Článek
Signatářů může přibývat, jelikož podpisy se stále shromažďují, píše polský web. K současné výzvě se mimo jiné připojili také soudci nejvyššího soudu a mezi nimi Wlodzimierz Wróbel, který na svém facebookovém účtu zveřejnil i jména dalších 93 svých současných a bývalých kolegů.
„My, níže podepsaní soudci nejvyššího soudu vyzýváme všechny orgány státu, aby vyplnily nařízení Soudního dvora EU z 14. července 2021 (...) a rozsudek tohoto soudu z 15.července 2021 (...) včetně okamžitého pozastavení činnosti disciplinární komory nejvyššího soudu,” píše se v prohlášení. Pokud tak úřady neučiní, bude to podle těchto současných a bývalých soudců porušením unijního práva a také to poškodí polský ústavní řád.
Disciplinární režim polských soudců odporuje právu EU, rozhodl unijní soud
Soudní dvůr EU v polovině července dospěl k závěru, že existují pochybnosti o nezávislosti a nestrannosti polské disciplinární komory, která vede se soudci kárná řízení. Vyzval Varšavu k nápravě. EU Polsku pohrozila finančními postihy, pokud tak neučiní. Varšava zatím žádné kroky v souladu s rozhodnutím soudu nepodnikla, napsala agentura AP. Naopak polský ústavní soud krátce před rozhodnutím Soudního dvora EU shledal, že dřívější předběžná opatření, kterými unijní soud nařídil přerušit práci zmíněné komory, odporují polské ústavě.
Premiér Mateusz Morawiecki nicméně minulý týden nevyloučil možnost revize sporné disciplinární komory, jelikož podle něj nesplnila všechna očekávání, píše agentura AP.
Polsko odmítá předběžná opatření soudu EU jako protiústavní
Případ disciplinární komory je součástí širšího sporu, který již několik let vede Brusel s Varšavou o soudní reformu. Ta má podle polské vlády zvýšit efektivnost soudů a zbavit je pozůstatků komunismu. Kritici reformě vyčítají, že posiluje politický vliv současné vlády na justici a omezuje nezávislost soudů. „Reformy polského soudního systému, včetně posledního vývoje, jsou nadále důvodem k vážným obavám,” konstatovala před několika dny Evropská komise ve svém ročním hodnocení stavu právního státu ve všech členských zemích EU.
Varšava také tvrdí, že záležitosti soudnictví spadají do výlučné kompetence členských států EU. Polský ústavní soud, který tvoří převážně soudci nominovaní vládním táborem, se rovněž zabývá otázkou, zda má polská ústava přednost před právními předpisy Evropské unie. Jeho jednání v této záležitosti bylo odročeno na srpen.