Státy EU se po roce a půl vrátily k hovorům o evropských hodnotách v Polsku a Maďarsku

Studio ČT24: Zpravodaj Lukáš Dolanský k aktuálním jednáním v Bruselu (zdroj: ČT)

Zástupci vlád členských zemí Evropské unie se v úterý po roce a půl vrátili k dlouhodobě probíhajícímu řízení s Varšavou a Budapeští. Situace kolem vlády práva a evropských hodnot v Polsku a Maďarsku se v poslední době zhoršuje, řekla před jednáním s ministry místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová. Jedním z dokladů horšící se situace je nový maďarský zákon zakazující na školách materiály zobrazující homosexualitu či změnu pohlaví nebo například polská soudní reforma, doplnil zpravodaj ČT v Bruselu Lukáš Dolanský.

Šéf maďarské diplomacie Péter Szijjártó naproti tomu kritizovanou normu hájil s tím, že nechává sexuální výchovu dětí na rodičích. „Zákon pouze říká, že sexuální výchova dětí do osmnácti let je výhradním právem rodičů, to je celé,“ prohlásil ministr zahraničí s tím, že norma není namířena proti jakékoli komunitě, ale pouze proti pedofilům.

Zákon kritizují i aktivisté a lidskoprávní skupiny jako diskriminační vůči komunitě LGBT (leseb, gayů, bisexuálů a transgenderových osob).

Situace se posunula špatným směrem, tvrdí Jourová

Komise prý v mezidobí sledovala vývoj kolem omezování nezávislosti polské justice či maďarských norem oklešťujících pluralitu médií, akademické svobody nebo činnost nevládních organizací. „V obou zemích se situace posunula špatným směrem,“ řekla před jednáním Jourová.

„Je to na politické verbální rovině. Jednotlivé členské státy kritizují Maďarsko a Polsko. Ty se hájí,“ říká zpravodaj Dolanský s tím, že o termínu konkrétních závěrů není dosud jasno. „Budou s tím muset souhlasit všechny členské státy,“ dodal.

Řízení s Polskem začalo v roce 2018, s Maďarskem o rok později. Ani jedno však zatím nedospělo k výsledku. Zatímco Evropský parlament situaci v obou zemích kritizuje a vyzývá ke konkrétním krokům včetně zastavení financí z unijního rozpočtu, členské země se na dalším postupu neshodly.

Právě jejich jednomyslnost je přitom potřeba, aby mohly být v rámci řízení podle sedmého článku smlouvy o Unii státy porušující hodnoty potrestány například odebráním hlasovacích práv v Radě EU.

„Může se to vléct, může se přistoupit k nějakému hlasování třeba příští rok a může se stát zázrak a Maďarsko a Polsko učiní takové kroky, které způsobí, že to zastavíme,“ prohlásila Jourová s tím, že podobné řízení běží vůbec poprvé a není proto zcela jasné, k čemu povede.

„Evropská unie není v první řadě jednotný trh nebo měnová unie. Jsme společenstvím hodnot, které nás všechny vážou,“ prohlásil německý státní tajemník pro evropské záležitosti Michael Roth.

Třináct zemí vyzvalo Komisi k zásahu

Třináct evropských států také během úterka ve společném prohlášení vyjádřilo „hluboké znepokojení“ kvůli novému maďarskému zákonu. Skupina vyzvala Evropskou komisi, aby zasáhla. Vznik společné deklarace iniciovala Belgie, svůj podpis připojila také Francie, Německo, Irsko, Španělsko, ale i Nizozemsko, Lucembursko a Dánsko, Finsko či Švédsko nebo tři pobaltské země.

„Naléhavě žádáme Evropskou komisi, jakožto strážkyni smluv, aby využila všechny nástroje, které má k dispozici, k zajištění plného dodržování evropského práva, včetně předložení sporu Soudnímu dvoru EU,“ uvedli signatáři.

U příležitosti setkání ministrů členských zemí Evropské unie v Lucemburku francouzský ministr pro evropské záležitosti Clément Beaune vyjádřil také „lítost“ nad zákazem duhového osvětlení stadionu při utkání fotbalového mistrovství Evropy mezi Německem a Maďarskem v Mnichově. Zákaz UEFA naopak uvítalo Maďarsko.

Německo, jako hostitelská země zápasu, chtělo duhovým osvětlením protestovat proti novému maďarskému zákonu. Místo mnichovského stadionu budou během zápasu barvami duhy osvětlené stadiony ve Frankfurtu nad Mohanem, Kolíně nad Rýnem, Berlíně, Mohuči, Wolfsburgu a Augsburgu.