Darování americké kazetové munice podkopává úsilí o ochranu civilistů

Spojené státy plánují transfer kazetové munice - nerozlišující zbraně, kterou již 111 zemí zcela zakázalo. Působí totiž nevýslovné škody a utrpení civilistům, a to i desítky let po skončení konfliktu.

Ruská agresivní válka přinesla lidem na Ukrajině hluboké utrpení. Právě humanitární ohledy a starost o civilisty v zemích zmítaných válkou a jejími následky přiměly 111 států, včetně mnoha spojenců Ukrajiny, k ratifikaci Úmluvy o kazetové munici. Ta obsahuje zákaz jejího používání, výroby, přepravy i skladování. Tento druh munice, který hodlají Spojené státy Ukrajině dodat, budí velké obavy o bezpečí obyvatel.

Co je to kazetová munice?

Termínem kazetová munice je označována malá submunice, která je vypouštěna a rozptylována raketami, dělostřelectvem nebo pomocí kontejnerů shazovaných ze vzduchu. Následně dochází k rozptýlení submunice na velké ploše, která může dosahovat až rozměrů fotbalového hřiště. 

Mnohé kazetové systémy mají ale vysokou míru nefunkčnosti. Zanechávají tak za sebou rozsáhlé oblasti zamořené nevybuchlou submunicí, jež může být smrtelně nebezpečná ještě dlouho po skončení konfliktu. Civilisté a zejména děti, které nevybuchlé části mohou později najít, tak zůstávají i po mnoho následujících let stále ohroženi na svém zdraví i životě. Zasažená plocha může být rovněž dlouhé roky kontaminována, což zabraňuje zejména jejímu zemědělskému využití. 

Spojené státy údajně plánují vyslat kazetovou munici DPICMT (Dual-Purpose Improved Conventional Munition), u níž je míra selhání 6 procent nebo více. Americké zákony přitom zakazují předávání zbraní s mírou selhání vyšší než 1 procento. 

Kazetovou munici již použilo Rusko několikrát a Amnesty volá po tom, aby odpovědné osoby byly náležitě potrestány. Plánovaný transfer americké kazetové munice na Ukrajinu může podkopat značný pokrok, jehož mezinárodní společenství dosáhlo ve snaze chránit civilisty před touto krutou zbraní. 

Amnesty proto naléhavě vyzývá Spojené státy, aby přehodnotily svůj postup a připojily se k Úmluvě o kazetové munici. Tento dokument vstoupil v platnost 1. srpna 2010 a dosud jej ratifikovalo 111 států. Zakazuje používání, výrobu, skladování a přepravu kazetové munice. Rusko, Ukrajina ani USA smluvní stranou úmluvy nejsou. Mezinárodní humanitární právo nicméně zakazuje používání ze své podstaty nerozlišujících zbraní a provádění nerozlišujících útoků. 

Použití kazetové munice Ruskem na Ukrajině

Bezprostředně po ruské invazi na Ukrajinu Amnesty International odsoudila jednání Ruska jako akt agrese, který je podle mezinárodního práva zločinem. Rovněž zdokumentovala válečné zločiny a další porušení mezinárodního humanitárního práva spáchaného v průběhu ruské agrese, včetně mimosoudního zabíjení civilistů ruskými silami, mučení a jiného špatného zacházení, zneužívání válečných zajatců, záměrného bombardování divadla v Mariupolu v době, kdy sloužilo jako úkryt civilistům, a dalších válečných zločinů.

V rámci dokumentování válečných zločinů Amnesty také zmapovala kruté použití kazetové munice ruskými silami v několika městech na východní Ukrajině. Jedním ze známých případů je její použítí při útoku na školku na severovýchodě Ukrajiny ve které se ukrývali civilisté. Videozáznam z dronu pořízený z místa ukazuje, že kazetová munice zasáhla nejméně sedm míst na budově nebo v její blízkosti, čtyři na střeše a tři na chodníku těsně před školkou. Na záběrech jsou vidět i dva zranění nebo mrtví civilisté, stejně jako kaluže krve. Dalších 65 fotografií a videí, která Amnesty International získala od místního zdroje, ukazuje další detaily o místě činu, obětech a jejich rodinných příslušnících a škodách na škole. „Když jsem šel dolů se svou ženou došlo k výbuchům,“ řekl starší muž Amnesty International. "Vidíš všechny pokryté krví, všechny. Podívejte se na to... [sprosté slovo], ničí mě to, že je to školka. Na co střílejí? Na vojenské objekty? Kde tu jsou?" 

Další ničivé případy použítí kazetové munice

Používání kazetové munice bylo zdokumentováno také při konfliktu v Náhorním Karabachu. V roce 2020 byla použita při útoku na obytnou čtvrť poblíž nemocnice v ázerbájdžánském městě Barda. I tento útok si vyžádal mnoho obětí. Regionální ředitelka Amnesty pro východní Evropu a Střední Asii o něm prohlásila: „Střelba kazetové munice do civilních oblastí je krutá, bezohledná a způsobuje nespočet úmrtí a utrpení.“ Vice o celé situaci se můžete dočíst v článku, který v roce 2020 vyšel.

Zajímá vás více o obchodu se zbraněmi i o tom, které zbraně a proč jsou zakázané? Prokliněte se na naší stránku Zbraně pod kontrolou.