Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Džihádisté zavraždili známou marockou fotografku. Její smrt oplakávají i na Západě

Svět

  7:10
MARAKÉŠ - Při teroristickém útoku v burkinafaském Ouagadougou předminulý týden přišla o život i marocká fotografka francouzského původu. Leila Alaouiová, ikona marockých žen i bojovnic za lidská práva, se tak stala další obětí teroristů z Al-Káidy. Její smrt ale nezasáhla jen krajany v Maroku, kde se její pohřeb stal manifestací. Emoce vzbudila i na Západě, kde za ni francouzský parlament držel minutu ticha.

Leila Alaoui podlehla zraněním, které utrpěla při teroristickém útoku v Ouagadougou. foto: Twitter.comReprofoto

Útoky v Burkině Faso: 29 obětí, teroristé zabíjeli jen bělochy, tvrdí svědek

Ta kavárna byla oblíbeným cílem turistů i cizinců žijících v Ouagadougou trvale. V páteční večer před ní zrovna parkovala i Leila Alaouiová, francouzsko-marocká fotografka a bojovnice za lidská práva. V Ouagadougou zrovna pracovala na projektu neziskové organizace Amnesty International, který měl za cíl zkoumat a ukázat posílení ženských práv v Africe, konkrétně právě i v Burkině Faso.

Když útočníci z teroristické organizace Al-Káida začali na návštěvníky kavárny střílet, Alaouiová byla dvakrát postřelena - do nohy a do hrudníku. Útok nicméně přežila, den poté ještě komunikovala se svými blízkými a ujišťovala je, že bude v pořádku. Nestarala se příliš o svůj zdravotní stav, chtěla pouze vědět, co se stalo s Mahamadem Ouedraogoem, řidičem organizace Amnesty International, s nímž ten večer v autě seděla. Nikdo neměl sílu jí říct, že byl zabit.

Pak ale přišla rána - ačkoliv byla po operaci ve stabilním stavu a nikdo nepochyboval o uzdravení, její srdce postihl v neděli po útoku infarkt. Alaouiová zemřela ve věku 33 let. O její smrti v pondělí ráno informovala organizace Amnesty International.

Ikona marockých žen

Leila Alaouiová se narodila ve Francii a vyrostla v Maroku. V New Yorku vystudovala fotografii a následně spolupracovala s humanitárními organizacemi, zejména s Amnesty International. Publikovala rovněž v New York Times nebo v magazínu Vogue.

Ve svých reportážních a fotografických projektech se zaměřovala na život menšin a na lidská práva, zvláště ta ženská. O svých objektech říkala: „Nechci je zobrazovat zranitelné a utrápené. Když se na vás někdo podívá, vidí člověka, skutečného, silného, krásného. Nechci mít blahosklonný přístup.“

Ve Francii v době její smrti zrovna probíhala výstava zobrazující marockou komunitu v tradičních oděvech.

Svůj poslední projekt zasvětila tématu postavení žen v burkinafaské společnosti. Amnesty ji do země vyslala, neboť zde nebyly žádné indicie hrozícího nebezpečí. „Ouagadougou nebylo považováno za vysoce rizikovou destinaci a Leila měla podporu kolegů z místní kanceláře,“ uvedla organizace.

Minuta ticha a demonstrace

Její nenadálá smrt tak zasáhla nejen kolegy z organizace. „Leila byla neobyčejná mladá žena. Chtěli jsme s ní pracovat kvůli jejímu talentu a jejímu zapálení, s nímž pomáhala ženám, dívkám a opomíjeným lidem vypovědět svůj příběh,“ uvedla ředitelka burkinafaské kanceláře Amnesty International Yves Boukari Traoréová pro server The Guardian.

V Burkině Faso zabíjely ‚děti‘. Útočníci měli problém unést zbraně, popsala žena

„Bojovala, aby dala život těm, na něž společnost zapomněla: lidem bez domova, migrantům, a to nasazením jediné zbraně: fotografováním,“ napsal pak reportér Dan Bilefsky z New York Times.

„Reprezentovala arabské ženy ve světě umění a když došlo na téma imigrace a ženských práv, byla také vizionářkou,“ přidává ve své výpovědi pro server The Independent její setřenice Yalda Alaouiová.

Ve středu, v den pohřbu, se na její počest konalo po celém Maroku několik demonstrací, pohřbu v Marakéši se pak zúčastnilo asi tisíc lidí. A odezvu měla její smrt i v Evropě - například francouzský parlament uctil její památku minutou ticha .

Další lidé sdíleli slova útěchy a zármutku na sociálních sítích. Mezi nimi i organizace SFGC pracující se syrskými uprchlíky v Libanonu. „Tvůj odkaz bude i nadále inspirovat syrskou, palestinskou a libanonskou mládež, tu, která vložila své příběhy do tvých schopných rukou,“ napsali její zástupci na Twitteru.

A Yalda Alaouiová k tomu smutným hlasem dodává: „Nic z toho mi ale mou sestřenici, která pro mě ale byla jako sestra, nevrátí.“

Autor: