ mezi syrskou vládou a ozbrojenými opozičními skupinami.

9.11.2017

INFO.CZ: Britské zbraně v rukou Saúdů páchají zvěrstva v Jemenu. Obchod se za dva roky zvýšil o 500 %

V článku se mimo jiné píše: "Kritikou nešetří ani Polly Trustcottová z Amnesty International. „Tato čísla jsou další připomínkou toho, jak se vláda Spojeného království zřejmě víc zajímá o konečný součet financí za prodej v oblasti zbrojního průmyslu, než o potřebu chránit civilní obyvatelstvo,“ říká analytička zahraničních vztahů z britské pobočky Amnesty Internetional."

10.10.2017

Velká Británie: Amnesty odhalila nelegální obchod se zbraněmi s Jižním Súdánem v hodnotě 46 milionů dolarů vyjednaný přímo před očima úřadů

Zpráva zveřejněná dnes Amnesty International odhaluje, jakým způsobem fiktivní firma (tzv. „prázdná skořápka“) z centra londýnského West Endu posloužila jako prostředník v obrovských potenciálních obchodech se zbraněmi do válkou zničeného Jižního Súdánu a dalších zemí, a to díky mezerám v zákonech, které dělají z Velké Británie útočiště pro firmy zapojené do nelegálních převozů zbraní.

26.9.2017

České zbraně v Ázerbájdžánu – opravdu funkční kontrola?

Podle sdělení HN došlo k tomu, že se v Ázerbajdžánu přes zbrojní embargo objevily mimo jiné české zbraně Dana – M1.

Vývoz zbraní z ČR za rok 2016: Česko stále více vyzbrojuje země s represivním režimem!

Amnesty analyzuje výroční zprávu Ministerstva průmyslu a obchodu ČR.

Na svém zasedání 24. července 2017 česká vláda projednala a následně vzala na vědomí výroční zprávu Ministerstva průmyslu a obchodu ČR o obchodu s vojenským materiálem za rok 2016. Podle tohoto dokumentu byl v roce 2016 vyvezen vojenský materiál za 18,6 miliardy korun, čímž vzrostl objem exportu od roku 2015 o dalších 25 %. Čeští zbrojaři tak zaznamenávají neustálý nárůst tržeb.

Amnesty International považuje za alarmující, že čeští zbrojaři nevyváží jenom do zemí, kde jsou místní režimy stabilní a v principu nerepresivní. Vývoz do nestabilních zemí představuje hrozivých 44%, což je v absolutních číslech větší objem než v roce 2015. Podle dat zveřejněných ve výroční zprávě za rok 2016 je stále více normální dodávat vojenský materiál represivním režimům, které ho následně účinně využívají proti svým kritikům, civilnímu obyvatelstvu nebo kde hrozí riziko jeho přeprodávání.

Mezi nejvíc problematické země patřily Spojené Arabské Emiráty, Egypt či Saúdská Arábie. Jde o země, kde často neexistuje jakákoliv kontrola ozbrojených složek nebo nezávislé soudnictví a policie. Zároveň se jedná o země, které často hrubě porušují lidská práva a v rámci boje proti terorizmu pronásledují jakékoliv kritické hlasy, které zaznívají.

I když jsou transfery často omlouvány bezpečnostními nebo zahraničněpolitickými zájmy České republiky, jejich možný dlouhodobý efekt není z pohledu Amnesty International dostatečně reflektován. Především z pohledu dodržování alespoň základních lidských práv vzbuzují tyto transfery objektivní pochybnosti o kvalitě vyhodnocení lidskoprávních rizik. 

Nová výroční zpráva a trend z posledních let naznačují, že export vojenského materiálu z České republiky neustále roste, přičemž se tak děje na úkor lidských práv, která ustupují ekonomickým zájmům.

„Česko stále více vyváží do zemí, které nedodržují lidská práva. Nejen, že jsou zde často zbraně zneužívány, je i velmi složité pohyb zbraní kontrolovat a sledovat. O koho jde a jak respektuje lidská práva, to není pro úřady žádným tajemstvím. Navíc sledujeme jasný trend kontrolu nadále omezovat, což by bylo nejenom nemorální, ale odporovalo by i základním legislativním normám,“ vysvětluje Martin Balcar, vedoucí kampaní Amnesty International ČR.

Standardy, které by měla Česká republika ve svém licenčním systému implementovat, ale často podléhají neveřejným zahraničněpolitickým zájmům, které obcházejí i závazné standardy na úrovni Evropské unie. V tom by pro ČR, jako i pro všechny země EU, mělo být vodítkem osm kritérií Společné pozice Rady EU 2008/944/SZBP. Posouzení lidskoprávních rizik je hned druhým na tomto seznamu. V praxi ale dochází k rozdílnému vyhodnocování, které v konečném důsledku nemusí být závazné. Vzniká tak paradox, při kterém jasně stanovené kritéria podléhají subjektivní interpretaci národních států a jejich obchodněpolitických zájmů. Lidská práva, jak se zdá, tento boj prohrávají.

„Situaci by jednoznačně prospělo více koordinace a společných postupů ve vyhodnocování rizik exportů. Dnes se totiž konkurence mezi zbrojaři často přenáší na politickou půdu na úkor ochrany lidských práv,“ dodává Balcar.

 




Souhlasím se zpracováním osobních údajů podle Zásad o ochraně a zpracování osobních údajů AI ČR
Celé znění výzvy

Počet zničených zbraní

4 2 3 8