20.10.2022
Ruské útoky na energetickou infrastrukturu jsou válečné zločiny
20. října oznámily ukrajinské úřady, že dojde v celé zemi k výpadkům elektřiny poté, co bylo v posledních dnech vážně poškozeno přibližně 40 % energetických zařízení v zemi po ruských útocích.
11.10.2022
Ruské útoky na Kyjev a další města jsou eskalací válečné agrese a evidentní porušení válečného práva
Rusko v posledních dnech masivně útočí na Kyjev, další ukrajinská města a infrastrukturu.
19.9.2022
Masové hroby v Izjumu potvrzují nejčernější obavy. Všichni pachatelé musí skončit před soudem, vyzývá Amnesty mezinárodní společenství
V lese poblíž města Izjum v Charkovské oblasti, které ukrajinská armáda znovu dobyla po několikaměsíční ruské okupaci, došlo k nálezu masového pohřebiště s těly ukrajinských civilistů a vojáků.
13.9.2022
Při osvobozování ukrajinského území je klíčové zajistit důkazy o možných válečných zločinech
V posledních dnech měly ukrajinské síly znovu získat kontrolu nad více než 3 000 km čtverečních území, které dříve okupovalo Rusko, včetně Izyumu a Kupjanska, dvou klíčových měst v Charkovské oblasti.
„Desítky mrtvých u orloje“. Aktivisté Amnesty připomněli zabíjení civilistů na Ukrajině
Přesně měsíc od začátku ruské invaze na Ukrajině jsme připomněli, že ruský režim prokazatelně páchá válečné zločiny a zločiny proti lidskosti. Cílem aktivistické akce na Staroměstském náměstí v Praze také bylo vyzvat k okamžitému ukončení zabíjení a mrzačení civilistů.
Podle OSN doposud na Ukrajině zemřelo nejméně 925 civilních obětí, z toho několik desítek dětí a zraněno bylo dalších bezmála 1 500 lidí. Přesná čísla ale budou pravděpodobně vyšší. „Od začátku invaze 24. února dokumentuje Amnesty, že Rusko porušuje mezinárodní a lidskoprávní závazky, včetně zabíjení civilistů způsobené ruskými útoky na obydlené oblasti a infrastrukturu. Cílení na chráněné objekty jako nemocnice nebo školy, používání balistických střel nebo zakázaných zbraní jsou válečné zločiny a zločiny proti lidskosti,“ říká ředitelka české Amnesty Linda Sokačová.
Žalobce Mezinárodního trestního soudu již oznámil zahájení vyšetřování zločinů na Ukrajině. „Všichni pachatelé válečných zločinů i zločinů proti lidskosti, včetně těch ve vedoucích pozicích, si musí uvědomit, že budou za své činy hnáni k odpovědnosti,“ uvedla generální tajemnice Amnesty Interntitonal Agnès Callamard. Členské státy Mezinárodního trestního soudu a mezinárodní komunita musí se soudem spolupracovat. Zajištění spravedlnosti rovněž vyžaduje sladěný postup OSN i jejích orgánů, stejně jako iniciativu států na národní úrovni, a to dle principu univerzální jurisdikce. „Pro úspěšné budoucí vyšetřování je nyní také klíčové sbírání a uchovávání důkazů,“ doplnila generální tajemnice Amnesty.
K tomu má nyní posloužit Amnesty's Crisis Evidence Lab, která momentálně hraje klíčovou roli ve sběru a uchovávání důkazů o možných válečných zločinech, které jsou nyní páchány na Ukrajině. Této laboratoři se už podařilo ověřit několik desítek útoků na Ukrajině. Minimálně při jednom z nich byla prokazatelně použita zakázaná kazetová munice. „V době, kdy je snadné manipulovat veřejným míněním a kdy se na internetu šíří dezinformace je klíčové, že Amnesty nezávisle ověřuje důkazy o válečných zločinech. Hrajeme tak zásadní roli pro možné potrestání těch, kteří tam válečné zločiny páchají nebo je nařizují,“ říká ředitelka české Amnesty Linda Sokačová.
„Ruská invaze rozpoutala obrovskou humanitární, lidskoprávní a uprchlickou krizi. Jde o největší katastrofu v moderní evropské historii.“
Linda Sokačová, ředitelka Amnesty ČR
„Je potřeba, aby světoví lídři udělali naprosté maximum pro to, aby utrpení, porušování lidských práv a zabíjení na Ukrajině okamžitě skončilo,“ doplňuje Sokačová.
