Problémy v Polsku a Maďarsku dál ohrožují právní stát, v Česku vázne vyšetřování korupce, tvrdí Komise
V Maďarsku a Polsku přetrvávají významné problémy ohrožující nezávislost justičních orgánů, pluralitu médií či efektivní boj proti korupci a střetu zájmů. V každoročním hodnocení stavu právního státu v členských zemích to ve středu uvedla Evropská komise. Česká republika v posledním roce zavedla některé přínosné reformy v justici, nadále má však nedostatky ve vyšetřování korupce, zejména u případů týkajících se vysokých míst.
Členské země splnily dvě třetiny doporučení, většina států však stále vykazuje nedostatky. Celkový stav demokracie a právního státu v Evropské unii zůstává na podobné úrovni jako loni, tvrdí místopředsedkyně Komise Věra Jourová.
Stejně jako ve třech předchozích případech hodnotila Komise čtyři oblasti: soudní systémy, boj proti korupci, pluralitu médií a celkovou kontrolu a vyváženost institucí.
‚Transparentnost, ne utlačování.‘ Zahraniční vlivy v Unii má nasvítit balíček na ochranu demokracie
Číst článek
„Nikdy nebudu zcela spokojena, protože, obecně řečeno, je tu ještě spousta věcí ke zlepšení,“ konstatovala Jourová, jejíž tým koordinoval přípravu čtvrté výroční zprávy.
Nedostatky se netýkají pouze Maďarska a Polska, tyto dvě země však podle Komise vykazují ve zmíněných kapitolách největší mezery. Maďarsko sice přišlo s některými reformami v boji s korupcí či střetem zájmů, jimiž unijní exekutiva podmínila uvolnění zmrazených peněz z evropských fondů, neukázalo však jejich fungování v praxi.
Situace v Polsku, jemuž Evropská komise zatím také blokuje výplatu peněz z mimořádného postpandemického fondu, se pak od loňska prakticky nezměnila.
Brusel má obavy, že vlády v obou zemích se snaží omezovat nezávislost justice, neumožňují efektivní vyšetřování korupce a střetu zájmů či omezují práva menšin a nevládních organizací. Například pluralita médií je podle úterní zprávy ve velkém ohrožení vedle Polska a Maďarska také v Rumunsku a Bulharsku.
Výsledek Česka
PRŮZKUM: Soudům v Česku věří dvě třetiny lidí, váhají ale u rozhodnutí o politicích nebo policii
Číst článek
Česká vláda sice letos přijala protikorupční strategii na období let 2023 až 2026, její celkový přístup k protikorupční politice ale podle Komise čelí kritice.
Pozornost upírá unijní exekutiva na vyšetřování korupčních případů na vysokých místech, kde podle ní blokují pokrok některá procesní zdržení a „možné politické zásahy do korupčních případů z vyšších pater vzbuzují obavy“.
V tomto bodě Česko na rozdíl od doporučení týkajících se majetkových přiznání či boji proti střetu zájmů neučinilo od loňska žádný pokrok. Experti a zástupci podniků hodnotí podle eurokomisařů rozšíření korupce ve veřejném sektoru jako nadále relativně vysoké.
Pozitivní vývoj naproti tomu Brusel vidí v oblasti justice. Česko podle komise zavedlo jednotný a transparentnější systém výběru soudců a posunulo kupředu reformu státních zastupitelství, která však stále nebyla definitivně schválena.
Unijní exekutiva také uvedla, že Česko posílilo nezávislost Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, a to díky loňské úpravě zákona, která zbavila premiéra vlivu na jmenování a odvolávání jejích členů. Rovněž rady dohlížející na Českou televizi a Český rozhlas by měly díky dodatkům v zákonech méně podléhat politickému vlivu.
S Pavlem začíná nová etapa ve vývoji demokracie. Rok 1989 je definitivně minulostí, míní Přibáň
Číst článek
Obavy Komise nadále vzbuzují hlavně ekonomické problémy, jimž čelí nezávislá média nucená k omezování výdajů a propouštění. Komise upozorňuje také na rostoucí počet online útoků a výhrůžek, jímž čelí novináři, zejména ženy.
Přes pokrok v dalších otázkách podle komise zůstávají v Česku problémy například v podmínkách práce organizací hájících sexuální menšiny či nejasnosti kolem etických pravidel pro zákonodárce.
Zpráva je pro členské země nezávazná, Komisi slouží jako východisko pro doporučení a dialog se státními orgány. Dokument vznikl na základě kombinace faktů a toho, jak jednotlivé oblasti právního státu vnímají obyvatelé konkrétních zemí. Podle Jourové se analýza opírá o údaje od více než 500 orgánů, zatímco před třemi lety jich bylo jen 300.
