Strana Právo a spravedlnost se po osmileté vládě v Polsku zabydlela ve státních strukturách a konsolidovala moc. Po nedělních parlamentních volbách by ráda pokračovala směr maďarský Orbánův model. To by představovalo významné úskalí pro polskou demokracii, upozorňuje v rozhovoru pro iROZHLAS.cz analytička Helena Chmielewská-Szlajfer.

Rozhovor Varšava 6:00 14. října 2023 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Polsko čekají v neděli parlamentní volby, o kterých se mluví jako o nejdůležitějších v Evropské unii tento rok. Jednoduchá otázka: Proč? V čem jsou tak důležité?
V podstatě proto, že demokratické základy jsou v ohrožení. Dostali jsme už malou ochutnávku toho, jak to může vypadat, pokud by pokračovala vláda Práva a spravedlnosti. Vidíme to na příkladu, jak probíhala kampaň, sledujeme, co jsou ochotni udělat.

U Poláků stále vede Právo a spravedlnost. Opozice ale stáhla náskok, ukazuje předvolební průzkum

Číst článek

Není žádným tajemstvím, že Jarosław Kaczyński (vicepremiér a předseda PiS) otevřeně přiznává, jak velmi oceňuje maďarský model. O něm mluví premiér Viktor Orbán jako o formě „iliberální“ demokracie, která konsoliduje moc, stát má pod kontrolou média, velké firmy jsou vlastněny spřátelenými oligarchy. To je v podstatě autokratické vedení a je to něco, k čemu bychom mohli předpokládat, že bude PiS směřovat.

Vláda PiS se už odhodlala k zásahům do soudnictví, což je něco, kvůli čemu vede Brusel s Varšavou spor. Můžete jmenovat nějaké další příklady, které podporují vaše tvrzení?
Můžu uvést příklady z nedávné doby. Polska Press, noviny vlastněné společností Orlen, která vydává lokální zpravodajství, odmítla otisknout předvolební oznámení Lewice a Třetí cesty. Ospravedlňovali to tím, že se redakce neztotožňují s jejich politikou. Tohle je jednoznačně z „Orbánovy příručky“.

Rozdílný přístup k jednotlivým stranám byl také očividný při televizní debatě. Na Donalda Tuska (lídra opoziční Občanské koalice) směřovalo velmi ostré světlo, které bylo přímo před ním. A je složité se soustředit, když máte světlo v očích.

Poland's highly anticipated election debate between opposition leader Donald Tusk and Prime Minister Mateusz Morawieck has turned into a farce as the format of the show on state TV ruled out the possibility of … any actual debate.https://t.co/timTx07sNQ

— POLITICOEurope (@POLITICOEurope) October 9, 2023

Další věc byla, že kandidáti měli instrukce, aby si na debatu přivedli jednoho člověka, premiér Mateusz Morawiecki přišel se skupinou lidí. Zdají se to být maličkosti, ale ve výsledku to zas taková banalita není.

7 minut za 8 let

Jak byste charakterizovala polskou předvolební kampaň? Šlo o rovný boj? Měly strany stejné podmínky?
Ani náhodou.

Teď jsem jmenovala pouze věci, které se dějí de facto v zákulisí. Ale vrátím se k té televizní debatě – už jenom fakt, že to nebyla debata, spíše minutová prohlášení, otázky delší než odpovědi. Celkový dojem z jednoznačně provládního pořadu by se ze strany opozice dal glosovat tak, že Tusk dostal po osmi letech, kdy si ho na obraz nezvali, sedm minut.

Žádnému novináři z jiného média nebylo dovoleno přijít a přitom byla vedena dvěma novináři ze státní televize, která šíří vládní propagandu. Navíc ty otázky rozhodně nebyly neutrální. A moderátorka Anna Bogusiewicz-Grochowská uzavřela pořad velmi osobním komentářem na Tuskovu adresu. Nedokázali ani předstírat nezaujatost.

Je evidentní, co PiS plánuje dál, ani se to nesnaží příliš skrývat. Dalším krokem by mohlo být znemožnit opozičním stranám, aby se snažily zviditelnit, nejprve v mediálních domech, které mají pod kontrolou – což nemusí být pouze televize, ale také lokální média, jak už jsem zmínila.

