Karel Barták: Polsku a Maďarsku se nepovedlo zmařit evropský migrační pakt, ale otrávily náladu
Premiéři Maďarska a Polska Viktor Orbán a Mateusz Morawiecki odmítli podpořit návrh usnesení Evropské rady ohledně migrace. Požadovali, aby do něj byl zapracován závazek, že se v EU bude o migraci rozhodovat jednomyslně, což ostatní země odmítly.
Znamenalo by to totiž zrušení dohody o „migračním paktu“, které dosáhli ministři vnitra „sedmadvacítky“ před dvěma týdny. Proti se tehdy postavily právě Maďarsko a Polsko; další čtyři státy včetně Slovenska se zdržely. Návrh byl schválen kvalifikovanou většinou.
Čtěte také
Zablokovaný návrh usnesení nebyl sám o sobě nijak převratný. Členské země EU se jím měly zavázat, že zesílí boj proti pašování lidí, že se budou zabývat „kořeny ilegální imigrace“ a budou přednostně pracovat se „třetími zeměmi“, odkud převážně migranti od EU přicházejí.
Tedy požadavky, které by měly a priori vyhovovat právě vládám v Budapešti a ve Varšavě, jež dlouhodobě naléhají, aby se problém migrace řešil hlavně posilováním vnějších hranic EU a spoluprací se zeměmi, odkud migranti přicházejí.
Nepříjmený nesoulad
Ačkoli se na první pohled tedy nic dramatického nestalo, je neshoda o čemkoli, a o migraci zvlášť, na nejvyšší úrovni v Evropské unii nepříjemnou skutečností, protože ukazuje roztržku, nesoulad a neschopnost je politicky překonat.
Čtěte také
Nic nepomohlo, že se o tom jednalo od čtvrteční večeře až do jedné hodiny ráno a že s oběma kverulantskými premiéry mluvili mezi čtyřma očima kancléř Olaf Scholz, prezident Emmanuel Macron i šéf Evropské rady Charles Michel. Součástí neschváleného textu byl i pokyn finančně podpořit země s vysokým počtem utečenců z Ukrajiny, což rozladilo českého premiéra Petra Fialu.
Maďarsku a Polsku se nelíbí zejména ustanovení zmíněného paktu, podle něhož by se státy, které odmítnou přijímat migranty, měly na nákladech spojených s jejich přijetím v EU a vyřizováním jejich azylových žádostí podílet buď finančně, tedy placením desetitisíců eur do společného fondu, nebo jinak, například vysíláním policistů k ostraze vnějších hranic unie.
Zatímco Česko tuto konstrukci, která definitivně odsouvá stranou povinné „relokační kvóty“, akceptovalo, Polsko a Maďarsko se na společné „solidaritě“ vůči zemím čelícím migračnímu tlaku odmítají podílet. A to přesto, že na státy, které poskytly útočiště mnoha utečencům z Ukrajiny, se povinnost přijímat migranty nebo za ně platit nebude zatím vztahovat.
Pakt pro migraci?
Viktor Orbán se na Twitteru dokonce rozčiloval, že Evropská komise „chce další naše peníze na migraci, ovšem ne na ochranu hranic, ale na to, aby mohli přivézt ještě víc migrantů“. Tady opak toho, co komise připravuje.
Také Morawiecki ji obviňoval, že chce členským zemím nařizovat, aby braly migranty nebo platily do společné kasy. Obě vlády předvedly, co to znamená dialog hluchých na nejvyšší evropské úrovni.
Epizoda o polsko-maďarské frondě na červnovém summitu 2023 vstoupila tak do análů jako další důkaz, jak se vztahy obou zemí s EU postupně zhoršují – a stávají se tak možná nejhorším hlavolamem, jaký kdy EU musela řešit.
Autor je bývalý zpravodaj ČTK v Bruselu a komentátor Info.cz
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
