8.1.2021
Nejméně 100 mrtvých v další vlně násilí proti etnickým menšinám v Etiopii
Amnesty reaguje na děsivé zabití nejméně 100 lidí ozbrojenými útočníky v etiopském regionu Benishangul-Gumuz ráno 23. prosince.
3.11.2020
Náhorní Karabach: Použití zakázané kazetové munice
Amnesty po útoku na město Barda v Ázerbájdžánu potvrdila první použití, již zakázaných, kazetových pum v současném konfliktu v Náhorním Karabachu.
21.10.2020
Vyzýváme ministra Petříčka: Zastavte vývoz českých zbraní do Turecka, mohou končit v Náhorním Karabachu
Amnesty spolu s dalšími nevládními organizacemi posílá otevřený dopis ministru zahraničí Tomáši Petříčkovi.
2.10.2020
Náhorní Karabach: Ázerbájdžán a Arménie musí chránit civilisty
Amnesty vyzývá všechny strany konfliktu v odtržené oblasti Ázerbájdžánu v Náhorním Karabachu, aby plně respektovaly mezinárodní humanitární právo a chránily civilisty před dopady ozbrojených akcí.
Náhorní Karabach: Použití zakázané kazetové munice
Amnesty po útoku na město Barda v Ázerbájdžánu potvrdila první použití, již zakázaných, kazetových pum v současném konfliktu v Náhorním Karabachu.
28. října 2020, přibližně ve 13:30 místního času, byly do Bardy vystřeleny Smerchové rakety, které zasáhly obytnou čtvrť poblíž nemocnice. Kancelář ázerbájdžánského generálního prokurátora uvedla, že bylo zabito nejméně 21 lidí, podle odhadů je dalších 70 zraněno.
“Střelba z kazetové munice do civilních oblastí je krutá a bezohledná.”
Marie Struthers, regionální ředitelka Amnesty pro východní Evropu a střední Asii
Krizoví experti Amnesty ověřili snímky (pořízené reportéry Vice News) úlomku kazetové munice 9N235 z ruských raket 9M55 Smerch, které byly na město vystřeleny arménskými silami. „Střelba kazetové munice do civilních oblastí je krutá, bezohledná a způsobuje nespočet úmrtí a utrpení,“ uvedla Marie Struthers, regionální ředitelka Amnesty pro východní Evropu a střední Asii."
Jak se tento konflikt stále stupňuje, ázerbájdžánští, arménští i Arménií podporovaní vojáci se stávají vinnými z používání zakázaných zbraní, které ohrožují životy nevinných civilistů. "Kazetová munice je ze své podstaty bezohlednou zbraní a její použití za jakýchkoliv okolností je podle mezinárodního humanitárního práva zakázáno. Znovu vyzýváme obě strany, aby okamžitě přestaly používat kazetovou munici a upřednostnily ochranu civilistů,“ dodala Struthers.
Dne 5. října Amnesty identifikovala kazetovou munici M095 DPICM, která byla podle všeho vypálena ázerbájdžánskými silami na Stepanakert, hlavní město regionu Náhorního Karabachu. Minulý týden Amnesty rovněž vyzvala Arménii i Ázerbájdžán, aby okamžitě zastavili používání těžkých výbušných zbraní s rozsáhlými účinky v hustě osídlených civilních oblastech.
Kazetová munice
Kazetová munice je bezohlednou zbraní, která škodí civilnímu obyvatelstvu ještě roky po jejím použití, a je mezinárodně zakázána smlouvou podporovanou více než 100 státy. Amnesty vyzývá Arménii a Ázerbájdžán, aby se staly součástí Úmluvy o zákazu kazetové munice. Rozptyluje totiž stovky menších bomb nebo munice v široké oblasti. Odhaduje se, že 5 až 20 procent kazetových pum po dopadu neexploduje. Představují pak pro civilisty hrozbu podobnou hrozbě nášlapných min. Použití těchto zbraní porušuje zákaz necílených útoků z důvodu pokrytí širokého prostoru vypuštěných bomb. To představuje nebezpečí pro všechny, kteří přijdou do styku s nevybuchlou municí.
Pozadí konfliktu
Dne 27. září vypukly v oblasti Náhorního Karabachu těžké boje mezi Ázerbájdžánem, Arménií a Arménií podporovanými složkami. V posledním měsíci došlo mezi oběma stranami k výměně dělostřelecké a raketové palby. Amnesty vyzvala všechny strany konfliktu, aby plně dodržovaly mezinárodní humanitární zákony a chránily civilisty před dopady bojových akcí.