‚Orbánizace‘ V4

Říkáte, že některé prvky, které do politiky vkládá PiS, jsou inspirované Orbánem a jeho stranou Fidesz, která je v Maďarsku u moci už 13 let. Tohle jsme pozorovali už při nedávných volbách na Slovensku, kde si zase Orbánův styl „vypůjčil“ šéf Smeru Robert Fico. Stává se z toho tedy společný jev pro země střední Evropy?
Krátká odpověď by byla ano, bohužel.

Ale je to mnohem komplikovanější a váže se k historii visegrádského regionu. Můžeme se podívat na to, jak se země střední Evropy vyrovnávaly s koncem komunistického režimu, což se následně propsalo právě do forem vládnutí.

Díky Ficovi už Orbán nemusí být v izolaci. Mohou spolu ‚napínat‘ Evropu a brzdit vyzbrojování Ukrajiny

Číst článek

V některých případech pak inklinovaly k formě semi-autoritářských režimů. Na Slovensku to byla vláda Vladimíra Mečiara a Slováci se z toho dostávali mnoho let.

Každá země vede své vlastní boje s komunistickým dědictvím a různými formami národního autoritářství, jehož nová forma se zhmotnila v Orbánovi. Řekla bych, že je to úplně nový hráč a způsob jeho vlády se zdá být velmi lákavou inspirací. Jednoduše proto, že do politiky vnesl neotřelé praktiky. Jako první si efektivně pohrával a stále pohrává s Evropskou unií, zároveň zvládá držet vřelé vztahy s Ruskem.

A když to vztáhneme na Polsko? Jak se to projevuje tam?
Je třeba si uvědomit, že PiS trvalo osm let, aby zemi dostala do fáze, ve které je nyní. V podstatě začíná konsolidovat moc a snaží se napodobit Orbánův způsob. Ale současná vláda v Polsku má jedno velké minus, které zpomaluje nastolování „orbánizace“ – chybí jí ústavní většina. Tu se PiS nepodaří získat ani po těchto volbách, ale za dobu, co v zemi úřaduje, si už dosadila na potřebná místa své lidi a prostor pro manipulaci má větší.

Unijní ‚potížista‘

Narážíme na témata, která se propisují do vztahu Polska s EU. Ale mimo to, že podobně jako v případě zmiňovaného Maďarska dlouhodobě řeší spor o vládu práva, je polský hlas v Bruselu slyšet. Jakým je z vašeho pohledu hráčem na unijní úrovni?
Polsko je v EU významný hráč už jenom s ohledem na svou velikost. To umožňuje polské vládě být víc agresivní, protože ví, že si to může dovolit. Ale Unie k Polsku přistupuje s mnohem větší opatrností, snaží se totiž vyvarovat stejného nezdaru jako s Maďarskem.

Kaczyński versus Tusk. Polské volby jsou pro EU teď ty nejdůležitější, soudí analytik

Číst článek

Ruská invaze na Ukrajinu jednoznačně připsala Polsku určité politické kredity, narostl jeho význam. Díky tvrdému přístupu se stalo okamžitě mnohem významnějším. Jak ale vidíme, má to své limity.

Zásluhy Polska šly hlavně za občanskou společností, třeba v počtu uprchlíků, které přijala. Nyní však politická reprezentace udělala pár přešlapů. Zatímco minulý rok děkoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj přímo prezidentu Andrzeji Dudovi, teď už děkoval „jenom“ Polákům. Tato změna tónu také něco vypovídá.

Přestože Polsko v posledních téměř dvou letech posílilo svou pozici, nepřestane být potížistou, pro kterého není snadné získat evropské fondy, pokud bude vláda PiS stupňovat svou rétoriku.

Proč tomu tak je?
Právo a spravedlnost Evropská unie nezajímá a to navzdory průzkumům veřejného mínění, ze kterých vychází, že většina Poláků vnímá Unii optimisticky. Nicméně je třeba dodat, že tento kladný přístup je založený na transakcích – doceňují, že se mohou volně pohybovat, dostávají evropské peníze.

PiS z mého pohledu naprosto rezignovala na možnost tohoto potenciálu využít. A pokud získá mandát pro další vládu, bude na tento aspekt brát ohledy ještě méně.

Anna Urbanová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít