© ARIS MESSINIS/AFP via Getty Images

Ruský útok na ukrajinskou školku by měl být vyšetřován jako válečný zločin, říká šéfka Amnesty

  Zprávy

Zbraně pod kontrolou   Rusko publikován 28.2.2022

Školka na severovýchodě Ukrajiny byla 25. února zasažena zakázanou kazetovou municí, zatímco se v ní ukrývali civilisté. Tři z nich byli zabiti, včetně jednoho dítěte, a další dítě bylo zraněno.

Zdá se, že útok provedly ruské síly, které operovaly poblíž a které jsou nechvalně proslulé používáním kazetové munice v obydlených oblastech. Amnesty potvrdila, že 220mm raketa Uragan svrhla kazetovou munici na jesle a školku Sonechko ve městě Okhtyrka v Sumské oblasti, kde se místní lidé ukrývali před bojem. Tento útok může představovat válečný zločin. "Neexistuje žádné možné ospravedlnění pro použití kazetové munice v obydlených oblastech, natož v blízkosti školky," řekla Agnès Callamard, generální tajemnice Amnesty. 

"Tento útok nese všechny znaky ruského použití této mezinárodně zakázané zbraně a ukazuje na flagrantní pohrdání životů civilistů."

Agnès Callamard, generální tajemnice Amnesty


Tento útok porušuje zákaz nerozlišujících útoků a poškodil školu, stavbu, která má ze zákona nárok na zvláštní ochranu. Podle Úmluvy o zákazu kazetové munice z roku 2008 – smlouvy podporované více než 100 státy, ke kterým se ale Ukrajina a Rusko nepřipojily – je používání, vývoj, výroba, získávání, hromadění a převoz kazetové munice za všech okolností zakázáno. Obvyklé mezinárodní humanitární právo zakazuje použití jakýchkoliv nerozlišujících zbraní, jako je kazetová munice. Provádění útoků, které zabíjejí nebo zraňují civilisty, představuje válečný zločin.


Videozáznam z dronu pořízený z místa ukazuje, že kazetová munice zasáhla nejméně sedm míst na budově nebo v její blízkosti, čtyři na střeše a tři na chodníku těsně před školkou. Na záběrech jsou vidět i dva zranění nebo mrtví civilisté, stejně jako kaluže krve. Dalších 65 fotografií a videí, která Amnesty International získala od místního zdroje, ukazuje další detaily o místě činu, obětech a jejich rodinných příslušnících a škodách na škole. „Když jsem šel dolů se svou ženou došlo k výbuchům,“ řekl starší muž Amnesty International. "Vidíš všechny pokryté krví, všechny. Podívejte se na to... [sprosté slovo], ničí mě to, že je to školka. Na co střílejí? Na vojenské objekty? Kde tu jsou?" 


220mm raketa Uragan, buď 9M27K nebo 9M27K1, nese 30 kazetových munic 9N210 nebo 9N235, které jsou téměř totožné a liší se pouze délkou časového zpoždění jejich samodestrukční vlastnosti. Sedm míst zásahu na nebo v blízkosti školky, včetně výrazného poškození na zemi, odpovídá očekávanému poškození, které kazetové munice 9N210/9N235 způsobuje. Jak uvedla vyšetřovací skupina Bellingcat, zbytky nosního kužele a nákladového prostoru rakety 9M27K byly objeveny 200 metrů na východ. Zprávy z otevřených zdrojů naznačují, že západně od Okhtyrky, na místě odpálení rakety podle trajektorie letu, byly v době útoku ruské síly. Terčem útoku mohl být logistický sklad 300 metrů severně od školy. Nicméně raketové systémy Multiple Launch Rocket Systems (MLRS), stejně jako 220mm rakety Uragan použité při tomto útoku, jsou neřízené, notoricky nepřesné a nikdy by neměly být použity v civilně osídlených oblastech.


Útoky na školy 

Jde o čtvrtý útok na školu během tohoto konfliktu, který Amnesty International ověřila. 17. února během posledního ostřelování podél linie zasáhly síly podporované Ruskem mateřskou školku ve Stanycja Luhanska a zranily tři civilisty. Večer 25. února poškodila střela školu č. 48 v Mariupolu, rozbila okna a stěny poničila kovovými úlomky. A 26. února zasáhla výbušná zbraň, s největší pravděpodobností dělostřelecký granát, druhé patro školky v Černihivu a vyvolala požár, který byl pravděpodobně odhalen VIIRS environmentálními družicovými senzory. 

Podle mezinárodního humanitárního práva mají vzdělávací zařízení nárok na zvýšenou ochranu, pokud nejsou využívána pro vojenské účely. Žádná ze škol poškozených při útocích zdokumentovaných Amnesty nebyla použita pro vojenské účely. Strany jakéhokoliv konfliktu musí věnovat zvláštní pozornost tomu, aby školská zařízení nezničily nebo nepoškodily, což je požadavek, který ruské síly nedodržují, soudě podle rostoucího počtu útoků. V roce 2019 Ukrajina schválila Deklaraci bezpečných škol, která zahrnuje závazky posílit ochranu škol během ozbrojeného konfliktu a omezit jejich používání pro vojenské účely. 

 „Zvedá se mi žaludek, když vidím takovýto útok na jesle a školku, kde civilisté hledají útočiště. Toto by mělo být vyšetřeno jako válečný zločin.“ 

Agnès Callamard, generální tajemnice Amnesty

 

Všechny strany současného konfliktu by měly respektovat deklaraci bezpečných škol a její směrnice. „Zatímco na Ukrajině dochází k lidské tragédii, každá osoba, která spáchá válečné zločiny, by měla být hnána k odpovědnosti před Mezinárodním trestním soudem (ICC) nebo jiným mezinárodním či národním soudem. Je nezbytně nutné, aby členské státy OSN a ICC urychleně zvážily, jak zajistit včasné a účinné shromáždění a uchování důkazů o jakýchkoliv zločinech dle mezinárodního práva spáchaných na Ukrajině,“ dodala Callamard. Zatímco Rusko a Ukrajina nejsou členy ICC, v roce 2015 Ukrajina přijala jurisdikci tohoto soudu nad údajnými zločiny spáchanými na jejím území od 20. února 2014.

Aktuální petice

  Rusko

RUSKO: Zastavte útoky na civilisty na Ukrajině!

Dne 21. února 2022 podepsal ruský prezident dekret o uznání samozvaných republik na Donbasu. O tři dny později Rusko na Ukrajinu zaútočilo. Podle Putina se jednalo o „speciální vojenskou operaci“ za účelem „denacifikace“ a „demilitarizace“ Ukrajiny. Ve skutečnosti došlo k ruské vojenské invazi na Ukrajinu a neomluvitelným útokům na civilisty, včetně dětí. Životy tisíců lidí jsou v ohrožení.

Aktuální počet podpisů: 5487

Podepíšu

Všechny petice

Art For Amnesty - obrazy k prodeji

Tyto webové stránky používají cookies pro zlepšení uživatelského komfortu, předvyplnění údajů podporovatele. Zjistit více...
Díky za upozornění...