6.5.2022

Násilí, rabování a obnovení mandátu mírové mise MINUSCA

Situace ve Středoafrické republice (SAR) je i nadále kritická. I proto byl Radou bezpečnosti OSN v roce 2021 obnoven mandát mírové misi MINUSCA.

12.4.2022

„Doraz ho,“ řekl druhý. Nová svědectví o ruských válečných zločinech na Ukrajině

Ruské vojenské síly na Ukrajině zabíjejí civilisty a dopouštějí se tak zjevných válečných zločinů. Amnesty zveřejňuje nová svědectví vyplývající z výkumu provedeného přímo na místě.

5.4.2022

Zjevné ruské válečné zločiny v Buči musí být vyšetřeny, vyzývá Amnesty

Po zprávách a informacích o zjevných válečných zločinech spáchaných ruskými vojenskými silami proti civilistům v ukrajinské Buči, vyzývá Amnesty k důkladnému a rychlému vyšetřování.

24.3.2022

„Desítky mrtvých u orloje“. Aktivisté Amnesty připomněli zabíjení civilistů na Ukrajině

Přesně měsíc od začátku ruské invaze na Ukrajině jsme připomněli, že ruský režim prokazatelně páchá válečné zločiny a zločiny proti lidskosti. Cílem aktivistické akce na Staroměstském náměstí v Praze také bylo vyzvat k okamžitému ukončení zabíjení a mrzačení civilistů.

„Desítky mrtvých u orloje“. Aktivisté Amnesty připomněli zabíjení civilistů na Ukrajině

Přesně měsíc od začátku ruské invaze na Ukrajině jsme připomněli, že ruský režim prokazatelně páchá válečné zločiny a zločiny proti lidskosti. Cílem aktivistické akce na Staroměstském náměstí v Praze také bylo vyzvat k okamžitému ukončení zabíjení a mrzačení civilistů.

Podle OSN doposud na Ukrajině zemřelo nejméně 925 civilních obětí, z toho několik desítek dětí a zraněno bylo dalších bezmála 1 500 lidí. Přesná čísla ale budou pravděpodobně vyšší. „Od začátku invaze 24. února dokumentuje Amnesty, že Rusko porušuje mezinárodní a lidskoprávní závazky, včetně zabíjení civilistů způsobené ruskými útoky na obydlené oblasti a infrastrukturu. Cílení na chráněné objekty jako nemocnice nebo školy, používání balistických střel nebo zakázaných zbraní jsou válečné zločiny a zločiny proti lidskosti,“ říká ředitelka české Amnesty Linda Sokačová.


© Michaela Portychová


Žalobce Mezinárodního trestního soudu již oznámil zahájení vyšetřování zločinů na Ukrajině. „Všichni pachatelé válečných zločinů i zločinů proti lidskosti, včetně těch ve vedoucích pozicích, si musí uvědomit, že budou za své činy hnáni k odpovědnosti,“ uvedla generální tajemnice Amnesty Interntitonal Agnès Callamard. Členské státy Mezinárodního trestního soudu a mezinárodní komunita musí se soudem spolupracovat. Zajištění spravedlnosti rovněž vyžaduje sladěný postup OSN i jejích orgánů, stejně jako iniciativu států na národní úrovni, a to dle principu univerzální jurisdikce. „Pro úspěšné budoucí vyšetřování je nyní také klíčové sbírání a uchovávání důkazů,“ doplnila generální tajemnice Amnesty.


© Michaela Portychová


K tomu má nyní posloužit Amnesty's Crisis Evidence Lab, která momentálně hraje klíčovou roli ve sběru a uchovávání důkazů o možných válečných zločinech, které jsou nyní páchány na Ukrajině. Této laboratoři se už podařilo ověřit několik desítek útoků na Ukrajině. Minimálně při jednom z nich byla prokazatelně použita zakázaná kazetová munice. „V době, kdy je snadné manipulovat veřejným míněním a kdy se na internetu šíří dezinformace je klíčové, že Amnesty nezávisle ověřuje důkazy o válečných zločinech. Hrajeme tak zásadní roli pro možné potrestání těch, kteří tam válečné zločiny páchají nebo je nařizují,“ říká ředitelka české Amnesty Linda Sokačová.

„Ruská invaze rozpoutala obrovskou humanitární, lidskoprávní a uprchlickou krizi. Jde o největší katastrofu v moderní evropské historii.“

Linda Sokačová, ředitelka Amnesty ČR


„Je potřeba, aby světoví lídři udělali naprosté maximum pro to, aby utrpení, porušování lidských práv a zabíjení na Ukrajině okamžitě skončilo,“ doplňuje Sokačová.



© Michaela Portychová









Souhlasím se zpracováním osobních údajů podle Zásad o ochraně a zpracování osobních údajů AI ČR
Celé znění výzvy

Počet zničených zbraní

4 4 6 1